Ačkoliv máme v současné době několik výstavních areálů v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Lysé nad Labem, Litoměřicích, v Ostravě a v dalších městech, žádný z nich není zařazen mezi evropskou, natožpak světovou špičku. Problémem bývá omezená velikost a variabilita výstavního prostoru, nevyhovující logistika, nedostatek parkovacích ploch apod.
Vznik projektu PVA
Proto na základě výsledků dvoukolového výběrového řízení na získání strategického partnera hlavního města Prahy pro přípravu, výstavbu a provozování nového pražského výstaviště vznikla v lednu 1998 společnost PVA, a. s. (do které ABF, a. s., vložil 89 % finančních prostředků a 11 % hlavní město Praha) a bylo rozhodnuto, že místem výstavby nového výstaviště bude prostor v severovýchodní části Prahy – nezastavěné území mezi městskou částí Letňany, Kbely a Vysočany. ABF, a. s., zde nejprve sama nákladem přes půl miliardy korun vybudovala nultou etapu projektu „prozatímní výstaviště“ PVA Letňany, do kterého byla postupně koncentrována rozhodující část veletržních aktivit v Praze.
Toto zařízení v současné době nabízí 36 000 m2 krytých výstavních ploch, parkoviště pro 4500 vozů, je vybudováno i vlastní autobusové nádraží zajišťující kvalitní dostupnost metra. V loňském roce v PVA Letňany proběhlo na padesát akcí, ve kterých přes 12 tisíc vystavovatelů na čisté výstavní ploše téměř 300 tisíc m_ představilo svou nabídku téměř půl milionu návštěvníků. Toto zařízení je však jen přechodným areálem do doby vybudování definitivního „kamenného výstaviště“.
POZOR NA TYKÁNÍ:Další plány PVA
Návrh budoucího kamenného výstaviště, který se stal základem celého projektu, předložil Ing. arch. Jan Fibiger jménem ABF, a. s., již v roce 1997, jeho konečnou podobu dopracoval autorský tým Ing. arch. Jan Fibiger, Ing. arch. Petr Franta a ing. arch Jiří Vasiluk. Zpracování projektové dokumentace se ujala kancelář Petr Franta, která je známá realizací řady významných staveb: severní části letiště Ruzyně, Paláce Flora a dalších. Pro projekt je připravena uzemní dokumentace i dokumentace k územnímu rozhodnutí pro výstavbu nadzemních objektů. Podle ní probíhá výstavba technické infrastruktury.
V roce 2003 byla podle této dokumentace dokončena mimoúrovňová křižovatka, kterou dnes užívá i startovací etapa, a v roce 2004 byla zahájena výstavba metra a jeho doprovodných staveb, která má být včetně záchytného parkoviště P+R a autobusového nádraží dokončena v roce 2008. Na tento termín chystala proto společnost PVA, a. s., i otevření 1. etapy definitivního kamenného areálu, v rozsahu cca 40 000 m_ krytých výstavních ploch. Základním předpokladem splnění tohoto harmonogramu bylo získání finančně silného partnera a definitivní schválení územní koncepce, podle které se již budují silnice a metro, a je připravena i dokumentace pro výstavbu objektů veletržního areálu.
Změny v projektu
Proto po té, co se po téměř ročním jednání nepodařilo uzavřít smlouvu s novým strategickým partnerem, vzešlým z výběrového řízení, které společnost PVA organizovala v létě loňského roku, získala společnost ABF, a. s., nového majoritního vlastníka SPGroup, a. s., která patří Ing. Pavlu Sehnalovi. Ten na tiskové konferenci v květnu 2006 prohlásil, že jeho společnost je připravena financovat nové výstaviště z vlastních zdrojů, to znamená první etapu do výše 2,4 miliardy Kč. Zároveň SPGroup nabídl účastníkům ukončeného výběrového řízení, jmenovitě Deutsche Messe AG Hannover partnerství při rozvoji a provozování nového výstaviště.
Pro všechny proto bylo překvapením, když měsíc nato zastupitelstvo hlavního města Prahy zablokovalo změnu územního plánu, to je schválení zásad, podle kterých je již postavena mimoúrovňová křižovatka a rozestavěno metro, a jednostranně tak pozastavilo již téměř dokončenou přípravu výstavby výstavních hal, a to i za cenu, že dokončená stanice metra bude končit vlastně v polích. Stalo se tak i přesto, že odborné výbory zastupitelstva takovýto postup nedoporučily, neboť vyvolává nebezpečí velkého zdržení v územní přípravě. Důvodem tohoto kroku je, jak se vyjádřil náměstek primátora Jan Bürgermeister na konferenci ke změnám pražského územního plánu, první příprava prostorů na kandidaturu Prahy na olympijské hry.
VELETRŽNÍ HISTORIE PRAHY:Olympijské hry a projekt PVA
Oficiální materiál Českého olympijského výboru umisťuje do prostoru Letňan řadu sportovních disciplín a argumentuje tím, že využití kapacit výstavních hal, ale i dopravních ploch a dalšího vybavení z projektu PVA pro olympijské sportovní discipliny je téměř ideální symbióza, zajišťující následné poolympijské využití prostor pro dlouhodobé funkce města. A to je jedno z kritérií při posuzování kandidatury města na získání pořadatelství. To potvrdila i studie společnosti PriceWaterhouseCoopers.
Sama společnost PVA, a. s., publikovala při příležitosti mezinárodní konference Hry a město již v roce 2005 návrh úprav areálu definující funkční a kapacitní možností prostoru pro takovýto program. Neukončená diskuse o kandidatuře na olympiádu na rok 2016 nebo 2020 v Praze se však stala v současnosti důvodem na zdržování přípravy a zahájení výstavby již připravené 1. etapa nového pražského výstaviště.
