Ludmila Schaferová, ředitelka tuzemského zastoupení čtvrtého největšího zaměstnavatele na světě, personální společnosti Adecco, která denně zajistí práci více než 700 000 lidí v 60 zemích světa, soudí, že každý člověk dnes musí počítat během své pracovní kariéry se změnou zaměstnání. Vyrovná se s ní lépe ten, kdo se na ni předem připraví.
* Jak se změní trh práce v roce 2002?
Příliv zahraničních investic vytvořil vyšší nabídku pracovních míst. Ta se bude ještě nějaký čas na trhu práce pozitivně projevovat, zejména v regionech, které vytvořily prostor pro výstavbu nových průmyslových zón.
* Přiblížil se vstup České republiky do EU, v čem se tamní trh práce liší od tuzemského?
Každá země má svá specifika. V EU se sblíží právní rámce jednotlivých trhů práce, tím se vyrovnají podmínky a nároky, časem pravděpodobně i míry nezaměstnanosti, jak se budou pracovní síly volně pohybovat. Štěstí bude přát připraveným to znamená těm kvalifikovaným, jazykově vybaveným, flexibilním pro následování pracovní nabídky.
* Mohou podle vás Češi pracovně uspět v zahraničí a v jakých oblastech?
Všichni jsme zaregistrovali inzeráty z Irska, poptávající pracovníky pro Call Centra či odborníky na výpočetní techniku, a aktivity Německa, nabízející uplatnění IT specialistům. Pravda je, že těch, kteří vycestovali, není zdaleka velké množství. Důvody jsou především v nedostatečné jazykové kvalifikaci. Nároky jsou vyšší než naše nabídka. A pak bude hrát roli i naše ochota stěhovat se. Pokud tohle dokážeme změnit, mají naši lidé dobrou šanci. Na rozdíl od mnohých jiných národností jsme pořád ještě docela kreativní a umíme si s lecčíms poradit.
* Máme se bát přílivu zahraničních pracovníků?
Stát uvažuje o nové imigrační politice. Vedou ho k tomu demografické údaje stárnoucí populace a z ní vyplývající nedostatek té aktivní části. A my bychom ze své zkušenosti dodali, že trocha konkurence našim pracujícím jen prospěje.
* Co ještě chybí českým manažerům oproti těm zahraničním?
Na rozdíl od mnohých prezentovaných názorů o nedostatečné odbornosti našich manažerů jsem optimističtější. Určitě se máme co učit. Ale to není pravidlo nikterak nové a zdaleka neplatí jen u nás. Rozdíly jsou individuální a všechno je v podstatě v nás samotných. To, co si jako personální společ- nost u manažerů přejeme vidět, je samozřejmě odbornost a pak také přístup k práci. Proaktivita, flexibilita a to, co se u nás dříve příliš nenosilo loajalita. Nehovořím o věcech patologických, jakými jsou zlatokopectví, tunelování firem. Ale tyhle lidi bych neoznačovala slovem manažer.
* Jak by měli lidé přijímat ztrátu práce a jak se s ní vyrovnat?
Ve světě je ztráta zaměstnání běžná věc a ani u nás by neměla být dnes vnímána jako stigma: doba, kdy o práci přišel jen ten, kdo nebyl v pořádku", je dávno pryč. Dnes se zaměstnání ztrácí velmi často třeba kvůli fúzi, reorganizaci či změně výrobního programu. Jak se s tím vyrovnat? Aktivně. Okamžitě začít hledat nové uplatnění, naučit se sebeprezentaci pro trh práce, což představuje dobrou přípravu, pokud jde o životopis i o vlastní projev při pohovoru. Mnohé společnosti dnes propouštěné zaměstnance svěřují konzultačním společnostem, které je pro hledání nového zaměstnání připravují. Říká se tomu outplacement a podle zkušeností naší společnosti ti, kdo tříměsíční spoluprací projdou, najdou v 70 procentech případů nové zaměstnání.
* Dá se snížít úroveň nezaměstnanosti?
Zkušenosti našich zahraničních kolegů ukazují, že ji lze výrazně snížit právě dočasným zaměstnáváním, které se označuje jako Temporary Help. Průzkum konzultační společnosti McKinsey z října loňského roku předpokládá, že soukromé zaměstnavatelské agentury mohou do roku 2010 dát práci 18 milionům lidí v Evropě. Tito lidé se ze 40 procent budou rekrutovat z dlouhodobě nezaměstnaných, studentů nebo lidí bez pracovní zkušenosti. A stejné množství lidí najde svého trvalého zaměstnavatele právě prostřednictvím tempování". Zatím jsou však v tuzemsku problémy s legislativním rámcem tohoto způsobu zaměstnávání. Iniciativou dvou hlavních společností světového trhu práce Temporary Help, Adecco a Manpower, vznikl jednoduchý návrh na doplnění stávajících zákonů, než bude nový zákoník práce. Doufáme, že se v parlamentu neztratí, a věříme, že eliminuje i aktivity společností, které se snaží nabízet podobné služby, ovšem bez potřebné ochrany vlastních zaměstnanců, mezi které v úplném základu patří například sociální a zdravotní pojištění.
* Jaké obory jsou perspektivní, kdo by se měl na možnou ztrátu práce připravit?
Podle mého názoru je úskalím úzká specializace bez ohledu na obor. Každý z nás by měl být dnes připraven na to, že za svůj život bude muset zásadním způsobem změnit vývoj své kariéry. Tato flexibilita se jeví jako naprostá nutnost. A pokud jde o vyloženě perspektivní obory, tam cítíme potřebu technicky vzdělaných lidí s jazykovým vybavením, kvalifikovaných řemeslníků, administrativního personálu, který je alespoň dvojjazyčný, a podobně.
* Jak se změní trh práce v roce 2002?
Příliv zahraničních investic vytvořil vyšší nabídku pracovních míst. Ta se bude ještě nějaký čas na trhu práce pozitivně projevovat, zejména v regionech, které vytvořily prostor pro výstavbu nových průmyslových zón.
* Přiblížil se vstup České republiky do EU, v čem se tamní trh práce liší od tuzemského?
Každá země má svá specifika. V EU se sblíží právní rámce jednotlivých trhů práce, tím se vyrovnají podmínky a nároky, časem pravděpodobně i míry nezaměstnanosti, jak se budou pracovní síly volně pohybovat. Štěstí bude přát připraveným to znamená těm kvalifikovaným, jazykově vybaveným, flexibilním pro následování pracovní nabídky.
* Mohou podle vás Češi pracovně uspět v zahraničí a v jakých oblastech?
Všichni jsme zaregistrovali inzeráty z Irska, poptávající pracovníky pro Call Centra či odborníky na výpočetní techniku, a aktivity Německa, nabízející uplatnění IT specialistům. Pravda je, že těch, kteří vycestovali, není zdaleka velké množství. Důvody jsou především v nedostatečné jazykové kvalifikaci. Nároky jsou vyšší než naše nabídka. A pak bude hrát roli i naše ochota stěhovat se. Pokud tohle dokážeme změnit, mají naši lidé dobrou šanci. Na rozdíl od mnohých jiných národností jsme pořád ještě docela kreativní a umíme si s lecčíms poradit.
* Máme se bát přílivu zahraničních pracovníků?
Stát uvažuje o nové imigrační politice. Vedou ho k tomu demografické údaje stárnoucí populace a z ní vyplývající nedostatek té aktivní části. A my bychom ze své zkušenosti dodali, že trocha konkurence našim pracujícím jen prospěje.
* Co ještě chybí českým manažerům oproti těm zahraničním?
Na rozdíl od mnohých prezentovaných názorů o nedostatečné odbornosti našich manažerů jsem optimističtější. Určitě se máme co učit. Ale to není pravidlo nikterak nové a zdaleka neplatí jen u nás. Rozdíly jsou individuální a všechno je v podstatě v nás samotných. To, co si jako personální společ- nost u manažerů přejeme vidět, je samozřejmě odbornost a pak také přístup k práci. Proaktivita, flexibilita a to, co se u nás dříve příliš nenosilo loajalita. Nehovořím o věcech patologických, jakými jsou zlatokopectví, tunelování firem. Ale tyhle lidi bych neoznačovala slovem manažer.
* Jak by měli lidé přijímat ztrátu práce a jak se s ní vyrovnat?
Ve světě je ztráta zaměstnání běžná věc a ani u nás by neměla být dnes vnímána jako stigma: doba, kdy o práci přišel jen ten, kdo nebyl v pořádku", je dávno pryč. Dnes se zaměstnání ztrácí velmi často třeba kvůli fúzi, reorganizaci či změně výrobního programu. Jak se s tím vyrovnat? Aktivně. Okamžitě začít hledat nové uplatnění, naučit se sebeprezentaci pro trh práce, což představuje dobrou přípravu, pokud jde o životopis i o vlastní projev při pohovoru. Mnohé společnosti dnes propouštěné zaměstnance svěřují konzultačním společnostem, které je pro hledání nového zaměstnání připravují. Říká se tomu outplacement a podle zkušeností naší společnosti ti, kdo tříměsíční spoluprací projdou, najdou v 70 procentech případů nové zaměstnání.
* Dá se snížít úroveň nezaměstnanosti?
Zkušenosti našich zahraničních kolegů ukazují, že ji lze výrazně snížit právě dočasným zaměstnáváním, které se označuje jako Temporary Help. Průzkum konzultační společnosti McKinsey z října loňského roku předpokládá, že soukromé zaměstnavatelské agentury mohou do roku 2010 dát práci 18 milionům lidí v Evropě. Tito lidé se ze 40 procent budou rekrutovat z dlouhodobě nezaměstnaných, studentů nebo lidí bez pracovní zkušenosti. A stejné množství lidí najde svého trvalého zaměstnavatele právě prostřednictvím tempování". Zatím jsou však v tuzemsku problémy s legislativním rámcem tohoto způsobu zaměstnávání. Iniciativou dvou hlavních společností světového trhu práce Temporary Help, Adecco a Manpower, vznikl jednoduchý návrh na doplnění stávajících zákonů, než bude nový zákoník práce. Doufáme, že se v parlamentu neztratí, a věříme, že eliminuje i aktivity společností, které se snaží nabízet podobné služby, ovšem bez potřebné ochrany vlastních zaměstnanců, mezi které v úplném základu patří například sociální a zdravotní pojištění.
* Jaké obory jsou perspektivní, kdo by se měl na možnou ztrátu práce připravit?
Podle mého názoru je úskalím úzká specializace bez ohledu na obor. Každý z nás by měl být dnes připraven na to, že za svůj život bude muset zásadním způsobem změnit vývoj své kariéry. Tato flexibilita se jeví jako naprostá nutnost. A pokud jde o vyloženě perspektivní obory, tam cítíme potřebu technicky vzdělaných lidí s jazykovým vybavením, kvalifikovaných řemeslníků, administrativního personálu, který je alespoň dvojjazyčný, a podobně.
