Motivy lidí, proč se ucházejí o práci v nebezpečných zahraničních misích, jsou nejrůznější. Může za tím být snaha pomoci lidem v nouzi, touha po dobrodružství, chuť vydělat víc peněz než doma, nebo možná dokázat sobě či svému okolí, že člověk práci v nebezpečných končinách prostě zvládne.
Na zahraniční misi se však nedostane jen tak někdo. Kandidáti musí projít psychologickými testy, které prověří, jak jsou odolní jsou vůči všem možným rizikům. A těch bývá hodně - od reálného ohrožení života až po psychickou zátěž, která se stupňuje náročným pobytem s neznámými lidmi na omezeném prostoru.
Jaký je váš žebříček hodnot?
"K posuzování psychické způsobilosti kandidátů na zahraniční mise používáme psychologické testy, které jsou zaměřeny na základní osobnostní strukturu a chování v běžných situacích. Zkoumáme také rizikové tendence, které se mohou projevit v zátěžových situacích," říká psycholog Tomáš Rodný ze společnosti Assessment Systems, která vybírá a připravuje lidi pro práci v Provinčním rekonstrukčním týmu ministerstva zahraničí, jenž působí v Afghánistánu v provincii Lógar. Jsou to civilní experti, kteří pracují v náročných podmínkách a pomáhají místním obyvatelům v oblasti zemědělství, zdravotnictví, školství a rozvoji infrastruktury.
"Samozřejmě zjišťujeme, proč uchazeči chtějí na misi jet a jaký je jejich žebříček hodnot. Věnujeme se tématům, jako je odloučení od rodiny a blízkých lidí, nedostatek soukromí, samota, konstantní stres, kulturní šok, pocity těžko sdělitelných událostí a podobně," vyjmenovává Tomáš Rodný.
Psychologové jsou pak těm, kdo odjedou, v případě problémů k dispozici po celou dobu jejich ročního pobytu v Afghánistánu. "Členům týmu poskytujeme individuální konzultace. A to buď osobně přímo na vojenské základně v Lógaru, kdy tam někdo z nás odjede, nebo na dálku prostřednictvím telefonu či Skypu,“ doplňuje psycholog Rodný.
Do týmů se vybírají spíše realisté
S využitím dat z psychologických testů a rozhovorů s kandidáty dokážou odborníci poměrně spolehlivě předvídat, jak se člověk bude v týmu chovat, jak bude pobyt na misi zvládat, kde jsou jeho silné stránky a jaká se u něj mohou objevit rizika.
"Větší část lidí, kteří na misi odjedou, už v minulosti působila na různých místech po světě, mají zkušenosti s pobytem v jiném kulturním prostředí, pracovali v nebezpečných regionech a zjednodušeně řečeno vědí, do čeho jdou," vysvětluje Tomáš Rodný.
Podle něj představuje pobyt v rizikových oblastech pro každého člena týmu zkušenost, která ho nějakým způsobem obohatí. Třeba tak, že se přihlásí na další zahraniční cestu, nebo naopak zůstane doma, zapojí se do běžného života a pokračuje v profesní kariéře.
"V uplynulých letech jsme měli možnost pracovat s několika desítkami členů Provinčního rekonstrukčního týmu, ať již před odjezdem nebo přímo během jejich práce v Lógaru. Jsou to profesionálové, kteří i v náročných podmínkách fungují dobře. Mají realistická očekávání a dobře se vyrovnávají s tím, co pobyt na misi přináší. Neměli jsme nikoho, kdo by jej nezvládl." V současnosti hledá tým v Afghánistánu dvě posily: zástupce vedoucího-projektového manažera a poradce pro ekonomický rozvoj.
Peníze mohou být motivací
Pro některé účastníky misí může být motivací také vyšší platové ohodnocení. Ačkoliv jsou pracovníci odměňováni podle platových tabulek ministerstva zahraničí nebo ministerstva obrany, zvyšuje se jim částka podle nasazení a podle rizikovosti země, ve které působí.
Například vojáci v Afghánistánu a podobných zemích dostávají až 10 tisíc dolarů měsíčně. Konkrétní výše platu závisí na pozici, kterou zastávají, délce jejich praxe a dalších faktorech.
