Zaměstnavatel je v insolvenci, nevyplácí mi mzdu, co mám dělat?
Pokud zaměstnancům není vyplacena mzda do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti, mohou pracovní poměr okamžitě ukončit. Těm, kdo to učiní, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného měsíčního výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní lhůty. Toto právo nezaniká ani v případě, kdy zaměstnavatel zašle například jen část mzdy.
Co když nezaplatí nic, protože nemá?
Obecně platí, že zaměstnanci mohou uplatnit nevyplacené mzdové nároky přihlášením svých pohledávek do insolvenčního řízení. Snadnější variantou k náhradě nevyplacených mzdových nároků je požádat o jejich splacení kteroukoli krajskou pobočku úřadu práce. Musí to však učinit nejpozději do pěti měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy byla zveřejněna informace o zaměstnavateli v insolvenci.
Sháníte práci?Vybírejte z aktuálních pracovních nabídek na jobDNES.cz |
Proplatí úřad mzdu i brigádníkům?
K tomu, aby zaměstnanec mohl od úřadu práce získat část mzdy, musí být zaměstnán na základě pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, přičemž uplatnit může nevyplacenou část mzdy, její náhrady a odstupné. Na úřad se tak mohou obrátit i ti, kdo již pracovní poměr ukončili.
Zaměstnanec může o mzdové nároky, jež mu vznikly, žádat v takzvaném rozhodném období. Tedy v měsíci, ve kterém došlo k podání insolvenčního návrhu, a také v průběhu tří kalendářních měsíců, které mu předcházely, a tří kalendářních měsíců, které následují po něm.
Na jakou náhradu mzdy mám nárok?
Stát nepokryje celou nezaplacenou mzdu. Nárok lze žádat nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za tři kalendářní měsíce rozhodného období, přičemž celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci nesmí překročit za jeden měsíc 1,5 násobek tzv. rozhodné částky. Tu každoročně zveřejňuje ministerstvo práce a sociálních věcí.
Právní normyČeská legislativa se právy zaměstnance v případě insolvence firmy zabývá ve třech předpisech:
Tyto normy z velké části přenášejí řešení insolvence na stát. Ten chrání především pracovníky, kteří kvůli nevyplácení mzdy nemohou splácet vlastní závazky či se jim nedostává peněz na základní životní potřeby. |
Co to je rozhodná částka a kolik činí?
To je maximální paušál pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci. Pro období od 1. května 2014 do 30. dubna 2015 je stanovena na 25 128 korun a 1,5 násobek této částky je 37 692 korun. Za období tří měsíců tak zaměstnanec může od úřadu práce získat maximálně 113 076 korun. Zákon stanovil horní hranici poměrně vysoko, neboť cílí především na lidi s nižšími mzdovými nároky.
Nelze-li výši mzdového nároku prokázat, například kvůli ztrátě pracovní smlouvy u zaměstnance i zaměstnavatele, úřad práce přizná mzdový nárok ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni podání insolvenčního návrhu.
Ale co když chci získat celou výši dlužné mzdy?
Zaměstnanec může v rámci insolvenčního řízení žádat zaměstnavatele o proplacení i zbývající části své mzdy, která nebyla uspokojena úřadem práce. Uplatní ji u zaměstnavatele jako pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. To znamená, že tyto pohledávky jsou uspokojovány přednostně.
