První stálé pracovní místo často určuje další směr v kariéře. Při jeho hledání je pro absolventa výhodou, pokud poznal více zaměstnavatelů již v průběhu studia.
„Student tak pozná poměry v různých firmách, seznámí se s prostředím, kolektivem i firemní kulturou,“ říká Renáta Šťastná z personální agentury Axial. Testování zaměstnavatelů až po ukončení studia má už příchuť fluktuace. Studenti si toho jsou většinou vědomi.
„Mnoho z nás již při studiích pracovalo na poloviční úvazky, úkolové či jinak omezené práce,“ říká Jan Lacina, čerstvý absolvent, jenž pracuje jako architekt v kanceláři K4 Architects & Engineers. Podle něho je kromě financí důvodem i potřeba mít položku v životopise.
Povinná roční praxe nestačí
„Škola nás rozhodně nepřipravila dostatečně po praktické stránce. Příliš to nespravila ani povinná roční praxe v pátém ročníku,“ popisuje Lacina.
To potvrzuje, že situace v osnovách škol se od minulosti zas tolik neliší. Teoretická výbava je slušná. S chybějící, ale všude a všemi požadovanou praxí si absolventi musí poradit sami. Díky řadě krátkodobých pracovních zkušeností mají dnes absolventi všeobecný přehled a zpravidla vědí, jak se u budoucího zaměstnavatele prezentovat.
Táhne jméno zaměstnavatele
„Většina absolventů dnes slyší na zvučné jméno zaměstnavatele a možnost pracovat v oboru,“ říká personalistka Šťastná. Pokud si absolvent zvolí práci mimo studovaný obor, jsou v tom obvykle finanční či rodinné důvody. Anebo náhodná atraktivní nabídka.
„Většinou jsou požadavky absolventů mírně nadsazené možnostem,“ říká Jakub Erben, generální ředitel Club hotelu Praha v Průhonicích. „Konkrétní představu o platu a zaměstnaneckých výhodách ale mají. A pokud jsou skutečně dobří, může se jim poměrně brzy splnit.“
