Přehled právních předpisů, které nabyly účinnosti ke dni 1.4.2012

V následujícím článku vám přinášíme přehled nejdůležitějších právních předpisů, které nabyly účinnosti dnem 1. dubna 2012.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Od 1.4.2012 se v důsledku přijatých novel zákonů či zcela nových předpisů výrazně mění tři oblasti českého práva:

1. Právní předpisy upravující zdravotnictví a zdravotní služby
2. Úprava veřejných zakázek
3. Rozhodčí řízení

Předpisy upravující zdravotní služby

Text zákona o zdravotních službách a souvisejících zákonů

V rámci reformy českého zdravotnictví nabývá dnem 1.4.2012 účinnosti celá řada předpisů. Základním zákonem je č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách). Dalšími předpisy jsou pak zejména zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě a zákon a zákon č. 369/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a některé další zákony.

Tyto zákony přináší celou řadu změn, např.:

• mají posílit práva pacientů, zejména na informace a na určení, za jakých okolností chtějí být (ne)léčeni
• mění pravidla pro úhradu léků a očkování,
• zavádí pravidla pro speciální zákroky, např. kastraci, sterilizaci, dárcovství zárodečných buněk apod.
• zavádí změny v umělém oplodnění
• očkování proti rakovině čípku uhradí dívkám zdravotní pojišťovny
• zavádí nové povinnosti pro zaměstnavatele v souvislosti se závodní preventivní péčí.

Na některé významné aspekty nové úpravy zdravotních služeb týkající se podnikatelů upozorňuje advokát Václav Audes, odborník na zdravotnické právo z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners: "Za jednu z nejvýznamnějších změn zavedenou zákonem o zdravotních službách považuji i povinnost přeregistrace státních i nestátních zdravotnických zařízení, která pro většinu poskytovatelů zdravotní péče představuje nejen administrativní zátěž, ale i značnou právní nejistotu. Další významnou změnou je rovněž tzv. legalizace nadstandardní zdravotní péče, která byla zavedena novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění. Díky této novele mohou být počínaje rokem 2012 zdravotní služby poskytovány dvěma způsoby – v základní či v ekonomicky náročnější variantě."

Zaměstnavatelé by si měli dát pozor na lékařské prohlídky

Vedle pozitivních změn spojených s předpisy o zdravotní péči vyvolala velkou diskuzi i nová povinnost provádět lékařské prohlídky u všech zaměstnanců, tedy i zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce a pracovní činnosti, zavedená zákonem č. 373/2011 Sb. S ohledem na velký negativní ohlas, kterou tato změna vyvolala, vydalo Ministerstvo zdravotnictví stanovisko, na jehož základě dovozuje, že tato povinnost ve skutečnosti vzniká až dnem 1.4.2013. Zároveň ministerstvo deklarovalo, že se pokusí o úpravu tohoto zákona tak, aby se povinnost provádět lékařské prohlídky omezila jen na důvodné případy. Ve svém stanovisku ministerstvo uvádí: "S ohledem na rozsah nové právní úpravy pracovnělékařských služeb, včetně nově stanovených podmínek, a krátkost legisvakanční lhůty, je pro jejich zajištění a poskytování v uvedeném zákoně vymezeno přechodné ustanovení § 98 odst. 1, které stanoví "časový" prostor pro uvedení pracovnělékařských služeb do souladu se zákonem. Ustanovení § 98 odst. 1 umožňuje, aby zaměstnavatel, který zajišťuje pracovnělékařské služby pro své zaměstnance, nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb, měl dostatek času zajistit pracovnělékařské služby v mezích ustanovení § 53 až 59, s výjimkou § 58 (přechodné období neplatí pro povinnost úhrady praconělékařských služeb podle § 58; tato povinnost vzniká pro zaměstnavatele dnem nabytí účinnosti zákona, t.j 1. 4. 2012)."

Celý text stanoviska naleznete zde.

Novela zákona o zadávání veřejných zakázek

Významnou novelu úpravy veřejných zakázek přináší zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.

Podle předkladatelů novely by tato novela měla zásadním způsobem posílit transparentnost zadávání veřejných zakázek, zefektivnit výběrová řízení a minimalizovat nedostatky dosud platného zákona o veřejných zakázkách. Důležitým bodem novely je např. snížení limitů veřejných zakázek malého rozsahu na 1 milion korun pro dodávky a služby a 3 miliony u stavebních prací (v roce 2014 se pak oba limity sjednotí na částce 1.000.000,- Kč).

