Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Poradna: Mám o několik hodin delší směny, co mám dělat?

aktualizováno 
Jak se počítají směny v nepřetržitém provozu, radí čtenáři advokát Jan Kozubek z právnické firmy Becker & Poliakoff.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Pracuji v domově důchodců, pracovní doba je od 7 do 19 a noční od 19 do 7 hodin, ředitel nám počítá 11,5 hodiny. Máme za měsíc víc směn, než bychom mít měli. Jsme v nepřetržitém provozu. Nepřijde nám to normální.
To, že vám zaměstnavatel „počítá“ 11,5 hodiny, je patrně správné, protože předpokládám, že v rámci této pracovní doby máte půlhodinovou přestávku na jídlo a oddych. Pokud by tato přestávka byla delší nebo byste měla v rámci směny přestávek víc, pracovní doba by byla o to kratší, neboť přestávky na jídlo a oddych se do pracovní doby nezapočítávají.

Pro nepřetržitý provoz je typické, že zaměstnavatel zajišťuje výkon práce na pracovištích 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu včetně svátků, přičemž se střídají obvykle tři pracovní směny, u vás to budou patrně jen dvě směny, nehledě na pracovní týden. Zaměstnavatel je nicméně ve svém rozvrhování pracovní doby na jednotlivé směny pro zaměstnance omezen, a to:

  1. Základní týdenní pracovní dobou, která pro nepřetržitý provoz činí 37,5 hodiny týdně.
  2. Nepřetržitým odpočinkem mezi směnami, který činí alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
  3. Nepřetržitým odpočinkem v týdnu, který trvá alespoň 35 hodin. Nepřetržitý odpočinek mezi směnami může být však zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, a to za předpokladu prodloužení následujícího odpočinku mezi směnami. Taktéž nepřetržitý odpočinek v týdnu může být zkrácen na 24 hodin, pakliže příští týden bude o ono předchozí zkrácení prodloužen. Zkrácení není ale možné u všech zaměstnavatelů, ale jen u těch, kde to zákoník práce výslovně umožňuje. Ve vašem případě by to možné bylo, protože zkrácení je možno provést například též u zaměstnanců v nepřetržitých provozech.

A porušuje tedy můj zaměstnavatel předpisy?
Z informací, které píšete, to nelze jednoznačně určit. Týká se to například i povinnosti dodržovat pravidlo o nepřetržitém odpočinku v týdnu. V případě, že pracujete v režimu nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, což se jeví jako pravděpodobné, měl by mít zaměstnavatel harmonogram práce na vyrovnávací období, dejme tomu 26 týdnů. V rámci tohoto období byste měla odpracovat celkem 975 hodin.

Pokud jste měla naplánováno odpracovat v minulém měsíci 172,5 hodiny a tolik jste skutečně i odpracovala, dá se říci, že je to v pořádku za předpokladu, že v rámci stanoveného vyrovnávacího období odpracujete celkem oněch 975 hodin. Tedy v dalších měsících to může být méně, a to tak, aby v celém vyrovnávacím období byla vaše pracovní doba v průměru vždy jen oněch 37, 5 hodiny týdně.

Pokud jste ale odpracovala 172,5 hodiny a nemáte v domově důchodců zavedenu nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, šlo by v případě 15 hodin o práci přesčas. Zaměstnavatel má povinnost vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním, ale případně i s jeho změnami, zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

Co tedy doporučujete?
Doporučuji v dalším období sledovat, kolik hodin v tom kterém měsíci či týdnu reálně odpracujete. Bez upřesňujících údajů není možné dát na váš dotaz jednoznačnou odpověď.

A jak je to s rovnoměrnou a nerovnoměrnou pracovní dobou?
Zaměstnavatel může rozvrhnout pracovní dobu rovnoměrně, nebo nerovnoměrně, přičemž zpravidla, ne však povinně, se rozvrhuje tato pracovní doba do 5 pracovních dní.

V případě rovnoměrného rozvržení sice musí být vždy dodržena v týdnu týdenní pracovní doba, tedy ve vašem případě 37,5 hodiny, ale směny mohou mít v jednotlivých dnech jinou délku - v pondělí například 8,5 hodiny, v úterý 6,5 hodiny... s tím, že součet odpracované doby bez přesčasů na konci týdne bude činit 37,5 hodiny.

V případě nerovnoměrného rozvržení může být délka pracovní směny nejen jiná i každý den, ale navíc v tom kterém týdnu může být delší nebo naopak kratší, než je stanovená týdenní pracovní doba .

Ovšem ve vyrovnávacím období, které činí 26 týdnů (v kolektivní smlouvě může být sjednáno až na 52 týdnů), musí tato pracovní doba být „srovnána“ vždy na průměr stanovené týdenní pracovní doby. Průměr je počítán i za dobu, kdy zaměstnanec není přítomen v práci (překážky v práci, dovolená). Výhoda nerovnoměrné pracovní doby spočívá tedy i v tom, že je dočasně umožněno překročit stanovenou týdenní pracovní dobu, aniž by šlo o práci přesčas.

Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.