Na začátku 21. století byli nejpočetnější skupinou lidé ve věku mezi 30 až 40 lety. Populace ale stárne, a tak bude za pár let na trhu práce nejvíce lidí ve věku mezi padesátkou a šedesátkou. A firmy by se na ně měly připravit. Místo toho se lidé 50+ stále setkávají s předsudky. Že se hůře učí novým věcem, těžko se adaptují na změny, že jsou pomalejší a nezvládnou udržet krok s technologickým vývojem.
„Přitom jde často o lidi, kteří mají bohaté životní a profesní zkušenosti, velmi dobře spolupracují a mají reálné požadavky. Pokud jim zaměstnavatelé dají šanci, mohou získat loajálního zaměstnance. A to ani nemluvím o výhodách různorodého pracovního týmu,“ říká generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková.
Díky rekordně nízké nezaměstnanosti se sice nabídka pracovních příležitostí pro 50+ nyní zlepšila, ale posiluje zároveň jiný fenomén - prekarizace. Tedy výměna smluv na dobu neurčitou za smlouvy na dobu určitou.
Zaměstnavatelé časově omezené smlouvy omlouvají výkyvy ve výrobě či poklesem zakázek. Zajímavé ale je, že nejvíce těchto smluv dostávají právě lidé starší 50 let. Podle statistických dat je ve věkové skupině zaměstnanců do 29 let 15 % smluv na dobu určitou, v kategorii 60 let věku už 27 %. Šedesátníci jsou tak zaměstnáváni skoro dvakrát častěji na smlouvu určitou než mladí lidé. Proč?
Jsou neperspektivní, méně flexibilní, říkají firmy
Starší kandidáti musejí zvládnout dnešní tempo firem a splnit zdravotní či kvalifikační limity. Z toho mají běžně obavy zaměstnavatelé i sami žadatelé o práci, zejména ti starší. Navíc třetina lidí nad 50 let se stará nejenom o děti, ale i o někoho blízkého mimo svou domácnost, většinou o staré rodiče a je takzvanou sendvičovou generací. Všechny povinnosti skloubit s pracovním úvazkem není jednoduchý úkol.
Trend prekarizace potvrzuje František Boudný z personální agentury Předvýběr: „Mladší zaměstnance vidí firmy jako perspektivnější, proto se je snaží udržet i trvalým pracovním poměrem, zatímco starší lidé jsou dlouhodoběji vnímaní jako neperspektivní, méně flexibilní, se zastaralými znalostmi. Naštěstí se to trochu mění, jak je nyní akutní nedostatek uchazečů o práci. Zaměstnavatelé začínají více slyšet na možnost dát příležitost i seniornějším zaměstnancům.“ Ani to však podle něj nevylučuje u rizikové skupiny uzavírat smlouvy na dobu určitou.
Podle Moniky Červíčkové ze Sdružení Plus 50 prekarizaci nahrávají také různé finanční podpory na společensky účelná pracovní místa, které stát poskytuje. Jde o místa, která jsou časově omezena, většinou na půl roku či na rok. Jenže lepší nějaká práce než žádná. A tak jsou lidé, kteří si vyzkoušeli být nezaměstnaní, a ještě si vybavují rozesílání životopisů a obcházení výběrových řízení, za smlouvu na dobu určitou často šťastní.
Starších kolegů si vážíme
Některé společnosti o diskriminaci seniorních pracovníků nechtějí slyšet. „V ČSOB dlouhodobě podporujeme diverzitu uvnitř banky, takže nemáme jediný důvod starší zaměstnance jakkoli vyčleňovat a mít pro ně jiné podmínky,“ říká Renata Vápeníková, HR specialistka ČSOB. Dodává, že starší zaměstnanci jsou pro banku důležití. „Situace na trhu práce se mění, lidé odcházejí později do důchodu, často se rozhodnou třeba pro druhou kariéru, a proto lidi se zkušenostmi a znalostmi u nás vítáme,“ dodává Vápeníková.
Stejně tak ve společnosti McDonald ́s. „Naši nejstarší kolegové se mnohdy starají o své děti a zároveň i o své rodiče, a jsou tak pro ostatní velkým příkladem,“ říká HR ředitelka společnosti Lucie Dostálová, podle níž ale mají často uchazeči o pracovní pozice ve věkové skupině 50+ zbytečně nízké sebevědomí. „Jsme hodně otevřená společnost, dáváme šanci i vitálním lidem v seniorním věku, chápeme, že i oni mají chuť na aktivní a produktivní život. My na oplátku čerpáme z jejich zkušeností. V našich řadách najdete i sedmdesátiletou kolegyni,“ dodává Dostálová.
V oblasti bezpečnostních služeb jsou smlouvy na dobu určitou zcela běžné. „My ale místo práce na dohodu nabízíme lidem v produktivním věku pracovní poměr na dobu neurčitou. Od letošního ledna jsme se rozhodli přidat i nové zaměstnanecké benefity, například stravenky, delší dovolenou, dopravné, slevové kupony na nákup vozu a další,“ říká Pavlína Šmatolánová ze Securitas, podle níž si tak chce firma udržet kvalitní zaměstnance.
Jak jsou na tom v ostatních státech EU?
Velké rozdíly v tom, jak se využívají smlouvy na dobu určitou v jednotlivých členských státech EU, ovlivňuje do určité míry vnitrostátní praxe, dále nabídka a poptávka v pracovní oblasti nebo snadnost, s jakou mohou zaměstnavatelé přijímat a propouštět pracovníky.
Poměr smluv na dobu určitou u lidí ve věku 19 až 64 let |
Zdroj: Eurostat 2014
