Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Práce přesčas: právník radí, na co máte nárok

aktualizováno 
Padla před dvěma hodinami, venku už je večer a vy jste pořád v zaměstnání. Zda máte nárok na odměnu za práci přesčas a o kolik víc se na vaší výplatní pásce objeví, vysvětluje Arthur Braun z advokátní kanceláře bpv Braun Partners.

Za práci přesčas mají zaměstnanci nárok na odměnu. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jste v práci od rána do noci, ale finanční efekt žádný. Kde se stala chyba? Ne každá doba po skončení směny, kterou člověk stráví na pracovišti, je totiž prací přesčas. Ta má svá zákonem daná pravidla. Jaká?

Může se hodit

Vybírejte z aktuálních nabídek práce na jobDNES.cz.

Jděte práci naproti. Zaujměte profesionálním životopisem. Vytvořte si jej zdarma.

Nevíte si rady, zeptejte se v naší poradně.

Hlavně o ní musí vědět zaměstnavatel. Je to práce, kterou nařídil nebo souhlasí s jejím plněním. Souhlas ani příkaz zaměstnavatele k práci přesčas nemusí být písemný. Nemusí být dokonce ani výslovný, může být udělen i mlčky. Za nařízenou práci přesčas lze považovat situaci, kdy zaměstnavatel přidělí zaměstnanci takové množství práce a určí takový termín jejího dokončení, že ji není možné provést v rámci stanovené týdenní pracovní doby.

Odměna za práci přesčas

Za práci přesčas mají zaměstnanci nárok na odměnu. Ta se skládá z dosažené mzdy a příplatku nejméně ve výši 25 procent průměrného výdělku. To platí v případě, že se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.

Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek. Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou dohodnout i na delší době, ve které zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradní volno. Taková dohoda nemusí být písemná.

Čtěte také

Avšak pozor. Zaměstnanec má za přesčasovou práci vždy nárok na mzdu bez ohledu na to, zda dostane náhradní volno, nebo příplatek. Zaměstnancův nárok není správně vypořádán, pokud zaměstnavatel poskytne za 5 hodin přesčasové práce pouze 5 hodin náhradního volna. Náhradní volno náleží zaměstnanci místo přesčasového příplatku, nenahrazuje jeho nárok na mzdu za práci přesčas.

Zaměstnavatel a zaměstnanec se však také mohou na začátku dohodnout na mzdě, do které se práce přesčas už započítává. Takové ujednání je platné pouze tehdy, pokud jasně uvádí rozsah přesčasové práce, která je již ve mzdě zohledněna. U běžných zaměstnanců je možné zohlednit až 150 hodin přesčasové práce za kalendářní rok, u vedoucích zaměstnanců dokonce celkový dovolený rozsah práce přesčas, a to 416 hodin ročně.

Je-li mzda sjednána již s přihlédnutím k práci přesčas a vykoná-li zaměstnanec práci přesčas, nemá nárok na další proplacení práce navíc.

Mzda, která je stanovena zaměstnavatelem jednostranně ve mzdovém výměru nebo ve vnitřním předpisu, nesplňuje podmínku sjednání, a proto nemůže zohledňovat případnou práci přesčas. Má-li zaměstnanec mzdu stanovenou mzdovým výměrem a pracuje přesčas, má vždy nárok na dosaženou mzdu a příplatek nebo na dosaženou mzdu a náhradní volno.

Autor:

Dremo Personaldienstleistung GmbH
Ošetřovatel, pečovatel - Německo (m/ž

Dremo Personaldienstleistung GmbH
Německo
nabízený plat: 48 000 - 54 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.