Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pracovní smlouva - na co dát pozor

  8:01aktualizováno  8:01
Úspěšně jste prošli výběrovým řízením a byli přijati. "Ještě vyřídíme pár formalit a prvního nastupujete," oznámil personalista a zároveň vám předložil k podpisu pracovní smlouvu. Máte radost, letmo se podíváte, zda souhlasí jméno a adresa a papíry podškrábnete. To může být chyba.

Své o tom ví Markéta Boučková. Po střední škole odpověděla na inzerát, ve kterém stavební firma hledala fakturantku. Nabídka ji zaujala mimo jiné i proto, že sídlo firmy bylo blízko jejího bydliště a do práce by to měla jen pár stanic tramvají. Pohovor dopadl dobře a čerstvá maturantka se těšila do nové práce. Pracovní smlouvu příliš nečetla a rychle ji podepsala.

Místo několika minut hodina

Hned první den ji však čekalo nemilé překvapení. Kancelář, v níž měla pracovat, nebyla v hlavní budově nedaleko centra, ale na kraji Prahy. Místo krátké cesty tramvají, musela metrem na konečnou a pak ještě přestoupit na autobus, sečteno celkem - skoro hodina jízdy.

Markéta se cítila podvedená, ale na výhrady bylo pozdě. Ve smlouvě stálo: místo výkonu práce Praha a to souhlasilo. V prvních dnech uvažovala o tom, že s prací sekne ve zkušební době.  Přátelský kolektiv a výborná kantýna byly argumenty, které ji přesvědčily, aby zůstala. Od té doby však ví, že pracovní smlouvu je nutné před podpisem pozorně přečíst. Pokud není cokoli jasné, je lepší se včas zeptat.

Smlouvu uzavřete písemně

V pracovní smlouvě musí být sjednaný druh práce, na kterou je zaměstnanec přijímán, místo výkonu práce a den nástupu. Tímto dnem vzniká pracovní poměr. Pracovní smlouva by měla být uzavřena písemně, s výjimkou pracovního poměru, který je kratší než jeden měsíc. V tomto případě bývá  sepsaná pouze na žádost zaměstnance.

Jasně vymezený by měl být také druh práce. Nikoli tedy jen administrativní pracovnice, ale asistentka obchodního oddělení.  Pracovní náplň s přesným popisem úkolů by měla být formou dodatku připojena k pracovní smlouvě. "Čím širší je totiž sjednaná práce, tím více úkolů po vás zaměstnavatel může požadovat," vysvětluje právník Libor Hůla.

"Také místo výkonu práce by mělo být stanoveno přesně, to znamená město a adresa pracoviště, kde budete působit," dodává. Máte-li ve smlouvě napsáno Česká republika, Středočeský kraj a podobně, znamená to, že zaměstnavatel po vás může požadovat výkon práce kdekoliv v těchto místech.

Důležitý je i údaj týkající se doby trvání pracovního poměru. Pokud není ve smlouvě výslovně uvedena, má se za to, že pracovní poměr se uzavírá na dobu neurčitou, tedy časově neomezenou. "Naproti tomu pracovní poměr na dobu určitou se uzavírá na konkrétní dobu, třeba jako záskok za ženu na mateřské a končí jejím uplynutím," upřesňuje Jana Tůmová, personální manažerka společnosti Faurecia Písek.

Náhrada za práci přesčas

"Výše mzdy, způsob odměňování a termín výplaty mohou být uvedeny přímo ve smlouvě nebo v samostatné dohodě o mzdě," říká Tůmová. Měli byste vědět, zda dostanete prémie, osobní ohodnocení nebo příplatky za práci přesčas.

Zaměstnanec má nárok, aby si za přesčasovou práci vybral náhradní volno nebo mu byla vyplacena odměna s příplatkem pětadvaceti procent průměrného měsíčního výdělku za přesčasy ve všední den nebo sto procent za práci ve svátek. Způsob náhrady by však měl být dohodnut před zahájením přesčasové práce. "V pracovní smlouvě bývá často uvedeno, že odměna za tuto práci je zahrnuta ve mzdě. Pokud podepíšete, zříkáte se příplatků i náhradního volna," varuje personální manažerka.

Tři měsíce a dost

"Pozornost byste měli věnovat také dohodě o zkušební době, tedy času, kdy můžete být propuštěni bez udání důvodu," doporučuje Hůla. Není-li ve smlouvě uvedena, znamená to, že nebyla vůbec sjednána. Zkušební dobu je možné dohodnout maximálně na dobu tří měsíců, a to bez ohledu na to, zda se jedná o poměr na dobu určitou, či neurčitou. Pokud zkušební doba sjednána je, ale údaj o její délce chybí, je automaticky tříměsíční. Zkušební dobu nelze dohodnout až po nástupu do práce nebo dodatečně prodlužovat. Výjimkou je případ, když nový pracovník během zkušební doby onemocní a jeho pracovní neschopnost trvá déle než deset dní.

Kromě těchto podstatných náležitostí lze sjednat ještě další, na kterých se zaměstnanec se zaměstnavatelem společně dohodnou. Takových podmínek je celá řada. "Patří mezi ně třeba sjednání kratší pracovní doby nebo třeba jiný začátek a konec pracovní doby kvůli dojíždění zaměstnance," říká Jana Tůmová.

Uvažujte dopředu

V rámci pracovní smlouvy může být uzavřena konkurenční doložka. "Svému zaměstnavateli tím slibujete, že po případném odchodu z práce nenastoupíte po určitou dobu u konkurence, nebo nebudete na vlastní účet vykonávat činnost, která byla předmětem uzavřené pracovní smlouvy a je shodná s činností zaměstnavatele," vysvětluje Tůmová. Za to vám sice po odchodu náleží finanční kompenzace, ale zároveň tato doložka omezuje vaše budoucí aktivity.

Uzavření pracovní smlouvy není formalita. Tento dokument totiž vymezuje práva a povinnosti zaměstnance i zaměstnavatele a je důležitý pro posouzení případných sporů. "Proto vždy trvejte na písemné formě pracovní smlouvy," radí právník Hůla. Než cokoli podepíšete, text si důkladně přečtěte, abyste později svého podpisu nelitovali.

Ilustrační foto

Autoři:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Ilustrační snímek
Kvíz: Vyznáte se v novelizovaném zákoníku práce?

Slovo „práce“ zadávají lidé do vyhledávačů nejčastěji v září. Je to možná proto, že řada těch, kteří uvažují o změně zaměstnání, si nechává léto na rozkoukání...  celý článek

Poldi Kladno
Vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, úspěšný Karl však zůstal neznámý

Na konci 19. století ho znal snad každý ve střední Evropě. Karl Wittgenstein byl skvělý podnikatel a obchodník. Zároveň tvrdý šéf a otec, jehož život byl víc...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.