Vzory smluv

podle životní situace

články podle právních odvětví

Justice, právo, spravedlnost, zákon, paragraf, stíhání

Justice, právo, spravedlnost, zákon, paragraf, stíhání | foto: Profimedia.cz

Přechodná ustanovení nového občanského zákoníku

  • 0
Nový občanský zákoník nabývá účinnosti dne 1. ledna 2014 a k témuž dni se ruší stá­vající občanský zákoník z roku 1964 (zá­kon č. 40/1964 Sb.). Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník obsahuje celou řadu právních institutů odlišných od sou­časného občanského zákoníku, je třeba najít způsob, jakým budou stávající právní vztahy upraveny poté, co již nynější ob­čanský zákoník nebude platit. To je úko­lem tzv. přechodných ustanovení, která se nacházejí na samém konci nového občan­ského zákoníku, a to v § 3028–3079.

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále též "NOZ") se v zásadě bude aplikovat až na práva a povinnosti vzniklé po nabytí jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 NOZ). To se vztahuje zejména na právo závazkové, neboť smlouvy uza­vřené podle nynějšího občanského nebo obchodního zákoníku se budou těmito předpisy řídit po celou dobu svého trvá­ní.

Již nyní je možné sjednat použití nového občanského zákoníku

Strany smlouvy si mohou sjed­nat, že již od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku se i na smlouvy uzavřené podle stávajícího občanského zákoníku použije nový občanský zákoník. Takovou dohodu mohou strany smlouvy učinit už nyní, takže jejich dnes uza­vřená smlouva se od 1. ledna 2014 bude řídit již novým občanským záko­níkem. Dohody tohoto druhu lze oče­kávat například mezi věřiteli a dlužníky ve vztahu k realizaci zástavního práva, které je podle nového občanského zá­koníku pro věřitele podstatně jednoduš­ší. V dnes uzavírané zástavní smlouvě tak může být sjednáno, že pokud by k realizaci zástavního práva došlo až po 1. lednu 2014, použije se úprava obsažená v novém občanském zákoníku.

U práv rodinných a osobních se nový zákoník bude aplikovat okamžitě

U práv osobních, rodinných a věcných a stejně tak u některých smluv (třeba u smlouvy nájemní) platí pravidlo opačné; tyto právní vztahy se budou novým ob­čanským zákoníkem řídit již ode dne jeho účinnosti. Na všechny právní vztahy, tedy i na právní vztahy řídící se v budoucnu stávajícím občanským či obchodním zá­koníkem, se současně již ode dne účin­nosti nového občanského zákoníku použijí základní principy zakotvené v části první hlavě I. nového občanského zákoníku (§ 1–14).

Stavba je soušástí pozemku

Přechodná ustanovení se významným způsobem dotýkají také práv k nemovi­tostem. Podle § 3054 NOZ přestává být stavba samostatnou věcí v právním smy­slu a stává se součástí pozemku; to platí za předpokladu, že stavba i pozemek mají stejného vlastníka. Pokud má pozemek a stavba na něm stojící vlastníky odlišné, zůstává stavba i nadále nemovitou věcí. Vlastník pozemku má však předkupní prá­vo ke stavbě na pozemku se nacházející a stejně tak vlastník stavby má předkupní právo k pozemku, na kterém stavba stojí. V přechodných ustanoveních se projevu­je silnější pozice pozemku oproti stavbě na něm stojící, neboť podle § 3058 odst. 2 NOZ platí, že pokud třetí osoba nabude vlastnictví k pozemku a je přitom v dob­ré víře, že stavba na něm stojící je jeho součástí, stává se tato třetí osoba také vlastníkem stavby a stavba přestává být samostatnou věcí; vlastník stavby má sou­časně právo na náhradu vůči původnímu vlastníkovi pozemku.

§ 3054 nového občanského zákoníku

Stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba.

§ 3058 nového občanského zákoníku

(1) Stanou-li se pozemek i stavba vlastnictvím téhož vlastníka, přestane být stavba samostatnou věcí a stane se součástí pozemku, na němž je zřízena. To neplatí, jedná-li se o stavbu, která není součástí pozemku podle tohoto zákona.
 
(2) Bylo-li vlastnické právo k pozemku zcizeno třetí osobě, která byla při nabytí vlastnického práva v dobré víře, že stavba je součástí pozemku, přestane být stavba samostatnou věcí a stane se součástí pozemku, na němž je zřízena. Kdo vlastnil stavbu, má vůči zciziteli právo na náhradu ve výši ceny stavby ke dni zániku svého vlastnického práva; byla-li stavba zatížena zástavním právem, přechází zástavní právo na pohledávku na tuto náhradu.

Předkupní právo spoluvlastníků trvá jen do konce roku 2014

Podle stávajícího občanského zákoníku mají spoluvlastníci vůči sobě navzájem zá­konné předkupní právo. Vzhledem k tomu, že nový občanský zákoník toto předkupní právo (s určitými drobnými výjimkami) již neupravuje, je v § 3062 NOZ stanoveno, že předkupní právo podle dosavadního občanského zákoníku zaniká uplynutím jednoho roku ode dne nabytí účinnosti nového občanského zákoníku.

§ 3062 nového občanského zákoníku

Zákonné předkupní právo spoluvlastníků podle § 140 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zanikne uplynutím jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. To neplatí v případě spoluvlastnictví k zemědělskému nebo rodinnému závodu.

§ 700 nového občanského zákoníku 
(1) Za rodinný se považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu.

Nový občanský zákoník také upravuje tzv. mimořádné vydržení, které činí pro movité věci 6 let a pro nemovitosti 20 let. Do vy­držecí doby přitom bude možné započítat i dobu, která běžela již před účinností no­vého občanského zákoníku, nicméně tato doba neskončí dříve než uplynutím dvou let od nabytí účinnosti nového občanské­ho zákoníku, pokud jde o věc movitou, případně pěti let, pokud jde o nemovitost.

§ 1095 nového občanského zákoníku

Mimořádné vydržení 

Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

§ 3066 nového občanského zákoníku

Do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

Právo na náhradu škody

Právo na náhradu škody se posuzuje po­dle dosavadních právních předpisů, pokud k porušení povinnosti stanovené právními předpisy došlo před nabytím účinnosti no­vého občanského zákoníku. Pokud však o věci zatím nebylo rozhodnuto, je soud oprávněn v mimořádných důvodech při­znat nad rámec pouhé náhrady škody i náhradu nemajetkové újmu podle nové­ho občanského zákoníku (§ 3079 odst. 2 NOZ).

§ 3079 nového občanského zákoníku

(1) Právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.
 
(2) Nerozhodl-li soud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona o náhradě škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může na návrh poškozeného člověka, jsou-li pro to mimořádné důvody hodné zvláštního zřetele (§ 2 odst. 3), přiznat poškozenému i náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona.