Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pracoviště se může snadno proměnit v zónu smrti

aktualizováno 
Práce je činnost, která je někdy zdraví i životu nebezpečná. Potvrzují to i evropské statistiky – každoročně zahyne v Evropě okolo tisíce pracujících v důsledku smrtelných pádů na pracovišti. Jiní se stanou obětí výbuchů. Desítky tisíc jsou postiženi následky toho, že byli vystaveni působení hluku, vibrací či karcinogenních látek.

Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly způsobeny zaměstnanci při plnění pracovních úkolů

Přestože se počet úrazů na pracovišti v Evropě pomalu snižuje, stále jich je víc než dost. Ročně dochází k téměř 5 500 úmrtí a 4,8 milionům úrazů vedoucích k pracovní neschopnosti delší než tři dny. Samozřejmě není práce jako práce. Člověku, který většinu pracovní doby stráví v sedě u počítače většinou nehrozí nic horšího, než že se řízne o papír, pokud nezkolabuje v důsledku rozčilení z toho, že mu už po desáté za čtvrt hodiny spadly Windows.

V některých oborech, jako je například stavebnictví, ale hrozí nebezpečí pomalu na každém kroku. Téměř 10 % z celkového počtu pracovních úrazů lze přičíst pádům. Odhaduje se, že v Evropské unii je ročně nesprávným používáním lešení nebo žebříků způsobeno skoro 500 000 pádů na pracovišti, které vedou k asi 40 000 případů vážných zranění a 1 000 případů úmrtí. V Česku stojí léčba pracovních úrazů, nemoci z povolání a další úhrady včetně náhrady chybějícího pracovníka a případné vyplácení invalidního důchodu ročně 22 miliard korun. Část této sumy je placena z pojištění zaměstnavatelů, část přímo ze státního rozpočtu.

Bezpečí zaměstnance – starost zaměstnavatele
Vznik pracovního úrazu je velkou nepříjemností nejen pro postiženého zaměstnance, ale i pro zaměstnavatele. Zaměstnavatel je totiž ze zákona povinen, podle ustanovení Zákoníku práce, zajistit svým zaměstnancům při práci bezpečnost a ochranu jejich zdraví – jinými slovy, odpovědnost za to, zda se budou jeho zaměstnanci vracet z práce domů zdraví, je především na něm.

Musí aktivně a soustavně vyhledávat rizikové faktory a pracovní procesy a přijímat opatření k jejich eliminaci, kontrolovat účinnost přijatých preventivních opatření a v případě potřeby je přizpůsobovat měnícím se skutečnostem, musí zajistit svým zaměstnancům ochranné pomůcky, zajistit jejich informovanost o přijatých opatřeních v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci... Je toho mnoho, co zaměstnavatel musí podle zákona splnit, veškeré náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci přitom leží plně na něm.

V Zákoníku práce je výslovně je určeno, že tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance. To vše je dobré si uvědomit ještě před započetím vlastního podnikání. „Každý kdo hodlá začít podnikat a bude při své činnosti zaměstnávat fyzické osoby, tedy své zaměstnance, by již při tvorbě podnikatelského záměru měl vyhodnocovat a porovnávat zamýšlené činnosti s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Bude totiž muset zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, které se budou týkat výkonu práce. Pokud tato rizika budou vzata v úvahu hned v počátku podnikání, pak může podnikatel bezpečně plnit strategické cíle své podnikatelské činnosti,“ uvádí odborník na oblast bezpečnosti práce a prevence rizik Břetislav Kroupa z firmy Preventa ve svém materiálu Povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP zpracovaném pro server Focal Point.

Stát si posvítí na malé ryby
Nad dodržováním zákona v oblasti bezpečnosti práce bdí stát prostřednictvím Státního úřadu inspekce práce. Ten v letošním roce hodlá zaměřit svou pozornost především na malé a střední podniky, obzvláště pak na začínající firmy a také na ty, u kterých už v minulosti zaznamenal problémy s dodržováním zásad bezpečnosti práce. „Preventivní působení v oblasti BOZP má důležitý význam pokud je kontrola plnění závazných bezpečnostních předpisů provedena u subjektu co nejdříve po zahájení jeho podnikatelské činnosti.

S ohledem na velký počet nově vzniklých malých a středních podniků je žádoucí, aby přednostně byly provedeny kontroly v oborech s vyšším potenciálním rizikem vzniku pracovních úrazů, nemocí z povolání a havárií. Dále u subjektů, na které OIP obdržel opakovaně podněty na neplnění povinností vyplývajících ze závazných předpisů pro BOZP,“ píše se v ročním programu kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce schváleném Ministerstvem práce a sociálních věcí na rok 2007.

Okresní inspektoráty se zaměří při kontrolách na firmy od šesti do 249 zaměstnanců, ke kontrolám budou přednostně vybírány ty, u kterých buď ještě nebyla provedena plánovaná kontrola nebo uplynulo více než pět let od poslední plánované kontroly, a také takové, u kterých lze pozorovat narůstající množství pracovních úrazů nebo na ty, na které dostávají okresní inspektoráty práce opakovaná udání, že neplní své povinnosti na poli bezpečnosti práce.

Šéfíku, otřes se
Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly způsobeny zaměstnanci nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů v souvislosti s nimi.

Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil cestou do nebo z práce. Pokud si tedy zaměstnanec cestou do práce zlomí nohu, je to jeho problém. Pokud si ji zlomí pár minut poté, co dorazil na své pracoviště, musí se zaměstnavatel připravit na to, že se bude muset „plácnout přes kapsu“. Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz, totiž zaměstnavatel musí v odpovídajícím rozsahu o celou dobu trvání pracovní neschopnosti poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku. Její výše není nijak limitována a počítá se jako rozdíl mezi výdělkem postiženého před úrazem a vyplácenou nemocenskou.

Kromě toho platí zaměstnavatel postiženému zaměstnanci bolestné, jehož výši určuje bodové ohodnocení v lékařském posudku – co bod, to 120 korun. Kromě toho doplácí zaměstnanci další náklady spojené s léčením, jako jsou doplatky na léky, ortopedické pomůcky apod. V tomto případě však může zaměstnanec požadovat po zaměstnavateli úhradu pouze skutečně nutných nákladů, jejich nutnost musí schválit lékař. Pokud v souvislosti s úrazem došlo i k poškození majetku postiženého zaměstnance – například k rozbití hodinek či brýlí, musí zaměstnavatel hradit i tuto věcnou škodu. Postižený musí doložit hodnotu poškozené věci.

Jestliže v důsledku pracovního úrazu zaměstnanec zemře, musí zaměstnavatel uhradit v plném rozsahu všechny účelně vynaložené náklady související s jeho léčbou, uhradit přiměřené náklady na pohřeb zaměstnance, zaplatit náhradu případné hmotné škody a pozůstalým zaplatit náhradu na výživu a vyplatit jednorázové odškodné – manželu (ve výši 50 000 Kč) a dítěti (které má nárok na sirotčí důchod) ve výši 80 000 Kč. Jednorázové odškodnění v úhrnné výši 50 000 Kč náleží také rodičům zemřelého v případě, že s nimi žil zesnulý ve společné domácnosti.

Vyvinit se z této odpovědnosti za zdraví zaměstnance téměř nelze. Ani v případě dodržení všech zákonem stanovených předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany zaměstnavatele není zaměstnavatel tak docela „z obliga“.

Odpovědnost zaměstnavatele vzniká na principu tzv. objektivní odpovědnosti. To znamená, že z principu nese veškeré riziko vyplývající z charakteru práce zaměstnavatel. V konečném důsledku tak zaměstnavatel v drtivé většině případů pracovních úrazů má povinnost uhradit vzniklou škodu i tehdy, když dodržel všechny své povinnosti v oblasti bezpečnosti práce. „Firmy si mnohdy neuvědomují, že třeba i jen jeden problém v oblasti BOZP a pracovního úrazu je může finančně zlikvidovat,“ varuje na svých internetových stránkách společnost Rodos 94.

Zprostit se zodpovědnosti za pracovní úraz zaměstnance může zaměstnavatel pouze za určitých přesně stanovených podmínek. Zcela zprostit zodpovědnosti se může tehdy, pokud úraz vznikl porušením předpisů BOZP – ovšem pouze v případě, že s nimi byl seznámen a znalost těchto předpisů a jejich dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány a porušení předpisů bylo jedinou příčinou škody.

Plně zproštěn odpovědnosti za pracovní úraz může být zaměstnavatel také tehdy, pokud si úraz přivodil zaměstnanec opilý či zfetovaný a vliv návykových látek byl jedinou příčinou úrazu. V případě, že porušení předpisů BOZP, se kterými byl zaměstnanec řádně obeznámen, nebo vliv návykových látek byly jednou z více příčin, které vedly k úrazu, může být zaměstnavatel zproštěn odpovědnosti pouze částečně.

Částečné zproštění odpovědnosti zaměstnavatele je možné i tehdy, kdy postižený zaměstnanec sice nebyl opilý, zdrogovaný a ani při práci neporušil žádné předpisy, nicméně počínal si v rozporu s obvyklým způsobem chování, jednal lehkomyslně a vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem si byl vědom, že si může přivodit újmu na zdraví.

Před odpovědností za zdraví těch, kdo pro něj pracují, nemusí zaměstnavatele chránit ani využití oblíbeného „švarcsystému“ neboli „zaměstnávání na IČO“. „Když pro vás někdo pracuje nebo pracuje podle vašich pokynů, i když z hlediska daňových předpisů a předpisů sociálního pojištění jde o samostatně výdělečně činnou osobu, může se na něj pro účely bezpečnosti a ochrany zdraví při práci přesto pohlížet jako na vašeho zaměstnance. Ať již tedy jde o zaměstnance nebo samostatně výdělečně činné osoby, vždy se musíte postarat o ochranu lidí, které řídíte a za které odpovídáte,“ upozorňuje Výzkumný ústav bezpečnosti práce ve své publikaci Bezpečnost a ochrana zdraví na staveništích s podtitulem Společně bezpečně.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Čísla ČSSZ: Kolik platíme na důchod a na co se vybrané peníze použijí

Za první polovinu roku vybrala Česká správa sociálního zabezpečení od lidí na pojistném na sociální zabezpečení skoro 214 miliard korun. Ale na důchodech a...  celý článek

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.