Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Experiment: Být na očích lidi v práci znervózňuje. Co dalšího vadí

aktualizováno 
V práci trávíme většinou osm hodin denně. Proto je důležité, aby se nám v ní líbilo. A to i po vizuální stránce. Pokud je pracovní prostředí „nic moc“, víc se stresujeme a klesá náš pracovní výkon. Je tedy v zájmu firem, aby vybudovaly komfortní kanceláře, ve kterých se zaměstnanci budou cítit dobře.

Ve společnosti Madfinger games potřebují IT experti klid na výrobu her, takže stěny obložili protihlukovým akustickým obkladem, který tvoří výraznou texturu prostředí. | foto: Archiv: Madfinger games

Zajímavý experiment provedli američtí psychologové. Na stěny vybraných kanceláří vyvěsili plakáty, na kterých byly výrazně zobrazeny velké oči. Pak sledovali, jak se mění chování zaměstnanců. Ukázalo se, že se jejich pracovní výkon zvýšil. Pracovali dokonce usilovněji než jejich kolegové, které sledovala průmyslová kamera. Zároveň si však stěžovali, že se cítí nepříjemně a pod tlakem. Být „na očích“ je znervózňovalo.

Může se hodit

Dali jste si předsevzetí do nového roku, že si najdete novou a lepší práci? My ji pro Vás máme. Vybírejte z aktuálních volných míst na jobDNES.cz.

Experiment dokazuje, jak důležitý je prostor, ve kterém pracujeme. Že stačí jediný plakát, aby náš pracovní výkon ovlivnil. Podle různých průzkumů společností, které se věnují designu pracovního prostředí, je pro zaměstnance důležitý především dostatek soukromí. Záleží ale také na osvětlení, barvách, teplotě, hluku a vybavení kanceláře nejen účelným nábytkem, ale také funkčními moderními technologiemi.

Pokud zaměstnavatel špatné pracovní prostředí neřeší, může se stát, že mu zaměstnanci, třeba i ti klíčoví, odejdou. A to je v době, kdy je na trhu práce nedostatek kvalitních lidí, nepříjemná věc.

Co vadí nejvíce

  1. Příliš silné nebo slabé osvětlení
  2. Nadměrný hluk
  3. Nedostatek soukromí (například pro privátní telefonát)
  4. Nedostatek čerstvého vzduchu
  5. Přílišné horko či chlad
  6. Absence speciálního místa ke konzumaci svačiny či oběda

„Pracuji ve větší soukromé firmě v klasické kanceláři. Jedná se o budovu z osmdesátých let, v létě je zde takové horko, že ze mě doslova leje. V zimě zase musím sedět v kabátě. Když si potřebuji zavolat soukromě, nemám kde, protože by to všichni kolegové slyšeli. Vzduch se téměř neobměňuje, protože nejdou otvírat okna. Klimatizaci nemáme,“ popisuje Michal z Prahy typický příklad špatného prostoru, který lidi jen demotivuje.

Podle psychiatričky Jasny Volfové si ještě stále hodně zaměstnavatelů myslí, že pracovní pohoda a na druhé straně pracovní výkon nejdou ruku v ruce. „Opak je pravdou. Jde jen o to nastavit vhodnou hranici mezi těmito dvěma pomyslnými protipóly. Jsou známy případy, kdy stres z podmínek na pracovišti dohnal lidi k vážným psychickým poruchám vyžadujícím i hospitalizaci na psychiatrickém pracovišti,“ varuje lékařka.

Telefonní budka na volání a nestabilní místo

Naštěstí už existují firmy, které mohou jít díky svým kancelářím příkladem ostatním. Většinou se jedná o IT firmy, farmaceutické společnosti nebo mezinárodní společnosti působící v České republice. Známá svým inovativním prostředím je společnost Google. V její české kanceláři nechybí herna, terasa a vtipně laděný nábytek. Místo si navrhovali prý sami zaměstnanci. Možná i proto pravidelně vítězí v průzkumech nejžádanějších zaměstnavatelů mezi studenty a absolventy vysokých škol.

