Než začnete, ujasněte si svůj investiční záměr. Čili jak dlouho budete schopní se bez vložených peněz obejít a kolik asi tak chcete v budoucnu vydělat. S tím souvisí i míra rizika, které jste schopni podstoupit. Konečné rozhodnutí bude také záviset na vašich momentálních finančních možnostech.
Hodí se pro toho, kdo má k dispozici větší sumu peněz a k tomu ještě další pravidelný příjem, který pokryje všechny běžné výdaje. Abyste vydělali, musíte se totiž dokázat rezervy na delší období vzdát, nepočítat s ní pro běžný život. Jednoduše na tyto peníze na čas zapomenout.
- Mezi plusy tohoto způsobu investování patří odměna ve formě výnosu, kterou získáte za to, že se vzdáte likvidity (okamžitého přístupu k penězům), a že jste ochotní vystavit se akciovému riziku v dostatečně dlouhém investičním horizontu.
- Mezi rizika jednorázového investování patří zejména špatné načasování investice, které může podstatně prodloužit investiční horizont, především pokud se vám podaří "trefit" lokální vrchol akciových trhů před závažnou recesí, respektive finanční krizí. To znamená, že nakoupíte draho a chystáte se prodat v době, kdy akcie padají. V lepším případě nevyděláte, ale také můžete hodně prodělat či dokonce přijít o celou investovanou částku.
Je výhodné pro toho, kdo nemá k dispozici větší sumu peněz, které by se byl ochoten vzdát na delší období, ale na druhé straně je schopný z pravidelného příjmu věnovat určitou část na spoření pro budoucnost.
- K jednoznačným plusům pravidelného investování, zejména na začátku spoření, patří především nižší riziko nesprávného načasování investice. Když ukládáte pravidelně, třeba každý měsíc, průměrujete tak vlastně nákupní cenu akcií v čase. To znamená, že nakupujete během růstu i poklesu trhů.
- Pro dlouhodobější spoření jsou vhodné zejména volatilní fondy, tedy takové, které mají ve svých hodnotách velké výkyvy, například akciové.
- Kladem této metody je fakt, že nijak výrazně neomezujete svojí likviditu, protože do fondů přispíváte z pravidelného příjmu poměrně malou částkou.
- Navíc na spoření nemá dopad vaše psychika, protože jste se k pravidelným platbám zavázali už na začátku fungování programu, platby obvykle zasíláte automatizovaně trvalým příkazem. To vám umožňuje nakupovat i během pesimismu na trzích, kdy byste se možná k jednorázovému investování sami neodhodlali.
Simulátor ukázal, kde vyděláte více
"Zajímalo nás, která ze dvou výše uvedených strategií dosáhne nejvyššího zhodnocení vyjádřené vnitřním výnosovým procentem (internal rate of return – IRR)," uvádí Vojtěch Obůrka z poradenské společnosti Moneco a pokračuje:
"Proto jsme sestrojili simulátor vývoje akciových trhů, který využíval náhodně dlouhé časové intervaly reálných pohybů indexu S&P 500, náhodně vybrané z celé jeho dostupné historie v letech 1927 až 2011." Index S&P 500 je tvořen 500 předními akciovými tituly většinou amerických společností.
Ilustrační graf - simulace úspěšnosti jednotlivých strategií na vývoji indexu S&P 500. Zdroj: Matej Varga
V grafu jsou zobrazené tři strategie investování - jednorázová investice a dvě možností pravidelného investování. Jako měna byly zvoleny americké dolary, jednorázově bylo vloženo na začátku 72 tisíc dolarů (jasně modrá křivka), value averaging (světle modrá křivka) a cost averaging (černá křivka) pravidelně měsíčně 2 000 dolarů až do doby, než portfolio dosáhlo hodnotu 72 000 dolarů.
Metodika simulace
|
"Graf pěkně ukazuje, jak hodnota jednorázové investice od začátku své existence kopíruje vývoj trhu a u spořicích způsobů má na začátku větší vliv pravidelná úložka. A teprve až když hodnota portfolia dosáhne určité výše, začíná mít nad pravidelnými vklady převahu pohyb trhu," vysvětluje autor grafu Matej Varga.
Proč se liší křivky cost a value averaging
Takzvaný dollar cost averaging, tedy průměrování nákupních nákladů, patří mezi nejpoužívanější způsob. Jde o klasické spoření, kdy investor pravidelně v určitý den v měsíci investuje stejně velkou sumu peněz během předem vymezeného období.
Méně známým a komplikovanějším, ale zároveň zajímavějším způsobem spoření je takzvaný value averaging, kdy investor také pravidelně investuje v určitý den v měsíci během vymezeného období, ale na rozdíl od prvního způsobu nezasílá stejně velké platby. Jejich velikost závisí na tom, zda trhy od začátku spoření klesly nebo naopak vzrostly.
Příklad fungování value averagingŘekněme, že chcete mít na konci roku naspořených 12 000 korun. Měsíční platba se tedy bude pohybovat okolo částky jednoho tisíce korun.
Zdroj: Moneco |
"Celkově je možné říct, že nejvýkonnější je strategie value averaging, ale vzhledem k nestejně velkým investicím jde o poměrně komplikovanou strategii a v praxi hůře automatizovatelnou. Místo trvalého příkazu by se muselo použít inkaso a velikost investice by musel pro každého spořitele přepočítat program vytvořený zvlášť pro tento účel," vysvětluje Obůrka.
Vítězí pravidelnost
"Z výsledků vyplynulo, že vyššího IRR, čili zhodnocení vyjádřeného vnitřním výnosovým procentem, dosahuje strategie dollar cost averaging, tedy metoda pravidelného spoření," uvádí Vojtěch Obůrka.
Průměrné IRR jednorázové investice se pohybovalo od 5,4 do 6,0 procent ročně.
Klasické spoření dosáhlo v testování průměrného vnitřního výnosového procenta v rozmezí od 5,7 do 6,5 procent ročně.
Nejvyšší průměrnou hodnotu majetku po uplynutí stanoveného horizontu měla sice podle Obůrky jednorázová investice, ale často se stávalo, že se hodnoty majetku pravidelně investujících programů přiblížily stejné nebo dokonce vyšší úrovni, než jakou dosáhla jednorázová investice. Právě kvůli počátečnímu nepříznivému vývoji trhů.
"Co se týká rozdělení výnosů strategií, v principu se navzájem překrývají a žádná ze strategií není dominantní. Výběr tedy závisí primárně na vašem investičním záměru a finančních možnostech," uzavírá poradce ze společnosti Moneco.
