Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nebojte se v práci požádat o to, co chcete. Jak na to, radí psycholog

aktualizováno 
Pokud svého šéfa o něco nepožádáte, nemůžete se divit, že jste to nedostali. Na druhou stranu vaše žádost nemusí být úspěšná. Jak požádat o to, co chcete a jak se nestresovat odmítnutím, radí psycholog Jan Urban.

Příliš důrazně formulovaná žádost může u druhé strany vyvolávat pocit nátlaku. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jestliže váš nadřízený netuší, že byste rádi pracovali samostatněji nebo se věnovali něčemu trochu jinému, nemůžete ho příliš obviňovat, že vám vaše přání nesplnil. Pokud byste rádi dostali přidáno, protože se domníváte, že si to zasloužíte, svému vedoucímu to však nesdělíte, nemůžete se divit, že k tomu nedojde. Totéž platí pro nabídky, které byste rádi učinili, avšak jasně nepronesli.

Jan Urban (1953)

  • Autor publikací Přestaňte se v práci stresovat a Jak lépe naložit s časem.
  • Věnuje se personálnímu a manažerskému poradenství a firemnímu vzdělávání.
  • Je absolventem VŠE Praha a Filosofické fakulty UK, obor psychologie práce a řízení.

Důvodem, proč lidé své žádosti, případně nabídky nevyjadřují otevřeně, je občas jejich „skromnost“. Domnívají se, že pronést žádost jim nepřísluší, a že druhá strana by na jejich přání měla přijít sama. Měla by jim ho, obrazně řečeno, vidět na očích. Pokud na ně sama nepřijde, tak se na ni zlobí, své přání však ani poté nepronesou.

Východiskem k překonání tohoto postoje je uvědomit si, že všichni lidé v našem okolí nemusí být empatičtí a na vyjádření své žádosti máme právo. Nic nepatřičného na ní není zejména tehdy, pokud nám její vyhovění umožňuje pracovat lépe. Nevhodné proto nemusí být ani požádat svého vedoucího o názor, jak naši práci hodnotí, a nepřímo si tak říci o pochvalu. I tu totiž lidé ke své práci potřebují.

V pozadí obav požádat o to, co chceme, však může někdy stát i vážnější důvod. Je jím strach, že budeme odmítnuti a prožijeme zklamání. Může nás provázet i tehdy, pokud si věc, o kterou žádáme, skutečně zasloužíme. Ve snaze se možnému či dokonce pravděpodobnému zklamání vyhnout tak žádost raději neproneseme.

Jednoduché řešení

Řešení, které toto dilema překonává, však existuje, a je poměrně jednoduché. Spočívá v tom, že svou žádost sice jasně vyjádříme, nebudeme však na ní příliš silně trvat. V tomto případě totiž nemůžeme prohrát. Buď dosáhneme toho, co jsme chtěli, nebo nám skutečnost, že jsme toho nedosáhli, nebude nijak příliš vadit.

Jednou z „mentálních metod“, která přitom pomáhá, je nebrat si své odmítnutí osobně. Předpokladem je chápat, že většina žádostí týkajících se něčeho podstatného bývá skutečně z nejrůznějších důvodů odmítnuta. Většina těchto důvodů však bývá věcných. Odmítnutí, které nás potkalo, proto s námi osobně velmi pravděpodobně nijak nesouvisí.

Nepřehlédněte

Příkladem je výsledek žádosti o zvýšení platu. Může záviset na řadě okolností, především na tom, jak by se dotklo ostatních spolupracovníků, jaký rozpočet či finanční možnosti naše organizace má, jaká jsou její mzdová pravidla apod. Ani jedna z těchto okolností však s námi osobně nesouvisí.

Dáváme-li druhé straně najevo, že na své žádosti nelpíme, přestože je pro nás důležitá, můžeme navíc její úspěšnost zvýšit. Předpokladem je formulovat ji tak, že nevyznívá jako naléhavý požadavek, ale spíše jako konstatování.

Příliš důrazně formulovaná žádost může totiž u druhé strany vyvolávat pocit nátlaku nebo dokonce vydírání. Tomu se lidé zpravidla brání nebo na ně odmítají přistoupit, a to i tehdy, jsou-li žádosti jinak příznivě nakloněni. Vyvoláme-li proto svou příliš silně formulovanou žádostí u druhé strany pocit, že na ni tlačíme, může se stát, že její ochotu na žádost přistoupit nebo hledat společně s námi určitá kompromisní řešení snížíme.

Dáváme-li naopak najevo, že na své žádosti příliš naléhavě netrváme, můžeme u ní vzbudit zájem vyjít nám vstříc. Nikoli proto, že bychom se dovolávali jejího soucitu, ale tím, že dáváme najevo určitou velkorysost.

Jak se nenechat odradit

Nelpět na své žádosti či nebrat její odmítnutí osobně je namístě především tehdy, obracíme-li se s ní na osoby, které neznáme. Pravděpodobnost, že naší žádosti nevyhoví nebo na naši nabídku nebudou reagovat vůbec (neodpoví na e-mail, nezavolají zpět apod.) bývá v těchto situacích vyšší. Ani tuto okolnost bychom však neměli chápat tak, že nám vyhovět nechtějí nebo o naši nabídku nemají zájem.

Taktické kroky, jak zvýšit svou cenu ve firmě a vylepšit si plat

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek

Pravděpodobnějším důvodem je, že jsou příliš zaneprázdněné, a v dané chvíli na nás nemají čas. Důvodem mohou být i určité závazky, které jim v přijetí nabídky brání, případně to, že se nedokážou rozhodnout. Pokud si to uvědomíme, budeme svou žádost i její výsledek vnímat ve správné perspektivě. Pomůže nám k tomu i pozitivní uvažování: namísto toho, abychom odmítnutí své žádosti nebo nabídky chápali jako neúspěch, měli bychom se zaměřit spíše na to, kolik osob na ně reagovalo příznivě – zavolalo nám zpět, odpovědělo na náš e-mail apod.

Neobáváme-li se o určitou věc požádat a svou žádost či nabídku formulujeme způsobem, který nepůsobí jako nátlak, získáváme i zcela oprávněný pocit, že jsme pro dosažení svého cíle vykonali maximum, nebo alespoň vše, co jsme mohli. Pokud na své žádosti příliš nelpíme a případný neúspěch si nebereme osobně, nenecháme se od podobných žádostí odradit ani do budoucna.

Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.