Práce postižených má mezery

Čeští zaměstnavatelé mají stále problém se zaměstnáváním postižených. Ti by proto chtěli lépe využívat peněz z pokut, které firmy kvůli nedodržování kvót platí.

Národní rada osob se zdravotním postižením navrhuje zřízení zvláštního fondu, do něhož by plynuly odvody od firem za neplnění povinného podílu handicapovaných pracovníků. Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase ale vláda obecně fondy nepodporuje. Preferuje výběr peněz do státního rozpočtu.

Rada naproti tomu požaduje zpřísnění současné legislativy a odhaduje, že fond by mohl získat ročně až 1,2 miliardy korun. Nyní se od zaměstnavatelů vybere přibližně osm set milionů korun. V České republice mají postižení v podnicích s více než 25 zaměstnanci tvořit nejméně čtyři procenta pracovníků. Pokud tuto podmínku firmy nesplní, musí místo toho odebrat výrobky handicapovaných nebo zaplatit odvody do státního rozpočtu.

DLOUHODOBĚ POSTIŽENÍ: jak fungují tréninková místa a chráněné dílny?

Za každého nezaměstnaného postiženého hradí 2,5násobek průměrné hrubé mzdy, která překročila 20 tisíc korun. Peníze vybrané na pokutách putují do státního rozpočtu a podle předsedy rady Václava Krásy se do aktivní politiky zaměstnanosti vrátí jen část z nich.

Vzemi galského kohouta obdobný fond již existuje. Podle francouzské legislativy ve firmách nad dvacet pracovníků má podíl zdravotně postižených lidí dosáhnout nejméně šesti procent. Ve skutečnosti tvoří čtyři procenta. V Česku dosahuje dvou až 2,5 procenta. Podle Krásy žije v Česku asi 240 tisíc postižených, z toho je jich zaměstnáno 70 tisíc. Dalších 70 tisíc je evidováno na úřadech práce. Zbytek těchto lidí práci nehledá.