Sedmapadesátiletá zdravotní sestra Jarmila Novotná z Brna pracuje již osm let u soukromého lékaře. Protože má její zaměstnavatel ještě děti školou povinné, vybírá si dovolenou hlavně v čase prázdnin - v létě po týdnu, v zimě a na jaře po dvou třech dnech. Na tuto dobu určuje dovolenou také své zaměstnankyni. Ta má děti dospělé a s manželem nebyla na společné dovolené hezkých pár let. Z několikadenních dovolených je nešťastná, protože si pořádně neodpočine ani nemůže nikam odcestovat na delší dobu. Neví, že pokud zaměstnanec nesouhlasí s čerpáním dovolené v kratších časových úsecích, musí mu podle zákoníku práce zaměstnavatel umožnit čerpat alespoň jednu část dovolené v délce nejméně dvou týdnů aby byl splněn účel dovolené: zotavení. Jestliže tak neučiní, může se zaměstnanec obrátit o pomoc na příslušný odborový orgán.
Dovolenou určuje zaměstnavatel
Nástup dovolené určuje zaměstnavatel, přitom má přihlížet i k oprávněným zájmům
zaměstnance. Ze znění zákoníku práce vyplývá, že zaměstnavatel může určit dobu čerpání dovolené i na základě žádosti zaměstnance, pokud to úkoly organizace dovolí. Obvyklá praxe je taková, že se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na termínu čerpání dovolené tak, aby vyhovoval oboustranně. "V podnicích s odbory pak zaměstnavatel určuje nástup dovolené podle plánu stanoveného s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu tak, aby zaměstnanec mohl dovolenou čerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku," vysvětluje právník Oldřich Choděra. Zaměstnavatel nesmí stanovit termín dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenskou nebo civilní službu nebo je uznán práceneschopným, ani v případě, kdy je zaměstnankyně na mateřské dovolené. "Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci alespoň čtrnáct dní předem," říká právník Choděra. Tato doba může být výjimečně zkrácena - dá-li k tomu souhlas příslušný odborový orgán.
Mzda a dovolená
Pokud výplatní termín spadá do období čerpání dovolené, má zaměstnanec možnost zažádat o vyplacení mzdy ještě před nástupem na dovolenou. Jestliže to zaměstnavateli neumožňuje technika výpočtu mzdy, poskytne pracovníkovi alespoň přiměřenou zálohu a zbývající část mu vyplatí nejpozději v nejbližším výplatním
termínu po návratu z dovolené. Za dobu čerpání dovolené přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku a případné naturální požitky. Tato náhrada bývá zpravidla vyšší, než má zaměstnanec měsíční mzdu. Průměrný výdělek se totiž zjišťuje z hrubého výdělku z předchozího kalendářního čtvrtletí, do něhož se například započítává mzda za přesčasy, odměny, prémie a podobně.
Proplacení mzdy
"Proplatit dovolenou na zotavenou je možné pouze v případě, že ji zaměstnanec ze zákonem stanovených důvodů nemohl vyčerpat ani v následujícím kalendářním roce," říká právník v oboru pracovního práva Petr Hůrka. To znamená, že dovolená na zotavenou za rok 2003, která nebude ze zákonem daných důvodů vyčerpána v roce 2003 ani v roce 2004, může být proplacena v poslední výplatě za rok 2004 (mzda za prosinec). Zákonné důvody nastanou, když například zaměstnavatel neurčil dobu čerpání dovolené nebo určil její nesprávnou délku, nebo neurčil čerpání dovolené z důvodu překážek v práci (jde například o mateřskou dovolenou, pracovní neschopnost, výkon vojenské služby, výkon veřejné funkce a tak dále).
Práce místo dovolené
Existují zaměstnanci, kteří z různých důvodů chodí do práce a pracují, i když čerpají dovolenou. "V tomto případě dochází k porušování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem, což by mohlo být postiženo sankcí ze strany úřadu práce. Zaměstnanec se zároveň dostává do horšího postavení v případě posuzování úrazu při práci jako úrazu pracovního," vysvětluje Petr Hůrka. Jinou nepříjemností je, že zaměstnavatel má právo určený nástup na dovolenou změnit či přímo zaměstnance z dovolené odvolat. Může tak učinit, pouze pokud se změní okolnosti, za kterých byl termín dovolené určen. Toto právo zaměstnavatele je důležité k zajištění plnění úkolů. "Zaměstnavatel je však povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že mu změnil určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho z dovolené odvolal," říká právník Oldřich Choděra. Mezi tyto náklady patří například zaplacení stornopoplatků cestovních kanceláří, jestliže má zaměstnanec zakoupen zájezd, proplacení cesty zpět; nevyčerpaného pobytu a tak dále.
Dovolenou určuje zaměstnavatel
Nástup dovolené určuje zaměstnavatel, přitom má přihlížet i k oprávněným zájmům
Mzda a dovolená
Pokud výplatní termín spadá do období čerpání dovolené, má zaměstnanec možnost zažádat o vyplacení mzdy ještě před nástupem na dovolenou. Jestliže to zaměstnavateli neumožňuje technika výpočtu mzdy, poskytne pracovníkovi alespoň přiměřenou zálohu a zbývající část mu vyplatí nejpozději v nejbližším výplatním
|
Anketa |
| Odvolal vás někdy zaměstnavatel z dovolené? |
| ano ..................................39 ne ..................................92 |
Proplacení mzdy
"Proplatit dovolenou na zotavenou je možné pouze v případě, že ji zaměstnanec ze zákonem stanovených důvodů nemohl vyčerpat ani v následujícím kalendářním roce," říká právník v oboru pracovního práva Petr Hůrka. To znamená, že dovolená na zotavenou za rok 2003, která nebude ze zákonem daných důvodů vyčerpána v roce 2003 ani v roce 2004, může být proplacena v poslední výplatě za rok 2004 (mzda za prosinec). Zákonné důvody nastanou, když například zaměstnavatel neurčil dobu čerpání dovolené nebo určil její nesprávnou délku, nebo neurčil čerpání dovolené z důvodu překážek v práci (jde například o mateřskou dovolenou, pracovní neschopnost, výkon vojenské služby, výkon veřejné funkce a tak dále).
Práce místo dovolené
Existují zaměstnanci, kteří z různých důvodů chodí do práce a pracují, i když čerpají dovolenou. "V tomto případě dochází k porušování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem, což by mohlo být postiženo sankcí ze strany úřadu práce. Zaměstnanec se zároveň dostává do horšího postavení v případě posuzování úrazu při práci jako úrazu pracovního," vysvětluje Petr Hůrka. Jinou nepříjemností je, že zaměstnavatel má právo určený nástup na dovolenou změnit či přímo zaměstnance z dovolené odvolat. Může tak učinit, pouze pokud se změní okolnosti, za kterých byl termín dovolené určen. Toto právo zaměstnavatele je důležité k zajištění plnění úkolů. "Zaměstnavatel je však povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že mu změnil určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho z dovolené odvolal," říká právník Oldřich Choděra. Mezi tyto náklady patří například zaplacení stornopoplatků cestovních kanceláří, jestliže má zaměstnanec zakoupen zájezd, proplacení cesty zpět; nevyčerpaného pobytu a tak dále.
