Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pracuji, i když marodím

  10:00aktualizováno  10:00
Někteří lidé se takzvaně hodí marod, protože potřebují opravit střechu na domě nebo si udělat pár fušek bokem. Jiní pracují, i když jsou opravdu nemocní. Třeba soukromník, který nechce přijít o živnost. Nebo zaměstnanec, jehož práci nemá kdo udělat. A tak mu ji jeho chlebodárce přiveze až do domu.

Zdraví je to nejcennější. Novou práci si po čase člověk najde, ale nové zdraví už nikdy nikde nesežene. Tohle ví každý. Ale nakonec jde stejně kvůli obavě ze ztráty místa zdraví stranou. "V lednu jsem dostal chřipku. Snažil jsem se jí léčit za pochodu v práci.

Bylo mi ale tak zle a měl jsem horečky, ze kterých jsem skoro omdléval, že jsem sinechal vystavit pracovní neschopenku," vypráví pětačtyřicetiletý projektant Luboš z Liberce, který si přeje zůstat v anonymitě. "Ale zaměstnavatel mi po asistence posílal domů práci, často mi i sám volal," dodává.

Co řekne lékař, to platí

V práci jsme jako sardinky. Musíte mít prostor a vzduch. Čtěte ZDE.

Lubošův zaměstnavatel měl na rozdíl od jeho lékaře pocit, že zaměstnancův zdravotní stav není tak vážný, aby nemohl alespoň částečně pracovat. "Na mé námitky odpovídal výhrůžkami, že mohu být propuštěn pro nadbytečnost, když nemocí dokazuji, že na pracovišti není má přítomnost nezbytná. Raději jsem mu vyhověl. Léčení se pak vleklo čtyři týdny, antibiotika nezabírala," vypráví projektant Luboš.

Jeho lékař mu samozřejmě vynadal. Podle něho se stačilo týden v klidu poctivě léčit a za dva týdny mohl být Luboš fit. Navíc, pokud by jej v době, kdy pracoval u rýsovacího prkna, navštívil kontrolor správy sociálního zabezpečení, mohl by přijít o nemocenskou kvůli nedodržování léčebného režimu. "Pokud lékař uzná, že je zaměstnanec neschopen práce, je to závazné i pro zaměstnavatele. Ten v žádném případě nesmí zaměstnance jakkoliv úkolovat během jeho pracovní neschopnosti," říká advokát Aleš Růžička. Pokud by zaměstnavatel trval na svém a vyhrožoval výpovědí, i přesto by mu mělo být odpovědí důrazné ne. Dostane-li se zaměstnanec do podobné situace, měl by okamžitě požádat o pomoc příslušnou správu sociálního zabezpečení nebo Inspekci bezpečnosti práce.

Nemoc - pro podnik luxus

Chování Lubošova zaměstnavatele rozhodně neschvaluje Bedřich Danda ze Svazu podnikatelů České republiky. Podotýká však, že pokud bude schválen jeden z návrhů o nemocenském pojištění, tlak na to, aby i během pracovní neschopnosti zaměstnanec pracoval, vzroste.

Danda má na mysli tu variantu zákona, podle níž má zaměstnanci první dva týdny pracovní neschopnosti vyplácet zaměstnavatel náhradu mzdy. "Na to naše podniky nemají. Navíc zbytek lidí v práci bude za kolegu dělat, možná vzniknou i přesčasy. Náklady na zaměstnance tak neúnosně vzrostou a každý zaměstnavatel bude hledat cesty, jak by zaměstnanec i přes nemoc práci odvedl," říká.

Obětavci a ulejváci

Zvláště ti, kdo obětují práci první poslední, by měli vědět, že nemoc je dobré léčit už v zárodku. Ale ne v práci. O to déle pak člověk marodí doma a nepomůže tím ani svému zdraví, ani zaměstnavateli.

Danda ze Svazu podnikatelů připomíná, že neschopenka bývá často zneužívána. "Někdo má nové místo, dá výpověď a chce hned odejít z práce. A když ho nepustíte, přijde s neschopenkou, ale přitom pracuje pro nového zaměstnavatele," říká. Tady je na zaměstnavateli, aby dal podnět správě sociálního zabezpečení. "Ta situaci prošetří a rozhodne, zda dojde k odebrání nemocenské. Může tak učinit i na základě písemného prohlášení zaměstnavatele a dalších svědků. Musí však jít o skutečně věrohodné a prokazatelné dokumenty, které se dále prošetřují," vysvětluje Štěpánka Mikešová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

V práci děláme zbytečnosti!
Více ZDE.

Řada lidí spoléhá na to, že se na ně při kontrole nedostane. A čísla jim dávají za pravdu. Například v loňském roce ukončilo pracovní neschopnost na 3 830 000 lidí. Správy sociálního zabezpečení za rok 2003 provedly přitom dohromady 267 240 kontrol dodržování léčebného režimu. Z toho ve 12 131 případech správa zjistila jeho porušení.

Vedou záda a chřipka

  • Nejvíce prostonaných dnů měly loni na svědomí nemoci páteře a meziobratlových plotének.
  • Na druhém místě v délce pracovní neschopnosti jsou nemoci dýchací soustavy a úrazy.
  • Nejčastěji Češi marodili kvůli infekcím horních cest dýchacích a chřipce.

    Zdroj: ČSSZ

Pozor, u dveří zvoní kontrolor!

  • Dodržování léčebného režimu kontroluje správa sociálního zabezpečení, pod kterou patříte.
  • Její kontroloři navštěvují pacienty denně v dopoledních i odpoledních hodinách, a to včetně víkendu. Čas návštěvy volí dle dalších hledisek, jako například s ohledem na ošetřujícím lékařem stanovené vycházky, rehabilitace a podobně.
  • Pokud se prokáže porušení léčebného režimu, který je každý pacient ze zákona o nemocenském pojištění povinen dodržovat, může mu být nemocenské buď dočasně sníženo, nebo odňato.

    Zdroj: ČSSZ



Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Ilustrační snímek
Čísla ČSSZ: Kolik platíme na důchod a na co se vybrané peníze použijí

Za první polovinu roku vybrala Česká správa sociálního zabezpečení od lidí na pojistném na sociální zabezpečení skoro 214 miliard korun. Ale na důchodech a...  celý článek

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.