Práce přesčas

Zaměstnavatel nesjednává se zaměstnanci mzdu v pracovní smlouvě, ale stanoví výši mzdy ve mzdovém výměru, který vydává jednostranně. Výše základní mzdy je podle vnitropodnikového předpisu stanovena nad rámec příslušného tarifního stupně již s přihlédnutím k případné práci přesčas, která může činit až 400 hodin ročně bez nároku na příplatek a bez náhradního volna. Je to správné?
J.Š.Nýřany

Jestliže zaměstnavatel stanovil v mzdovém předpisu výši základní mzdy tak, že je v jednotlivých tarifních stupních vyšší než určuje příslušné nařízení vlády, pak sice má takovou možnost, ale nemůže v takovém případě zahrnovat do mzdy i případnou práci přesčas. Do zvýšených mzdových tarifů lze zahrnout práci přesčas pouze, sjedná-li se buď v pracovní smlouvě, nebo v kolektivní smlouvě. Protože nemáte v podniku odborovou organizaci, nemáte ani kolektivní smlouvu, a proto by mohl zaměstnavatel sjednat mzdu s přihlédnutím k práci přesčas pouze v pracovní smlouvě, která je dvoustranným aktem. Podle novely zákona o mzdě však může zaměstnavatel v pracovní smlouvě sjednat maximální rozsah přesčasové práce v roce až do 150 hod, v žádném případě v rozsahu 400 hodin. Na odpracování dalších přesčasových hodin až do rozsahu 416 hodin ročně se musí se zaměstnancem dohodnout. Jestliže jste odpracovali podle vnitropodnikového předpisu více než 150 hodin, máte nárok na proplacení nadpočetných hodin nebo na čerpání náhradního volna v době do tří měsíců od vykonané přesčasové práce, pokud se na tom se zaměstnavatelem dohodnete. Podle novely zákoníku práce je zaměstnavatel povinen evidovat počet odpracovaných přesčasových hodin bez ohledu na to, zda se jedná o hodiny, které neproplácí, protože byly zahrnuty do mzdy zaměstnance, nebo o hodiny, které proplácí, protože všechny přesčasové hodiny, za které nebylo poskytnuto náhradní volno, se započítávají do limitu přesčasové práce.