Pracuji v obchodě. Do docházky si píšeme 12 hodin za směnu a půl hodinu na oběd. Na konci měsíce jsem onemocněla a zůstala doma. Jak mám postupovat, abych dostala finanční náhradu?
Nemoc, tedy dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance, nazývá zákoník práce jako překážku v práci na straně zaměstnance. Nemocní zaměstnanci často podléhají představě, že v případě nemoci mají okamžitě nárok na dávky. Není to však tak jednoduché.
Na nemocného zaměstnance se vztahují v zásadě dva předpisy. Nejprve zákoník práce a po uplynutí určité doby trvání nemoci zákon o nemocenském pojištění. Na základě obou předpisů jsou zaměstnanci postupně vypláceny finanční prostředky, které však mají svůj specifický režim. Podle zákoníku práce se vyplácí náhrada mzdy a podle zákona o nemocenském pojištění pak nemocenské.
Kdy tedy náleží náhrada mzdy?
Základní podmínkou pro oba předpisy je, aby byl zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným. Nejde tedy pouze o to, že se zaměstnanec cítí býti nemocen. O dočasné pracovní neschopnosti musí rozhodnout ošetřující lékař, který předá práce neschopnému zaměstnanci rozhodnutí na předepsaném tiskopise, takzvanou neschopenku.
Neschopenka, kterou si převezme zaměstnanec, se skládá ze tří dílů: průkaz práce neschopného pojištěnce (II. díl - žlutý pruh), hlášení zaměstnavateli o vzniku pracovní neschopnosti (III. díl - modrý pruh) a žádost o nemocenské (IV. díl - růžový pruh). Zaměstnanec pak musí zaměstnavatele neprodleně informovat o vzniku překážky v práci.
„Zajímavostí je, že zákonodárci současně projednávají zrušení karenční doby, což samozřejmě naráží na odpor ze strany zaměstnavatelů,“ říká Markéta Nešetřilová.  |
V průběhu prvního až čtrnáctého dne trvání dočasné pracovní neschopnosti se uplatní zákoník práce, na jehož základě má zaměstnanec právo na náhradu mzdy, kterou hradí zaměstnavatel, a to ve výši 60 % jeho průměrného výdělku.
A to od prvního dne nemoci?
Počítá-li zaměstnanec, že mu bude poskytnuta náhrada mzdy od okamžiku, kdy se stane dočasně práce neschopným, bude nemile překvapen. Tato výplata mu náleží až po uplynutí karenční doby, tedy po uplynutí prvních třech dnů dočasné pracovní neschopnosti (tedy neodpracovaných pracovních dnů), anebo, a to je i případ váš, po uplynutí prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn. Zajímavostí je, že zákonodárci současně projednávají zrušení karenční doby, což samozřejmě naráží na odpor ze strany zaměstnavatelů.
Tedy budete mít nárok na náhradu mzdy od dvacáté páté hodiny. Má-li zaměstnanec například rozvrženou pracovní dobu na pondělí, úterý a středu po 12 hodinách a od pondělí bude uznán dočasně práce neschopným, bude mu náležet náhrada mzdy už od středy.
Jak velká bude náhrada mzdy?
Náhrada mzdy dočasně neschopného zaměstnance se určuje z průměrného výdělku, kdy způsob jeho výpočtu je také přesně stanoven zákoníkem práce. Zjistí se jako průměrný hodinový výdělek za předcházející kalendářní čtvrtletí a bude stanoven vždy k 1.4., 1.7., 1.10 a 1.1.
Do výdělku se započítává nejen mzda, ale i různé příplatky například za noční práci, přesčasy, a také výplata mimořádných odměn. Pokud zaměstnanec nepracoval v daném kvartále alespoň 21 dnů, použije se místo průměrného výdělku takzvaný pravděpodobný výdělek.
Neštěstí nechodí po horách! Buďte připraveni, pojistěte se ještě dnes. |
A co když budu doma déle než 14 dní?
Je-li dočasná pracovní neschopnost delší než 14 dnů, náleží zaměstnanci výplata nemocenského podle zákona o nemocenském pojištění. Nárok na nemocenské zaměstnanec uplatňuje prostřednictvím zaměstnavatele tím, že vyplní ve IV. díle neschopenky „prohlášení“ a zaměstnavatel je povinen předat tento vyplněný tiskopis příslušné správě sociálního zabezpečení, jakmile dočasná pracovní neschopnost trvá déle než 14 dní.
Náhrada mzdy v době nemocenské je 60 procent z denního vyměřovacího základu (DVZ) do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Po delší době se zvedá, tedy od 31. kalendářního je to 66 procent a od 61. kalendářního dne 72 procent.
Závěrem upozorňuji, že je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, zda práce neschopný zaměstnanec dodržuje v období, kdy mu náleží náhrada mzdy (prvních 14 dní) stanovený režim. Porušení by mohlo vést až k výpovědi.
