Vzory smluv

podle životní situace

články podle právních odvětví

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Právní úprava letního času

  • 0
Tento víkend opět dojde ke změně času na tzv. letní čas. Jak je vlastně letní čas v právu upravený?

Letní čas je upraven jak v právu Evropské unie tak v navazujících českých předpisech. Zajímavostí přitom je, že jeho právní úprava v ČR je založena na zákoně z roku 1946.

Základ je v právu EU

Základem změn (letního) času je nyní evropské právo a to konkrétně směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/84/ES, o úpravě letního času, ze dne 19. ledna 2001. Ta nahradila několik předchozích směrnic, které od roku 1980 zaváděly jednotný začátek a později i konec letního času v EU. Tato směrnice  "období letního času" definuje jednoduše jako období roku, během nějž jsou hodiny posunuty o 60 minut vpřed oproti zbytku roku. Směrnice se přitom - celkem logicky - nevztahuje na zámořská území členských států.

Důvodem přijetí směrnice bylo sjednocení změny času zejména s ohledem na mezistátní jízdní řády.

V českém právu je základem zákon z roku 1946

Letní čas v historii

Princip podobný letnímu času se asi poprvé objevil roku 1784 v dopise Benjamina Franklina vydavatelům časopisu Journal of Paris. Dopis však byl míněn ironicky, Franklin nenavrhoval zavedení letního času, ale aby lidé vstávali i chodili spát dříve, čímž by lépe využili denní světlo. První vážně míněný návrh na zavedení letního času učinil londýnský stavitel William Willett roku 1907 ve své eseji The Waste of Daylight. Ačkoli se mu podařilo přesvědčit i jednoho z britských poslanců, návrh se nepodařilo prosadit. V praxi byl letní čas poprvé zaveden za první světové války v roce 1916, a to hned v řadě evropských zemí.

Zdroj: Wikipedia.org (CC BY-SA 3.0)

V České republice zavedl letní čas – stále platný - zákon č. 54/1946 Sb., o letním čase. Jeho text je velmi jednoduchý a z jeho tří paragrafů je nejdůležitější § 2, který zní: Vláda se zmocňuje, aby nařízením zaváděla odchylkou od středoevropského času letní čas a určovala jeho počátek a konec. Na tento zákon navázalo v roce 1946 první prováděcí nařízení vlády (č. 84/1946 Sb.), které zavedlo jako počátek letního času den 6. května 1946 o druhé hodině středoevropského času. Konec letního času byl určen nařízením č. 181/1946 Sb. na den 7. října 1946 o třetí hodině letního času. Obdobně tomu bylo pro roky 1947 až 1949. V letech 1950 až 1978 nebyl letní čas zaveden.

Současná úprava letního času v českém právu je provedena nařízením vlády č. 222/2011 Sb. o zavedení letního času v letech 2012 až 2016, které vyjmenovává dny začátku a konce letního času až do roku 2016. V roce 2014 tak letní čas začně dnem 30. března, v roce 2015 dnem 29. března a v roce 2016 dnem 27. března.