Reklama

Co dělat, když se špičkování šéfa změní v šikanu

V každém pracovním týmu padne tu a tam posměšek, pomluva či hrubý výraz. Pokud se však hecování změní v trvalé veřejné ponižování a nadávka v arogantní chování, je třeba se bránit a hledat pomoc.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Paní Dana se stala vedoucí menšího kolektivu prodavaček a ze své nové pozice byla nadšená. Její nadřízený už méně. Začalo to plíživě. Sem tam prohodil poznámku o „slepičárně“, později se začala jeho arogance stupňovat.

Peskoval svoji zaměstnankyni před zákazníky i podřízenými, že není ve skladu uklizeno, že nejsou srovnané košíky, že má špatně poskládané zboží u pokladny. „Nadával mi třeba, že není pečivo připraveno v regálech, i když je zatím nikdo nepřivezl,“ říká dvaačtyřicetiletá žena, která si přeje zůstat v anonymitě.

Po čase už nebyl den, kdy by neslyšela, co zase udělala špatně. „Když jsem jednoho dne vstala a zjistila, že jen při pomyšlení na práci se mi sevře žaludek, vzdala jsem to a podala výpověď,“ říká Dana, která teď jezdí za prací do vzdálenějšího města.

Daně 2017

Průvodce formulářem daňového přiznání a tipy jak ušetřit: SPECIÁL NA TÉMA DANĚ

Jak správně vyplnit daňové přiznání a kde zjistit, jaká daňová zvýhodnění můžete uplatnit? VYPLNIT FORMULÁŘ ON-LINE

Reklama

Paní Dana se stala obětí takzvaného bossingu. Cizojazyčné pojmy bossing a mobbing sice český právní řád nezná, zato dokáže postihovat veškeré jejich projevy. Případy bossingu, tedy zneužívání postavení vedoucího pracovníka, jsou častější. Mobbing, tedy nepřátelské postoje kolegů, je sice méně častý, o to však zákeřnější.

„Často jsou však tato jednání různě smíšená. Například vedoucí a někteří jeho oblíbení zaměstnanci versus neoblíbený, nežádoucí pracovník,“ naznačuje konflikt brněnský advokát Jaroslav Stránský, který spolupracuje s odborovým svazem pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví. „Řešili jsme i případ, kdy zaměstnanec dostal od vedoucí na pracovišti před ostatními pracovníky facku,“ uvádí Stránský.

Co vše se může na pracovišti stát?

Projevy bossingu nebo mobbingu mohou zahrnovat vše od zdánlivě nevinných pomluv, přehnané kontroly oběti přes zahlcování prací či naopak nepřidělování práce, přidělování neadekvátní práce, zatajování informací důležitých pro výkon práce až po sexuální obtěžování. Záleží na zaměstnanci, kam až to nechá dojít.

„Bohužel mnohdy se zaměstnanci nebrání. Předpokládáme, že se o spoustě případů závadného chování zaměstnavatelů ani nedozvíme, protože zaměstnanci o tom nikomu neřeknou,“ míní Jaroslav Stránský a uvádí typické projevy bossingu, které řeší:

Slovníček

Šikana

Pochází z francouzského slova „chicane“ a označuje zlomyslné obtěžování, ponižování, týrání nebo pronásledování slabšího jedince v kolektivu.

Nevyhýbá se žádné sociální skupině - šikanované mohou být děti ve škole i v rodině, lidé v armádě, ve vězení nebo na pracovišti.

Bossing

Je variantou šikany na pracovišti, které se dopouští vedoucí pracovník na jednom nebo více podřízených. Pochází z anglického výrazu boss, tedy šéf, nadřízený, a jedná se o nerovné zacházení, nepřiměřenou kritiku, arogantní chování, ponižování a další jiné formy šikany.

Mobbing

Je druh často rafinované a zákeřné šikany na pracovišti. Podle jazykovědců slovo pochází z anglického slovesa mob, což znamená hromadně napadat, dotírat, vrhnout se na. Nebo i z podstatného jména mob (chátra, zločinecká banda) a původně bylo užito při popisu chování zvířat. Dnes se užívá jako označení pro různé formy znepříjemňování života na pracovišti, vedené většinou skupinou lidí proti jednomu pracovníkovi.

