Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kolega omdlel, co mám dělat? Jak poskytnout první pomoc podle zákona

aktualizováno 
Najednou se kolega v kanceláři sesunul k zemi. Všichni jsme byli v šoku, píše čtenář a ptá se, jaký trest hrozí, pokud jako laik neposkytne první pomoc. Na to odpovídá Ondřej Dostál, specialista na zdravotnické právo z advokátní kanceláře PwC Legal. A zdravotnický instruktor Miroslav Nagy radí, jak se v krizové situaci zachovat.

Poskytování první pomoci je především otázka morální a etická. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

V právní praxi se objevuje celkem vysoký počet případů, kdy někdo zemře pro neposkytnutí první pomoci. A podle advokáta Ondřeje Dostála je tedy známo i dost postihů těch, kteří pomoc neposkytli.

Jak je v zákoně upravena občanská povinnost poskytnout první pomoc? Je upravena v trestním zákoně, § 150, který říká, že kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví vážné známky poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dva roky.

Ještě přísněji postihuje zákon neposkytnutí pomoci u člověka, který má poskytování pomoci „v popisu práce“, například zdravotník nebo hasič. Tam je postih až tříletý. A pokud neposkytne pomoc řidič dopravního prostředku po dopravní nehodě, na níž měl účast, hrozí mu až pětiletý trest nebo zákaz činnosti.

O poskytování první pomoci pojednává i občanský zákoník, který v § 2901 uvádí, že má povinnost zakročit na ochranu jiného ten, kdo může podle svých možností či schopností odvrátit újmu.

Daně 2017

Vyplňte daňové přiznání pohodlně on-line, chytrý tiskopis počítá za vás

Jak správně vyplnit daňové přiznání a kde zjistit, jaká daňová zvýhodnění můžete uplatnit? VYPLNIT FORMULÁŘ ON-LINE

Co všechno musím udělat, abych jako laik dostál své povinnosti? Stačí třeba jen to, že zavolám záchranku?
To nejmenší, co lze požadovat i od úplných laiků, je přivolání záchranné služby. U osob, které prokazatelně absolvovaly školení první pomoci, ať již ve škole, v zájmové činnosti nebo v souvislosti se svým povoláním, lze očekávat více, třeba i umělé dýchání, masáž srdce.

Musím ale zdůraznit, že poskytování pomoci je především otázka morální a etická. Pomoc je třeba poskytnout proto, že to ohrožený člověk potřebuje, a v takové míře, která je potřebná a na kterou si podle svých znalostí troufám. Nikoliv pouze v jakési minimální míře, abych se vyhnul trestní odpovědnosti.

Co když zpanikařím, dostanu se do šoku a nejsem schopný v krizové situaci pomoci?
Pokud nejste schopen poskytnout potřebnou pomoc, například z důvodu psychického nebo traumatického šoku, nebudete trestně postižen. Opět ale závisí na posouzení konkrétní situace.

Čtěte také

Na jedné straně škály budou případy, kdy osoba objektivně není schopna reakce z důvodu těžkého traumatu, ta bude nepostižitelná. Na druhé straně škály bude případ, kdy někdo nezachrání život, protože se jen „štítí krve“. Tam může k postihu dojít. A pak budou případy, kde je možné, že se bude soud ptát, zda osoba po překonání momentálního stavu paniky nemohla přece jenom poskytnout první pomoc nebo alespoň přivolat záchranku

Může nastat situace, kdy první pomoc poskytnu, a přesto jsem stíhaný? Například když zraněnému nevědomky ublížím?
Teoreticky taková situace možná je, ale je mimořádně nepravděpodobná. Zachránce nemůže nést trestní odpovědnost, pokud se mu neprokáže zavinění, a to přinejmenším nedbalostní, což je však v případě laického zachránce velmi nepravděpodobné.

A jak tedy poskytnout první pomoc?

Radí hlavní instruktor první pomoci zdravotnických záchranářů Falck Academy Miroslav Nagy.

  • Vyšetřete životní funkce raněného. Pokud nereaguje na oslovení nebo bolestivý podnět, je pravděpodobně v bezvědomí, a proto bude nutno zkontrolovat dýchání.
  • Přiložíte ucho k jeho ústům a přitom pohledem a rukou kontrolujete, zda se zvedá hrudník. Kontrola pulzu už pak není potřeba.
  • Pokud člověk nedýchá, je na místě začít s oživováním. U dospělé osoby se resuscitace skládá ze dvou notoricky známých, ale ne vždy správně aplikovaných činností. Klíčové je stlačování hrudníku do hloubky 5 až 6 centimetrů s frekvencí 100 až 120 stlačení za minutu. Dobrou pomůckou je říkat si: jedna A dva A tři... Vložením spojky A mezi počítání dosáhneme dostatečného rytmu nad 100 stlačení.
    Po 30 stlačeních, která provádíme zápěstní hranou dlaně, následují 2 vdechy z úst do úst. Někteří lidé se při oživování rozhodnou, že nebudou dýchat z úst do úst, nebo dokonce slyšeli, že to není u laiků potřeba. Stlačení hrudníku je však stále nutné doplnit dýcháním.
  • Pakliže jsou životní funkce poraněného člověka obnoveny, ale stále je v bezvědomí, uložte jej do boční stabilizované polohy a vyčkejte příjezdu záchranářů. V tuto chvíli jste udělali maximum možného.
  • Ocitnete-li se v situaci, kdy nevíte nebo zapomenete, jak poskytnout první pomoc, zákonnou povinnost splníte samotným přivoláním zdravotnické záchranné služby. Pracovník záchranné linky vás navíc bude instruovat, jak můžete zraněnému pomoct do příjezdu záchranářů.
  • Pokud člověk jeví základní životní funkce, nehrozí mu nebezpečí například od blízkého požáru nebo kouře a vy si nejste jistí příčinou a následky zranění, raději vždy předpokládejte, že má poraněnou páteř, a s člověkem proto nehýbejte.
  • Nejnebezpečnější je neudělat vůbec nic, jen stát a přihlížet.
  • Informace o tom, jak poskytnou první pomoc, lze najít i na stránkách zachrannasluzba.cz.
Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Ilustrační snímek
Čísla ČSSZ: Kolik platíme na důchod a na co se vybrané peníze použijí

Za první polovinu roku vybrala Česká správa sociálního zabezpečení od lidí na pojistném na sociální zabezpečení skoro 214 miliard korun. Ale na důchodech a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.