Hlášky z pohovorů: V šest mi nevolejte, to už budu na pivu

Být personalistou je zodpovědná práce. A také to může být legrace. To když jsou uchazeči o zaměstnání nepřipravení, příliš sebevědomí nebo je přemůže tréma. Za to, že z některých zájemců o práci padají věty jako z filmové komedie, může často nervozita, strach či stres.

Na pracovním pohovoru si dávejte pozor na vyjadřování. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jedna dáma se u pohovoru v personálně-poradenské společnosti McRoy Czech tak bála konverzace v anglickém jazyce, že se omluvila: „Nezlobte se, ale zrovna dnes mi angličtina nejde.“

To uchazeč, který dorazil na pohovor do personální firmy Manpower, měl uši tak zalehlé trémou, že slyšel něco úplně jiného, než měl: „Personalista položil klasickou otázku: Jaké je vaše platové očekávání? Načež kandidát odvětil: Ano, mám platné očkování,“ dokončuje příběh manažer marketingu a náboru Jiří Halbrštát.

V personálně-poradenské společnosti Hays Czech Republic pro změnu adeptovi selhala ústa. Na otázku, co bylo náplní jeho práce, si zpovídaný nedokázal vzpomenout: „Ty vole, to už je let.“

Když přiznání není polehčující okolnost

Je s podivem, k čemu všemu se uchazeči o zaměstnání přiznají, aniž by museli. Copak si nespočítají, že jim to body nepřidá? „Všichni prý v životopisu lžou, tak jsem si říkala, že to taky zkusím,“ překvapila jedna slečna zaměstnance společnosti Hays.

„Vyprávěla, že její strýc je personalista a poradil jí, aby si v životopisu umazala poslední pracovní zkušenost a uměle tak prodloužila tu předchozí,“ popisuje případ managing director Ladislav Kučera. „Jiná kandidátka zase zhodnotila svůj výkon: Mohlo to být ještě lepší, mohla jsem víc zapojit toho obchodního ducha, co nemám.“

Může se hodit

Najdete si práci, která vás bude bavit. Nabídka volných pracovních míst na jobDNES.cz.

Potřebujete poradit? Zeptejte se v poradně jobDNES.cz.

Za velmi choulostivou považují zájemci o práci konverzaci okolo výše mzdy. Mnozí z nich se zdráhají uvést konkrétní číslo, aby se nepodhodnotili, nebo aby naopak nepřestřelili. A potom jsou tu takoví, kteří mají naprosto jasnou představu: „No minimálně 25 tisíc bych chtěl, nestudoval jsem vysokou školu, abych měl méně,“ pravil jeden z uchazečů v Manpoweru. A když se personalista zeptal, co přesně na vysoké studoval, odvětil: „Mám bakalářský titul, ale škola byla k ničemu.“

Náboráři se také často ptají, proč člověk opustil předchozí pozici. V Haysu se jednou dočkali odpovědi: „No tak to víte, po deseti letech už jsem docela vyhořelej a nejsem stroj. To se může tak větrák pořád točit, ale já jsem člověk.“

Personalista nemusí vědět všechno

Je to jednoduché pravidlo: když chcete udělat dojem a získat práci snů, pečlivě třiďte informace, které o sobě vypustíte. Přesto jsou někteří žadatelé o zaměstnaní poměrně otevření a svěřují se personalistům s lecčím. Často tím omlouvají své nedostatky.

Čtěte také

Pět otázek, na které se při pohovoru špatně odpovídá. Jak je zvládnout?

„Dobrý den, promiňte, že jsem přišel o 45 minut dřív, ale koupil jsem si nové boty a potřeboval jsem je rozchodit,“ sdělil uchazeč o místo ve společnosti Hays, aniž byl tázán. Jiný zase osobitým způsobem představil své koníčky: „Pardon, že na vás budu prskat, ale před pár dny mi v kroužku historického šermu vyrazili zub halapartnou.“

Velké černé minus si personalisté napíší na životopis kandidáta i ve chvíli, kdy neprojeví dostatečný zájem o nabízenou pozici. Ladislav Kučera vzpomíná na svérázného uchazeče, který měl naprosto jasno ve svých prioritách: „To ne, v šest mi nevolejte, to už budu na pivíčku.“ Jiná dáma se zase nedala vyvést z míry a nechala personalisty čekat prohlášením: „Jen si vyřídím hypotéku a můžeme pokračovat.“

Chci jenom razítko, práci ne

Nejbizarnější věta, která může z lidí na pracovních pohovorech vypadnout, je však tato: „Víte, já vlastně ani žádnou práci nehledám.“ Proč tedy přišli? „Často chtějí pouze potvrdit doporučenku z úřadu práce a nabízené místo je vůbec nezajímá,“ vysvětluje Romana Rašková z chomutovské pobočky McROY Czech. „Dostaví se na konkurz, ale pak z nich lezou výmluvy: nemohou dělat na směny kvůli dětem či dojíždění, nesmějí u práce stát, nezvládnou dvanáctihodinové směny. Prostě nesplňují nic z toho, co bylo požadováno v inzerátu,“ dokončuje vysvětlení personalistka.

Jak se tedy na pohovoru neznemožnit? Radí David Petrů, výkonný ředitel Hill International:

• Na pohovor přijďte s předstihem pět až deset minut. Ani dříve, ani později.
• Pamatujte si, s kým máte schůzku a o jaké pozici budete hovořit.
• Zjistěte si základní údaje o firmě.
• Nestěžujte si na předchozí zaměstnavatele.
• Dávejte si pozor na vyjadřování.
• Nepoužívejte cizí slova, kterým úplně nerozumíte.
• Nelžete o svých schopnostech a předchozích zkušenostech.
• Pokud to hrozí, předem se připravte na konverzaci v cizím jazyce.
• O svém osobním životě mluvte jen v souvislosti s prací.
• Přemýšlejte, co si obléknete.