„Zaměstnankyně si stěžuje na šikanózní jednání nadřízeného, který ji evidentně nemá rád. Nepředává jí důležité informace, nezve ji na porady, neposílá na školení, izoluje ji a vytěsňuje. Následně jí vytýká, že není iniciativní a neplní dobře úkoly, současně však úkoly nezadává nebo je zadává velmi mlhavě, přímé komunikaci se vyhýbá, nechává se zapřít při snaze o osobní kontakt, nereaguje na e-maily, telefonáty a podobně,“ líčí advokát.

Dalšími nástroji bossingu je například přehnaná kontrola, kdy vedoucí vyžaduje detailní přehled o tom, co a kdy zaměstnanec přesně dělal. Pokud agresora nic nezastaví, tlak se po čase ještě stupňuje.

Prakticky vždy vedoucí naznačuje zaměstnanci, aby si hledal jinou práci, snižuje mu mzdu a odebírá nenárokové složky platu.

Pracovník dostává i vytýkací dopisy, které jsou často nekonkrétní. „Typické je, že zaměstnanec je zoufalý právě z toho, že neví, co se po něm chce a co má spravit nebo zlepšit. Kritika ze strany vedoucího se odvíjí v tom smyslu, že zaměstnanec je ‚prostě k ničemu‘ a ‚takhle to dál nejde‘, ale nic konkrétního se nedozví,“ říká brněnský advokát Stráský.

Řídím školu. Kdo je víc?

Právě nesoulad s nadřízeným bývá jedním z nejčastějších důvodů odchodu ze zaměstnání. Přitom má šikanovaný pracovník několik možností, jak konflikt účinně řešit. „O šikaně kolegů či kolegyň je třeba neprodleně informovat nadřízené, zřizovatele či odbory, přizvat k řešení konfliktu takzvaného mediátora a zúčastnit se mediace nebo se obrátit na inspektory práce. Pokud se situace nijak nezlepší, je možné podat podnět ombudsmance nebo se obrátit na soud,“ vypočítává Iva Hrazdílková z Kanceláře veřejné ochránkyně práv.

Může se hodit

Ombudsmanka řeší ročně zhruba tři desítky případů šikany na pracovišti. Nejčastěji se na ni obracejí lidé ze školství. „Z loňské výroční zprávy vyplývá, že terčem šikany či diskriminace se čím dál častěji stávají pedagogové základních, středních i mateřských škol,“ pokračuje Iva Hrazdílková.

Konkrétně se ochránkyně setkala například s případem šikany kvůli věku, kdy se děkan fakulty netajil tím, že se chce zbavit starších pedagogů, a neprodlužoval jim pracovní smlouvy. „V jiném případě učitel střední školy uváděl, že kvůli zdravotním problémům musí někdy odcházet z hodin. Zástupkyně mu začala kontrolovat příchody do hodin a přítomnost v hodinách šikanózním způsobem, obviňovala ho, že se vyhýbá povinnostem,“ uvádí Hrazdílková.

Jak se šikana dokazuje

Ne každý konflikt na pracovišti s vedoucím je bossing. „Mělo by se jednat o dlouhodobé a systematické psychické pronásledování nebo šikanování zaměstnance, které vede k jeho ponížení, případně vyřazení z pracovního života,“ říká pražský advokát Ondřej Bultas. Podle něj někdy stačí k nápravě i písemná výzva, aby se dotyčný zdržel nevhodného chování. „Další možností je podání žaloby na ochranu osobnosti,“ podotýká Bultas.

Větší naději na zdárné ukončení mají žaloby na šikanu, ke které dochází z důvodů vymezených v antidiskriminačním zákoně. Například kvůli etnickému původu, zdravotnímu postižení, pohlaví, věku nebo třeba víry. V jiném případě musí šikanovaný pracovník svá tvrzení před soudem dokázat. „Proto zaměstnanci, který je obětí závadného jednání, můžeme poradit, aby si pořizoval důkazní materiál. Zapisoval si, co mu kdo zadal, kdy mu někdo něco vytkl a podobně,“ dodává Jaroslav Stránský.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

9 příspěvků v diskusi

Reklama