Právě v pohostinství se často setkáte s prací načerno. Ilustrační

Právě v pohostinství se často setkáte s prací načerno. Ilustrační | foto: Archiv, MF DNES

Práce načerno? Lepší než být na dlažbě, myslí si většina lidí

  • 66
Osmdesát procent Čechů by neváhalo v případě potřeby přijmout práci bez smlouvy. I když za to hrozí vysoké pokuty. Nejčastěji se s prací načerno setkáte ve stavebnictví, pohostinství, maloobchodě a ubytovacích službách.

Jana má dvě práce – jednu bílou, jednu černou. Ta první je částečný úvazek v mateřské škole, kde si vydělá zhruba šest tisíc měsíčně. Dvakrát týdně pracuje ve vinárně, od odpoledne do noci za devět tisíc korun měsíčně.

"Bez toho černého přivýdělku bych určitě nevyšla, takže jsem za něj ráda. Majitel mi dává peníze každý večer na ruku a můžu si nechat i dýška. Vždycky mi zavolá, když mě potřebuje. Není to žádná těžká práce, vyhovuje mi," říká mladá žena a na otázku, zda se nebojí kontroly inspektorů a následně vysoké pokuty za nelegální práci, chvíli mlčí. "Je to takový malý nenápadný podnik, tam by snad kontrola přijít nemusela," dodává.

Lepší nelegální práce než vůbec žádná

Načerno pracuje spousta lidí. A zdaleka to nejsou jen cizinci a ti bez vzdělání. S rostoucí nezaměstnaností přibývá mezi nelegálními pracovníky i vysokoškoláků. Statistiky samozřejmě neexistují, ale lidí zaměstnaných bez smlouvy budou desítky tisíc.

Může se hodit

Hledáte novou nebo lepší práci? Na jobDNES.cz najdete téměř 18 tisíc pracovních nabídek. 

Navíc podle nedávného průzkumu společnosti LMC mezi zhruba dvěma tisíci respondenty se lidé práci načerno vůbec nebrání. V případě potřeby by ji neváhalo přijmout přes 80 procent dotázaných.

Více než dvě třetiny respondentů, přesně 67 procent, považují nelegální zaměstnávání za vhodné řešení. Tvrdí, že je to jednoznačně lepší než nezaměstnanost.

Dalších 14 procent lidí by nezákonnou práci přijalo, ale jen v nejvyšší nouzi a pouze dočasně. Devět procent lidí odmítá místo bez smlouvy z principu. Šest procent má jednoduše strach z tvrdých postihů v případě odhalení. Zbývající čtyři procenta oslovených nevěděla, jak na otázku odpovědět.

Ví, že riskuje, ale potřebuje ušetřit

Nejčastěji se černá práce objevuje ve stavebnictví, maloobchodě, pohostinství a ubytovacích službách. "Vím, že je to nelegální a riskantní, ale zaměstnáváme tak barmanku. Sehnala jsem ji přes známé a jsem s ní velmi spokojená. Kdyby náhodou přišla kontrola, má v kapse připravenou dohodu o pracovní činnosti, kterou inspektorům ukáže," popisuje majitelka baru, která si nepřála uvést své jméno. "Šetříme tak náklady, které jsou na provoz podniku stále vyšší."

Nelegální zaměstnávání je podle ní v gastronomii běžnou praxí: "Znám spoustu podniků, které to dělají stejně a mají těch lidí mnohem více. Mnozí si vydělají dvojnásobek i trojnásobek toho, co by měli za legální práci. Někde se platí na ruku denně, jinde po týdnu."

Zájemců je prý celkem hodně, protože je to výhodné pro obě strany. "Setkala jsem se i s lidmi, kteří na sebe měli exekuci a práci načerno hledali proto, aby se jim z platu nestrhávala dlužná částka. Takhle jim vydělané peníze zůstanou všechny," doplňuje majitelka baru.

Chybí tu zkrácené úvazky, na rozdíl od Evropy

Podle personalistů by měla vláda podporovat vytváření nových pracovních míst i na jiný než plný úvazek, protože zaměstnavatelé v současné nejisté ekonomické situaci nejsou schopni plné úvazky nabídnout. Naopak potřebují mít možnost flexibilně rozšiřovat svůj tým podle aktuální poptávky.

Lidé by tak mohli legálně pracovat například na zkrácené úvazky, spolupracovat na konkrétních projektech či pracovat na volné noze. Pokud by tyto alternativní úvazky měly nastaveny jasná a výhodná pravidla, většina firem i lidí by jim dala přednost před nelegálním zaměstnáváním.

Fakta

  • Za práci načerno hrozí vysoké pokuty Za nelegální práci může pracovník dostat pokutu až 100 tisíc korun, firma od 250 tisíc až do 10 milionů korun.
  • Příklad: V červnu uložil oblastní inspektorát práce jedné stavební firmě pokutu ve výši 2,5 milionu korun za nezákonné zaměstnávání celkem deseti cizinců. Dva z toho neměli ani povolení k pobytu.

Zatímco v Německu, Rakousku či Velké Británii se podíl částečných úvazků pohybuje okolo jedné čtvrtiny, v Nizozemsku dokonce atakuje hranici jedné poloviny, Česko je se svými zhruba pěti procenty na samém konci evropského žebříčku.

Milionové pokuty

Nelegální práce je velmi riskantní. Není totiž zaštítěna pracovní smlouvou, pracovník nemá nárok na řádnou dovolenou ani nemocenskou, zapomenout musí na zaměstnanecké benefity. A navíc mu v případě odhalení hrozí postih až 100 tisíc korun. Zaměstnavatel za něj neodvádí příslušné peníze do státní pokladny a může být potrestán až desetimilionovou pokutou.

Protože se nezákonné zaměstnávání rozrůstá, rozhodlo se ministerstvo práce a sociálních věcí zvýšit počet inspektorů. Je jich 350 a mají letos naplánováno celkem 200 tisíc kontrol ve firmách, což je o třetinu více než v loňském roce. Plán se celkem daří dodržet, v 1. pololetí bylo provedeno více než 95 tisíc kontrol, v jejichž důsledku bylo uloženo 1 936 pokut v celkové výši 106,4 milionu korun.

Do nelegální práce patří od ledna 2012 i takzvaný švarcsystém. Navenek je zaměstnanec osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), fakticky ovšem práce odpovídá pracovněprávnímu vztahu – je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a pracovník ji dělá osobně, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele a za plat či mzdu.