Zasedačka roku

  • Jde o soutěž, která si klade za cíl ukázat nejzajímavější pracovní prostředí firem v České republice.
  • Chce představit filosofii a hodnoty společností, které se snaží o vytváření inspirativního a kreativního pracovního prostředí.
  • Předsedkyní poroty je architektka Eva Jiřičná.
  • Letos je mezi finalisty například Bontonfilm, Etnetera Group, Socialbakers, Unilever, Home Credit, Skrz.cz, madeo ventures, JetBrains a řada dalších.

Zajímavě řešené prostory mají i další zaměstnavatelé - HBO, společnost Kraft Foods, Kentico, Madfingers games, Manpower, MetLife, FEI a řada dalších. Ve farmaceutické firmě GSK vytvořili například otevřené kanceláře pomocí zásad systému chytrých pracovních podmínek.

„Každý zaměstnanec má svůj notebook, mobil a osobní skříňku, ale všechno ostatní se mění. Ani vedoucí pracovníci nemají své kanceláře. Snesitelnou hladinu hluku v kanceláři řešíme pomocí speciálních telefonních budek, ve kterých jsou vyřizovány hovory. Pro klidnou konzumaci jídla jsou určeny speciální soukromé zóny,“ popisuje ředitelka GSK Monika Horníková. Firma v roce 2014 vyhrála anketu Top Odpovědná Firma v kategorii Pracoviště budoucnosti.

Podle Jana Bastaře, spolumajitel firmy cre8, která se zabývá interiérovým designem pracovního prostředí, se vzhled kanceláří liší podle odvětví, v němž se společnost pohybuje. „Bankovní sektor si stále drží konzervativnost, zatímco IT firmy maximálně zatraktivňují prostředí pro své kreativní zaměstnance,“ říká Jan Bastař, podle něhož ale všichni bez rozdílu preferují nové trendy a společenské či relaxační zóny pro zlepšování týmového ducha.

„U tuzemských firem pozoruji, že si stále více uvědomují potřebu zatraktivnění prostředí pro zaměstnance. Důraz kladou nejen na dobré ergonomické vlastnosti pracovního místa, ale také na akustiku,“ doplňuje Jan Bastař a dodává: „Svou roli hraje samozřejmě země původu dané společnosti, její firemní kultura a to, jak silně ji dokáže s ohledem na procesy, rozpočty a různé standardy prosadit. Německé firmy například stále upřednostňují strohý, jednoduchý design, zatímco britské či americké vytvářejí v kanceláři domácí prostředí.“

Své zkušenosti z mezinárodních rozdílů v pohledu na ideální kancelář prozrazuje také Karel Pelan z firmy Regus, která je poskytovatelem flexibilních pracovišť po celém světě. “U většiny společností z České republiky je u kanceláří rozhodně důležitým měřítkem cena a od toho se odvíjející velikost kanceláře. Záleží ale na typu podnikání. Například právní společnosti či advokáti jsou hodně nároční na velikost prostoru, zatímco ostatním stačí prostor daleko menši. Také závisí, zda zaměstnanci využívají kanceláře na “plný úvazek”, nebo tráví i nějaký čas v terénu či u klientů,“ říká Karel Pelan.

U podnikatelů z Číny prý hodně záleží na vysokém patře, což je u nich značka prestiže. Tedy čím má firma v budově vyšší patro, tím lépe. A u podnikatelů z Ruska zase hraje roli velikost pracovního stolu. Čím vyšší postavení má člověk ve firmě, tím by měl mí větší stůl.

Obchody a restaurace by měly být „za rohem“

Podle průzkumu firmy Regus chtějí lidé od „vysněného“ pracoviště kromě moderního vzhledu a dobrého vybavení také ideální lokaci. Regus do svého průzkumu zahrnul názory více než 22 tisíc respondentů ze 100 zemí a zjistil, že si lidé cení práce, která není v překotně se rozvíjejících lokalitách nebo technologických parcích, ale raději blíže k obchodům a restauracím. A co nejblíže k domovu.

