Český pracovník nebude moci na pracovním trhu dosavadních členských zemí EU požadovat rovné zacházení. A to ani po vstupu Česka do Evropské unie 1. května tohoto roku do května 2006 s výjimkou států, které neuplatní svá omezení. Zatím to přislíbily Velká Británie a Dánsko, které učinily konkrétní kroky k uvolnění pohybu pracovních sil.
Situace se může kdykoli změnit
"Ačkoli Norsko není členem Evropské unie, přislíbilo rovné zacházení pro české pracovníky ve své zemi jako v rámci části Evropského hospodářského prostoru," informuje Barbora Pláničková z ministerstva zahraničních věcí. Pouze na úrovni politického příslibu se pohybují rozhodnutí Nizozemska, Irska, Švédska a Itálie. Řecko ještě počátkem loňského roku, byť neformálně, přislíbilo přístup na svůj pracovní trh. Ovšem poté, co se v zemi zvýšila nezaměstnanost, vzalo rozhodnutí zpět. "Podobně se může situace změnit podle reality na domácím pracovním trhu i v jiných státech. Také není nikde řečeno, že podmínky nabídnuté členskými zeměmi unie budou českým pracovníkům vyhovovat," říká Pláničková.
Německo a Rakousko jsou opatrnější
Opatrnější než Velká Británie a Dánsko jsou zatím Německo, Rakousko, Belgie a Finsko. Pracovat v těchto státech bude možno jen s prozatímním pracovním
|
Za prací do EU |
| LEGENDA Přechodná potřeba pracovní povolení Německo, Rakousko, Finsko, Belgie Politický přílib práce bez omezení Nizozemí, Irsko, Švédsko, Itálie (Norsko není členem EU, pouze v rámci Evropského hospodářského prostoru) Kroky k umožnění práce bez omezení Británie, Dánsko |
Co je to přechodný režim?
Přechodný režim v podstatě znamená, že český pracovník bude muset žádat o pracovní povolení (příklad v Rakousku či Německu) a teprve na jeho základě se ucházet o práci. Budou platit oboustranně dohodnuté kvóty pro zaměstnávání určitých kategorií lidí nebo pro určité profese. Navíc je dohodnuto, že uchazeči o práci z kandidátských zemí nesmějí projít horším zacházením než před vstupem a musí v každém případě dostat přednost před uchazeči z končin mimo Evropskou unii. Pracovníci z členských zemí zase nesmějí být diskriminováni z důvodu státní příslušnosti. Evropské právo pamatuje i na práva rodinných příslušníků pracovníků (manžel/ka, děti mladší 21 let, rodiče, je-li jim zajišťována obživa), kteří mohou studovat, pracovat nebo podnikat v zemi pobytu za podmínek, které platí pro domácí občany.
Nejprve praxe v domovské zemi
Vykonávat danou činnost v jiném státě Evropské unie je možné teprve po absolvování určité praxe v domovské zemi. Tento systém je hlavně uplatňován u kvalifikovaných povolání v oblasti průmyslu a řemesel, ale i služeb.
Automatické uznávání odborné kvalifikace
Uznání odborné kvalifikace vychází z toho, že se země Evropské unie u určitých povolání snaží zajistit společná pravidla pro dosažení srovnatelné úrovně vzdělání. To se týká hlavně osob pracujících ve zdravotnictví, jako jsou lékaři, zdravotní sestry, zubní lékaři, porodní asistentky, veterinární lékaři a farmaceuti. Jiný přístup se aplikuje pouze u architektů.
Uznávání kvalifikace bez souvislosti s praxí
Zásadou je uznávat migrantovo vzdělání a praxi, když činnost, kterou chce vykonávat, se shoduje s tou, kterou je oprávněn provozovat nebo kterou provozoval ve svém domovském členském státě. Jinak může hostitelský stát na migrantovi požadovat absolvování určitého období adaptace nebo složení zkoušky způsobilosti, podle výběru. Tento systém se vztahuje například na činnost inspektorů, účetních a inženýrů.
