Proto plánujte dovolenou včas a nechte si ji písemně schválit od nadřízeného.„Základní pravidlo zní: schválenou dovolenku by si měl pracovník nechat u sebe a na personálním oddělení ji odevzdat až před dovolenou. Vyhne se tak situaci, kdy nadřízený dovolenou písemně schválí a za měsíc předstírá, že o ničem neví,“ radí Tomáš Surka z personálněporadenské společnosti McRoy ČR.
Především výrobní společnosti využívají v létě celozávodní dovolenou, kterou oznamují již na začátku daného roku, aby předešly různým komplikacím. „V mnoha firmách naopak nemají celozávodní dovolené a vyrábějí i v době prázdnin. Jejich pracovníci udělají nejlépe, když si o dovolenou zažádají s dostatečným předstihem. Může se stát, že kdo přijde se žádankou na poslední chvíli, bude odmítnut,“ říká Tomáš Surka.
Zaměstnavatel pracovníkovi v takové situaci dovolenou nebude moci poskytnout, protože ji mezitím schválil jiným pracovníkům a dalším chybějícím zaměstnancem ve výrobě by ohrozil výrobní plán.
Někdy se stane, že zaměstnavatel na poslední chvíli pracovníkům mění z různých důvodů termíny dovolených. V takovém případě však musí nahradit zaměstnanci náklady, které mu vzniknou například kvůli zrušení objednané dovolené. To samé platí tehdy, když zaměstnavatel pracovníky z dovolené povolá zpět do práce.
Zaměstnanec má nárok na čerpání dovolené v délce minimálně dvou týdnů. „Doporučujeme nejméně čtrnáctidenní dovolenou bez přerušení, aby si zaměstnanec odpočinul a vyčistil hlavu od pracovních záležitostí,“ říká Tomáš Surka.
Délku dovolené upravuje tuzemský zákoník práce na čtyři týdny ročně. Mnoho zaměstnavatelů nabízí jako jeden z benefitů týden dovolené navíc, v některých firmách je standardem už i šest týdnů volna.
