Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zrušili mou pozici, pak na ni dosadili kolegu. Mám se bránit?

aktualizováno 
Na dotaz čtenáře, zda může zaměstnavatel oficiálně zrušené místo obsadit novým pracovníkem, odpovídá advokát Jan Kozubek z právnické firmy Becker & Poliakoff.

O hromadném propouštění musí zaměstnavatel informovat i úřad práce a odborovou organizaci, pokud ve firmě působí. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Dostal jsem výpověď během hromadného propouštění s tím, že moje pozice byla zrušena. Vyplatili mi pět platů odstupného, skončil jsem hned druhý den. Po dvou měsících jsem se dozvěděl, že na stejnou pozici byl přesunut kolega. Je jednání firmy v souladu se zákony? Lze se nějak bránit?
Bylo-li pravým důvodem vašeho propuštění zrušení pracovní pozice, kterou jste zastával, a k tomu došlo v rámci organizačních opatření zaměstnavatele, která vedla k hromadnému propouštění (což je například 10 propouštěných zaměstnanců u firmy zaměstnávající od 20 do 100 zaměstnanců), tato pozice by neměla být, alespoň po nějakou dobu, obsazena někým jiným. 

Pokud by k tomu nebyl ještě jiný důvod souvisící právě se změnami ve firmě, a to třeba obsazení pozice kvalifikovanějším zaměstnancem v zájmu zvýšení efektivnosti práce. Nicméně situace není zcela jednoznačná. Bylo by především nutné zkoumat obsahové, formální i procesní náležitosti hromadného propouštění vyžadované zákoníkem práce, v rámci něhož došlo i k rozvázání pracovního poměru dohodou s vámi. 

Zeptejte se právníka

Nevíte, na co máte v zaměstnání nárok, nejste si jisti, jaké pracovní podmínky vám musí zaměstnavatel poskytnout či v jakém případě vám může dát výpověď? Posílejte nám své dotazy, předáme je specialistům na pracovní právo a zodpovíme je v rubrice Poradna. Pište na e-mail:

prilohy@mfdnes.cz

Jaké povinnosti má zaměstnavatel v případě hromadného propuštění? 
Zaměstnavatel zcela jistě přijal rozhodnutí o organizačních změnách, a protože šlo o hromadné propouštění, musel učinit některé kroky vůči propouštěným zaměstnancům, úřadu práce či odborové organizaci, pokud u zaměstnavatele působí. 

Měl tak třeba povinnost písemně informovat každého zaměstnance, jehož se propouštění bude týkat, a dále též krajskou pobočku úřadu práce, mimo jiné o důvodech hromadného propouštění, o celkovém počtu zaměstnanců, o struktuře a způsobu výběru zaměstnanců, které hodlá propustit, časovém horizontu...

Pokud ale u zaměstnavatele působí odborová organizace, zaměstnavatel při hromadném propouštění nejedná s každým zaměstnancem, ale musí řadu těchto, ale i dalších následných kroků činit právě ve spolupráci s odborovou organizací.

Dá se předpokládat, že váš zaměstnavatel přijal rozhodnutí o snížení určitého počtu zaměstnanců, popřípadě i o jiných organizačních či strukturálních změnách, na což právo má. Pokud se stane nadbytečných více zaměstnanců, je výlučně na zaměstnavateli, kterým z nich výpověď dá a které bude nadále zaměstnávat. 

A co by se tedy muselo zkoumat, aby se zjistila oprávněnost mé výpovědi?
Máme-li přezkoumávat oprávněnost výpovědního důvodu, musíme se ptát, zda jde skutečně o organizační změny (faktické, ne jen na oko), jestli se stal zaměstnanec kvůli nim nadbytečný a důvodem jeho propuštění byly opravdu jen ony organizační změny. Těmi může zaměstnavatel sledovat nejen snížení počtu zaměstnanců, ale také zvýšení efektivnosti práce, takže může dojít k závěru, že na některou pozici se lépe hodí zaměstnanec jiný.

Za odlišných okolností by dosazení jiného zaměstnance na místo, které bylo uvolněno odchodem pracovníka, jemuž byla dána výpověď z organizačních důvodů, bylo důkazem o neopodstatněnosti výpovědi, tedy i důvodem pro její neplatnost. Ale v případě hromadného propouštění je třeba každý případ zkoumat i v širších souvislostech. Oprávněnost postupu zaměstnavatele do určité míry hlídá i úřad práce a odborová organizace.

Nedá se tedy jednoznačně říct, že ve vašem případě zaměstnavatel postupoval v rozporu s právem a že máte šanci v případě soudního sporu uspět.

Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.