Nárok na řádný starobní důchod vzniká nejdříve od dosažení důchodového věku. Před dosažením důchodového věku lze přiznat předčasný starobní důchod z kvalifikovaných důvodů (vedení v evidenci u úřadu práce po dobu aspoň 180 dní nebo žadatel má nárok na částečný invalidní důchod nebo byl žadateli odňat plný invalidní důchod pobíraný stanovenou dobu), anebo bez těchto důvodů jen za podmínky 25 let doby pojištění, schází-li do dosažení důchodového věku nejvýše tři roky.
V případě kvalifikovaných důvodů se hovoří o důchodu prvního typu a v případě, kdy tyto důvody nejsou splněny, se hovoří o starobním důchodu druhého typu. Toto rozlišování dvou typů je důležité ve vztahu k nároku na řádný starobní důchod. Pro oba typy předčasného starobního důchodu platí, že dosažením důchodového věku se automaticky nepřeměňují na řádný starobní důchod a že se nevrací snížení předčasného starobního důchodu za dobu, která chybí od přiznání předčasného starobního důchodu do dosažení důchodového věku. Přiznáním předčasného starobního důchodu druhého typu dochází dokonce k zániku nároku na řádný starobní důchod.
U předčasného starobního důchodu druhého typu však nárok na řádný starobní důchod nezaniká a lze o něj požádat v návaznosti na dosažení důchodového věku; automaticky se tedy řádný starobní důchod nepřiznává. Řádný starobní důchod však bude přiznán jen v případě, že bude vyšší než předčasný starobní důchod prvního typu. Lze tedy doporučit poživateli předčasného starobního důchodu prvního typu podat žádost o přiznání řádného starobního důchodu, neboť v případě, že by předčasný starobní důchod byl vyšší než řádný starobní důchod (který bude nově vypočítán), bude ponechán dosavadní předčasný starobní důchod. Žádost o přiznání řádného starobního důchodu nemůže tedy být poživateli předčasného starobního důchodu na újmu.
JAN PŘIB, autor je právník
