Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dlouhé obědy s Italy, rozcvičky s Asijci. Jak se pracuje s cizinci

  15:00aktualizováno  15:00
Různé kultury se vyznačují různými firemními filozofiemi. Jak se pracuje v kanceláři či v dílně s dánskými, španělskými nebo britskými kolegy?

Každý národ má svou typickou firemní kulturu, a ta zásadně ovlivňuje atmosféru ve firmě. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Kdo nezná volné chvíle, ten nežije, říkají Italové. A lidé, kteří pracují ve firmách pod italským velením, dobře vědí, jak je toto přísloví pravdivé. „Nedají si vzít svoji obědovou pauzu. Jak je ‚lunch break‘, všechno se zastaví a obědvá se.

Jedete třeba osmnáct hodin z Česka, ale jakmile přijedete v době obědové pauzy, nikdo vás nepřijme. Musíte čekat, až skončí oběd,“ říká čtyřiačtyřicetiletý manažer pracující v obchodu s hygienickými potřebami. Někdy trvá pauza slabou hodinku, ale klidně i půldruhé hodiny, podle tamních zvyklostí. Naopak pracovní dobu umějí pak natáhnout dlouho do večera.

Nepřehlédněte

Dlouhý oběd s dobrým zažitím pěstují ve svých firmách také Francouzi či Španělé, kteří vás ale mimo svoji pauzu zahrnou vřelými vztahy a dobrou silnou kávou, kterou nabízejí několikrát denně.

To ve firmách s německým či polským vedením dlouhé pauzy na kávu a halasnou atmosféru nečekejte. „Pocházím z Polska a tam se obědy jako čas na krátké vypnutí od práce moc nedodržují,“ říká Paulina Sapkowska, generální ředitelka finanční společnosti Kruk.

Každý národ má zkrátka svou typickou firemní kulturu a ta zásadně ovlivňuje atmosféru ve firmě, ať už sídlí v Praze, či třeba v Přelouči. „Přestože se v dnešní době díky globalizaci největší odlišenosti stírají, můžeme sledovat určité zvláštnosti a rozdíly mezi firmami z různých zemí, které působí na českém trhu,“ říká Kristýna Kunstová z poradenské společnosti McRoy.

Uvolnění Seveřané

Snad proto, že ve skandinávských zemích mají k sobě sousedé dál, jsou zvyklí se na sebe více spoléhat. „Dánský, potažmo severský styl vedení je volnější než u nás. Lidé dostávají větší pravomoci a prostor, aby projevili svoji kreativitu. Nikdo je přitom nijak detailně nekontroluje, zato očekává výsledky,“ má vypozorováno Juraj Belej z dánsko-české firmy Blika, která vyrábí nábytek a příslušenství do dílen.

Na rozdíl od britských či německých kolegů si dánští manažeři tolik nepotrpí ani na papírování. „Proces rozhodování je méně byrokratický. Hodně se staví na gentlemanské dohodě,“ říká Belej.

Pravým opakem jsou Holanďané, chtějí si všechno prověřit sami. „Jezdí osobně na kontrolu do různých dílen, kde pro ně vyrábíme různé zakázky. Je jedno, jestli se jedná o Evropu, nebo Asii. Prostě sednou na letadlo a letí,“ říká Pavel Koutný junior z rodinné oděvní firmy Koutný.

Němci a Rakušané jsou proti volnějšímu přístupu jižních národů vnímáni jako firmy s jasným řádem, kde se příliš neuplatní improvizace a vše vyžaduje pevně stanovený scénář.

„Rakušané si nás za několik let vycvičili k dodání na přesný čas. V případě, že naše auto dorazí k vykládací rampě pozdě, může se stát, že mu neumožní je vyložit. Řidič poté musí čekat na další možný čas, a to i několik dní. Kromě toho jsou ve většině těchto případů nastavena tvrdá penále. Pokud navíc má kamion více vykládkových míst, penále se řetězí,“ říká Roman Blanář z rodinné firmy Blanář nábytek, která vyváží postele do celé Evropy.

Co dělá britský šéf o víkendu?

Anglické firmy jsou hluboce založené na hierarchickém žebříčku, což se velmi podobá i samotné konzervativní anglické společnosti. Jsou zde velmi znatelně rozdělené takzvané levely, tedy úrovně vedení. Například není úplně obvyklé, aby se vedoucí celého oddělení otevřeně bavil s pracovníkem na pozici asistenta.

„Určitá přátelská komunikace zde také existuje, i když na velmi povrchní bázi. Zdvořilostní pozdravy a oslovování křestním jménem jsou typickou ukázkou této komunikace. Co dělal šéf o víkendu, se ale nedozvíte,“ říká Kristýna Kunstová.

Jak jednat s Japonci

V asijské kultuře panuje téměř bezbřehá loajalita, která se někde utvrzuje zpěvem firemní hymny či společnými ranními rozcvičkami. V japonských firmách je vedle verbální komunikace velmi důležitá také ta neverbální, která je mnohdy rozhodující. „Obrovský vliv má znalost prostředí. Dá se říct, že když špatně podáte navštívenku, v Japonsku obchod neuděláte,“ míní Tomáš Surka z McRoy.

Podle Martina Dobeše, který pracuje u tchajwanského výrobce autokamer Mio, dává vedení firmy skutečně velký důraz na plnění termínů a úkolů. „ Na druhou stranu je možná i velmi blízká spolupráce a komunikace s nejužším vedením společnosti, ačkoliv nejste vysoce postavený manažer,“ říká Dobeš.



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Naučte se „včas přibrzdit“. Kdy je lépe se krotit a věci nehrotit

Všichni známe tušení, že další pokračování činnosti, kterou právě provádíme, k ničemu dobrému nepovede. Intuice nás sice varuje, abychom přibrzdili, přesto si...  celý článek

Ilustrační snímek
Přelomové rozhodnutí soudu: za úraz na teambuildingu má dostat tisíce

Spadl na sjezdovce, když utužoval pracovní vztahy, ale firma jeho úraz odmítla uznat jako pracovní. Tak se s ní soudí. Už několik let. A výsledek? Dva soudy ho...  celý článek

Ilustrační snímek - nemocenská
Poradna: Víte, kdo a kdy vás může kontrolovat na nemocenské?

Být doma a dodržovat povolené vycházky. Tak by se daly zjednodušeně popsat povinnosti zaměstnance na nemocenské. Z toho, proč máte na sobě montérky nebo si...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.