Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Práce na zkoušku. Čím se řídí?

aktualizováno 
Většina z nás nastupuje do nové práce s vírou, že si polepší, práce nás bude bavit a vztahy na pracovišti budou dobré - zkrátka že jsme si vybrali dobře. Občas však záhy po nástupu do práce zjistíme, že tomu tak není. Nejraději bychom druhý den již nepřišli. A někdy se tak skutečně můžeme zachovat.

V zákoníku práce totiž existuje institut zkušební doby, který dává nejen zaměstnanci, ale i zaměstnavateli možnost, aby se na začátku pracovněprávního vztahu vzájemně otestovali. Pokud jeden z nich usoudí, že mu podmínky nevyhovují, zákoník práce umožňuje velmi snadné a jednoduché skončení pracovního poměru. Zpravidla se doporučuje zaměstnavateli (či zaměstnanci) oznámit úmysl skončit pracovní poměr ve zkušební době alespoň tři dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit. Není to však zákonná podmínka. Často se můžete v praxi setkat s tím, že ráno svému nadřízenému řeknete, že chcete odejít ve zkušební době, v poledne se dostavíte na personální oddělení a odpoledne jste již nezaměstnaní.

Aby zaměstnanec či zaměstnavatel mohl pracovní poměr ve zkušební době ukončit, je nezbytné, aby zkušební doba byla sjednána platně a aby v době skončení pracovního poměru ještě trvala.

Zkušební dobu je nutné sjednat písemně, v pracovní smlouvě, a to v její první podepsané verzi. Zkušební doba by nebyla platná, pokud byste se o jejím sjednání dohodli na zvláštním dokumentu, například nazvaném „dohoda o zkušební době“. Stejně tak by nebyla platná zkušební doba sjednána v dodatku k pracovní smlouvě.

Zkušební doba musí být sjednána nejpozději v den nástupu do práce, tedy v den vzniku pracovního poměru. Pokud by například zaměstnanec do práce nastoupil 1. dubna, ale zaměstnavatel by mu pracovní smlouvu se sjednanou zkušební dobou předložil k podpisu až 3. dubna, pak by zkušební doba byla neplatná a pracovní poměr by byl sjednán bez ní.

Zkušební dobu nelze sjednat v průběhu pracovního poměru, a to ani v případě, že se mění pracovní náplň zaměstnance a jeho pracovní podmínky. Je proto například vyloučené sjednání zkušební doby v případě, že zaměstnavatel zaměstnance převádí na jinou práci či na nové pracoviště.

Zkušební dobu může šéf s pracovníkem sjednat nejvýše na dobu tří měsíců. Pokud by byla sjednána doba delší, stejně skončí uplynutím tří měsíců. Je-li sjednána, pak platí, že se nesmí dodatečně prodlužovat.

Chystáte se kolegovi, nebo dokonce šéfovi říct něco pěkně od plic? Jak na to? Čtěte ZDE.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.