Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poradna: Kdy mají zaměstnanci nárok na firemní mobil a notebook

aktualizováno 
Firemní mobil nebo notebook považuje řada lidí za běžný pracovní nástroj, už se o nich nemluví jako o benefitech. Přesto existují firmy, které je zaměstnancům neposkytují, i když je potřebují k práci. Jde o porušení zákona? Na to odpovídá Petr Glogar, advokát z mezinárodní advokátní kanceláře PwC Legal.

Řada lidí chce mít k práci chytrý telefon dobré značky. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zákoník práce stanovuje, že závislá práce, tedy pracovní poměr, je vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele. „Pro výkon závislé práce platí, že zaměstnavatel je ten, který pro tuto práci vytváří podmínky včetně zabezpečení pracovních nástrojů a dalších pomůcek nutných pro výkon práce,“ říká odborník na pracovní právo Petr Glogar.

Mzda a životní úroveň

Jak si žijeme ve srovnání s ostatními státy?

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek

Pokud má zaměstnanec jako součást své pracovní náplně zároveň povinnost vyřizovat telefonní hovory, měl by zaměstnavatel poskytnout nástroj k jejímu plnění a uhradit případné náklady. Toto je zřejmé zvláště v situaci, kdy zaměstnanec nemůže například celý den zůstat v kanceláři a komunikovat jinými dostupnými způsoby, tedy například pevnou linkou či e-mailem.

„Zaměstnavatel by měl zaměstnanci poskytnout nejen samotné mobilní zařízení, ale i mobilní tarif a hradit mu tímto způsobem náklady, které zaměstnanec vynaložil v rámci výkonu své práce. Zaměstnanec určitě nemůže hradit náklady za pracovní hovory ze svých prostředků,“ upozorňuje Petr Glogar a dodává: „Zaměstnanec automaticky nárok na pracovní mobilní telefon či notebook nemá. Ovšem pokud mu ho zaměstnavatel neposkytne, nemůže od něj požadovat řádné plnění pracovních úkolů a vyvozovat z toho jakákoliv sankční opatření.“

Při práci z domova platí část nákladů za energie zaměstnavatel

Pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou na výkonu práce z domova, tedy na takzvaném home office, musí se domluvit i na použití pracovních nástrojů. Pokud má zaměstnanec svůj soukromý telefon, měl by obdržet náhradu za opotřebení a náklady související s použitím přístroje.

„Zákoník práce výslovně pamatuje také na používání vlastního počítače pro pracovní účely. V takovém případě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci náhradu za opotřebení, nejčastěji ve formě paušální platby. Teoreticky by měl zaměstnavatel v praxi hradit i část energií spotřebovaných zaměstnancem při výkonu práce z domova. V praxi je však taková veličina těžko měřitelná,“ dodává Petr Glogar z PwC Legal.

Všichni zaměstnanci mi dali výpověď

Pochopil jsem, čím si je udržet

Robert Němec

Robert Němec

Je nutné dodat, že všechna tato pravidla jsou aplikovatelná i na lidi s uzavřenou dohodou o pracovní činnosti či provedení práce.

Podle Ondřeje Wysoglada, ředitele personální agentury Adecco, je dnes mobilní telefon a notebook tak běžnou věcí, že se už ani neuvádí do seznamu benefitů při inzerci. „Nestává se, že by se na ně kandidáti při pohovoru ptali, očekávají totiž obě zařízení jako samozřejmost pro výkon práce,“ říká personalista, podle něhož uchazeči o práci maximálně řeší značku a výkon mobilních telefonů, které k práci dostanou. Většina z nich totiž očekává chytré telefony s plným vybavením a neomezeným tarifem.

Může se hodit

Portál jobDNES.cz přináší každý den nové nabídky pracovních míst. Zaměstnavatelům nabízí možnost najít vhodné uchazeče o práci.

Zda je možné z firemního telefonu uskutečňovat soukromé hovory, záleží na dohodě se zaměstnavatelem. Náklady na pracovní telefony firma může dát do daní, u soukromých hovorů je to komplikovanější. Je ale zcela běžné, že zaměstnanci mají telefony dva: ten služební a vlastní. „Z mobilního telefonu se stává multimediální zařízení, plné aplikací, přístupů na sociální sítě. A to znamená velkou část soukromí, kterou si mnoho zaměstnanců nechá raději ve svých rukou, respektive na vlastních telefonech,“ dodává Ondřej Wysoglad.

Autor:

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.