„Téměř pětina z nás chce snížit čas dojíždění a zlepšit rovnováhu mezi osobním a pracovním životem. Jinými slovy ideální pracovní místo se nachází v blízkosti domova,“ podotýká Karel Pelan.

Ne vždy má ale firma na rekonstrukci kanceláří prostor a peníze. V takovém případě odborníci doporučují alespoň několik jednodušších úprav, které pomohou kancelář zpříjemnit. Od vymalování po dobře volenou příčku či příhodnější osvětlení. Stačí zvážit následující zjištění:

Osvětlení - Intenzita a úhel dopadu světla na pracovišti ovlivňuje nejen schopnost správně vidět, ale podvědomě i pohodu zaměstnanců. Odborníci preferují přirozené denní světlo. V zimě je ale třeba používat i světlo umělé. V takovém případě by mělo být rovnoměrně rozloženo v celém prostoru bez rušivých stínů. Britský autorizovaný institut inženýrských služeb ve stavebnictví jako ideální kancelářskou intenzitu světla považuje zhruba 400 luxů. Nemělo by se přitom zapomínat na dostatečné osvětlení stěn i stropů pro zamezení pocitů stísněnosti.

Zdroje hluku

  • Letadlo vzdálené 100 m – 120 dB
  • Sbíječka vzdálená 10 m – 90 dB
  • Cirkulárka vzdálená 10 m – 80 dB
  • Hlučná ulice vzdálená 10 m – 75 dB
  • Vyzvánění telefonu – 65 dB
  • Lidská řeč – 50 dB
  • Šepot – 25 dB

Hluk - Hlasitý rozhovor kolegů, neustále vyzvánějící telefony nebo ruch z ulice. V takových podmínkách je pro zaměstnance obtížné zvládnout svou práci. Při dlouhodobém vystavení nadměrnému hluku se navíc mohou objevit i zdravotní potíže - známky neurózy nebo vysoký krevní tlak. Dvacetiminutové působení hluku o síle 90 dB (odpovídá provozu na dálnici nebo poslechu hry na klavír ze 40 cm) může narušit koncentraci na celý den. Hluk v kanceláři by neměl přesáhnout hranici 75 dB.

Teplota a čerstvý vzduch - boj o klimatizaci se v kancelářích řeší často. Někomu je horko, zatímco jeho kolega se krčí ve svetru. Ideálním řešením je zavedení systému klimatizace, která funguje rovnoměrně na celém pracovišti a zároveň do budovy přivádí čerstvý vzduch. Podle odborníků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci je ideální teplota pro kancelář zhruba 21 °C v zimě a 24 °C v létě.

Barvy - rozdělují se na teplé a studené. Mezi studené se řadí zelená a modrá, mezi teplé naopak červená, oranžová a odstíny žluté. Existují řady studií, jak barvy na pracovišti působí na psychiku zaměstnanců. Například při monotónních procesech je vhodné zvolit více barev a tím vytvořit kreativnější a veselejší prostředí. V chladných prostorách se doporučuje používat teplých barev a naopak.

Dostatek soukromí a open space - řada vedoucích pracovníků si myslí, že příliš soukromí je podhoubím pro pokles produktivity. Na správném pracovišti by ale vždy mělo být možné vyřídit, v případě naléhavé potřeby, soukromý telefonát, pracovat bez pocitu, že jsme sledováni, či si v klidu o pauze vychutnat svačinu. Právě nedostatek soukromí je často vytýkán takzvaným open spacům, tedy hromadným kancelářím rozděleným pouze provizorními přepážkami mezi stoly. Ovšem i v nich lze udělat prostory, kde se lidé budou cítit dobře.

Jste spokojeni se svým pracovním prostředím?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 29. ledna 2016. Anketa je uzavřena.

NE 781
ANO 497


Hlavní zprávy

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.