Novela také přináší relativně široce koncipovanou povinnost zveřejňování údajů o veřejných zakázkách, resp. dosavadní informační povinnost podstatně rozšiřuje. Základním pojmem bude v této souvislosti tzv. profil zadavatele, kterým je podle § 17 zákona " elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek", tedy vlastně internetová stránka, která ovšem musí být zvlášť certifikovaná.

§ 48 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách:

Poskytování zadávací dokumentace dodavatelům

Zadavatel v otevřeném řízení, zjednodušeném podlimitním řízení, užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním, s výjimkou postupu sektorového zadavatele podle § 33, uveřejní na profilu zadavatele alespoň textovou část zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení či výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek; to neplatí, pokud by uveřejněním došlo k vyzrazení nebo ohrožení utajovaných informací.

Povinnost zveřejňování se bude vztahovat zejména na:

•  výzvy k podání podlimitních nabídek,
• alespoň textové části zadávací dokumentace u většiny ostatních zakázek
• tzv. závěrečnou zprávu vyhotovovanou podle § 85 zákona,
• celé znění smlouvy na veřejnou zakázku (to neplatí pro smlouvy pro veřejné zakázky na méně než 500.000,- Kč)
• výši skutečně uhrazené ceny za veřejnou zakázku.

§ 85 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

Písemná zpráva zadavatele

(1) Zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu.

(2) Písemná zpráva musí obsahovat alespoň

a) identifikační údaje zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě,

b) zvolený druh zadávacího řízení,

c) identifikační údaje vybraného uchazeče, popřípadě uchazečů, je-li smlouva uzavírána s více osobami na straně uchazeče, odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky a uvedení, jaká část veřejné zakázky má být plněna prostřednictvím subdodavatele,

d) identifikační údaje všech uchazečů a jejich nabídkovou cenu,

e) identifikační údaje zájemců či uchazečů, jež byli vyloučeni z účasti v zadávacím řízení a odůvodnění jejich vyloučení, popřípadě identifikační údaje zájemců, jež nebyli vyzváni k podání nabídky, k jednání či k účasti v soutěžním dialogu, a odůvodnění této skutečnosti,

f) odůvodnění vyloučení uchazeče, jehož nabídka obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu, došlo-li k takovému vyloučení,

g) důvod použití soutěžního dialogu, jednacího řízení s uveřejněním či jednacího řízení bez uveřejnění, byla-li taková možnost využita,

h) důvod zrušení zadávacího řízení, bylo-li zadávací řízení zrušeno,

i) v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti odůvodnění

1. překročení celkové doby trvání podle § 23 odst. 5 písm. b), došlo-li k překročení této doby,

2. nedodržení lhůty podle § 23 odst. 7 písm. b) bodu 5, došlo-li k jejímu nedodržení,

3. uzavření rámcové smlouvy na dobu delší než 7 let, byla-li taková smlouva uzavřena.

(3) Zadavatel zašle na vyžádání písemnou zprávu Evropské komisi či Úřadu.

(4) Písemnou zprávu zadavatel uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

Rozhodčí řízení

Novela zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů provedená zákonem č. 19/2012 Sb. přináší zejména přísnější regulaci rozhodčích doložek pro tzv. spotřebitelské smlouvy. "Rozhodčí doložka pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv bude muset být sjednána vždy samostatně. Spotřebitel ji musí podepisovat zvlášť. Rozhodčí nález může zároveň nově zrušit soud v případech, kdy rozhodce rozhodne spotřebitelský spor v rozporu s právními předpisy na ochranu spotřebitele a ve zjevném rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem", uvedl k tomu právník Štěpán Štarha z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners.

Další předpisy účinné k 1.4.2012

K dalším předpisům, které nabyly 1. dubna 2012 účinnosti, patří např.:

1. Zákon č. 53/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

2. Zákon č. 77/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 296/2008 Sb., o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a o změně souvisejících zákonů (zákon o lidských tkáních a buňkách), ve znění pozdějších předpisů

3. Zákon č. 74/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů

4. Vyhláška č. 80/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství

5. Vyhláška 78/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů

6. Vyhláška č. 56/2012 Sb., o příspěvku na úhradu zaopatření dítěte a jeho průvodce v dětském domově pro děti do 3 let věku.