Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přehled právních předpisů nově projednávaných Poslaneckou sněmovnou

  19:50aktualizováno  19:50
V následujícím článku vám přinášíme přehled nejzajímavějších právních předpisů navržených v posledních 30 dnech k projednání v Poslanecké sněmovně. Upozorňujeme, že se jedná pouze o návrhy zákonů, které teprve musí projít legislativním procesem a není jisté, zda budou schváleny.
Poslanci ve Sněmovně (ilustrační snímek)

Poslanci ve Sněmovně (ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Nová pravidla pro lyžaře, snowboardisty a cyklisty

Poslanecký návrh zákona má stanovit základní pravidla pro lyžování, snowboarding a jízdu na jízdním kole. Pokud bude schválen v navržené podobě, byly by zavedeny např. tyto změny:

  1. Při lyžování (vyjma běžeckého lyžování), snowboardingu a při jízdě na jízdním kole bude každá osoba mladší 18 let povinna použít ochrannou přilbu schváleného typu a mít ji nasazenou a řádně připevněnou na hlavě.
  2. Platila by závazná pravidla pro pohyb na sjezdovkách, mj. pravidlo, že ten, kdo přijíždí zezadu k jiné osobě na sjezdové trati, musí svou jízdní stopu zvolit tak, aby neohrožoval jiné lyžaře pohybující se před ním. Předjíždět bude možné shora nebo zespodu, zprava anebo zleva, ale vždy v takové vzdálenosti, která poskytne dotčené osobě dostatek prostoru pro všechny její pohyby.

Text návrhu zákona o bezpečném pohybu při lyžování

Pokuta až 10.000 Kč

Za porušení zákonných ustanovení by měla hrozit pokuta až do výše 10.000,- Kč. Vedle toho je potřeba upozornit, že pokud by někdo porušil tato pravidla a způsobil jinému škodu, bude odpovídat i za tuto škodu (např. na zdraví či vybavení) a případně bude postižitelný i trestněprávně (za nedbalostní ublížení na zdraví).

Předkladatelé zákona předpokládají, že zákon povede – zejména pokud jde o povinnost používat přilby – ke značným úsporám na výdajích na zdravotní péči i na následných dávkách. Důvodová zpráva k zákonu uvádí: "dle podkladů Ministerstva zdravotnictví a statistiky Horské služby stojí veřejné rozpočty léčení 1 úrazu hlavy v průměru 35 000,- Kč, bez dalších nákladů na rehabilitaci a další péči. Celkové náklady spojené s úrazy hlavy na horách činí ročně cca 51 milionů Kč. Léčba a následná rekonvalescence (popřípadě doživotní invalidita) jsou velmi finančně náročné jak pro veřejné, tak i pro soukromé rozpočty."

Předkladateli zákona jsou tito poslanci:

Rudolf Chlad (TOP09-S), Václav Kubata (TOP09-S), Jiří Skalický (TOP09-S), Václav Horáček (TOP09-S), Jan Smutný (TOP09-S), Igor Svoják (ODS), Jan Bureš (ODS), Jana Suchá (VV), Jiří Štětina (VV), Milada Emerová (ČSSD), Jeroným Tejc (ČSSD), Zdeněk Boháč (ODS) a Renáta Witoszová (TOP09-S)

Vládní návrh zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních

Tento návrh nově upravuje spolupráci orgánů činných v trestním řízení se zahraničím. Navazuje na evropské právo a některá rozhodnutí Ústavního soudu.

Text návrhu zákona o justiční spolupráci

Poslanecký návrh na změnu Ústavy

Podle tohoto návrhu by mandát poslance nebo senátora zanikl vedle doposud stanovených případů také:

a) v případě jeho pravomocného odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čin spáchaný úmyslně, anebo

b) v případě, kdy by byl zbaven mandátu Nejvyšším správním soudem.

Bližší pravidla pro zbavení mandátu v návrhu ale nejsou uvedena. Předkladatelé novely chtějí jednak zamezit tomu, aby mezi poslanci či senátory byli pravomocně odsouzení lidé a jednak reagovat na současnou praxi "přeběhlictví" a zavést prvky tzv. vázaného mandátu, který by byl do jisté míry vázaný na příslušnost k politické straně. Vázaný mandát je ovšem sám o sobě také problematický a kritizovaný.

Text návrhu na změnu Ústavy

Podle názoru předkladatelů novely je přeběhlictví problémem: "Takové kroky ve své podstatě deformují rozhodnutí suveréna, jímž je občan - volič, který spojil odevzdání svého hlasu s určitým vymezeným programem, se kterým jednotlivé politické strany a hnutí prostřednictvím svých kandidátů předstoupily před občany a usilovaly o své zvolení garancí realizace programu. Přechod zvoleného kandidáta je potom logicky nutné považovat za "výpověď plné moci" dané občanem – voličem zvolenému kandidátovi. Občan – volič však nemá po celé funkční období žádnou možnost se proti takovému jednání jakkoliv bránit. A to i přesto, že zdrojem veškeré státní moci je lid, jak vyplývá z čl. 2 Ústavy České republiky. Tento stav lze považovat za znevažování demokratických principů zastupitelské demokracie. V této souvislosti je nutno zmínit též skutečnost, že ústavní ani právní systém nedává lidu, jako suverénovi veškeré státní moci, možnost ovlivnit případné rozpuštění Poslanecké sněmovny, a následně vyhlášení nových voleb, jestliže se poslanci zpronevěří vůli lidu. Je to tedy občan, který na základě právní úpravy dává při volbách svůj hlas volební straně, jíž je registrovaná politická strana, politické hnutí nebo jejich koalice, popřípadě kandidátovi na jejich kandidátní listině. Přejde-li pak zvolený kandidát v průběhu svého působení v Parlamentu České republiky do jiné politické strany či poslaneckého (senátorského) klubu v průběhu volebního období, lze pak tento krok považovat za deformování rozhodnutí občana".

Předkladateli zákona jsou tito poslanci (všichni KSČM):

Zuzka Bebarová-Rujbrová, Vojtěch Filip, Pavel Hojda, Stanislav Grospič, Karel Šidlo, Marie Rusová, Jan Klán, Josef Nekl, Marie Nedvědová, Vojtěch Adam, Miroslav Opálka, Josef Šenfeld, Marta Semelová, Ivana Levá, Soňa Marková a Alexander Černý

Poslanecký návrh ústavního zákona o referendu o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi

Text návrhu zákona o referendu o majetkovém vyrovnání s církvemi

Předkladatelé tohoto zákona chtějí, aby o majetkovém vypořádání s církvemi rozhodli všichni občané. Podle nich by otázkou do referenda mělo být: "Souhlasíte s tím, aby Česká republika provedla majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi jako vypořádání majetkových vztahů mezi Českou republikou a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi?". Není ale zcela jasné, k čemu (k jaké formě vypořádání) by se občané měli vyjadřovat, neboť možnost seznámení občanů s konkrétním návrhem vypořádáním není v návrhu uvedena.

Předkladateli zákona jsou tito poslanci (všichni KSČM):

Stanislav Grospič, Marie Nedvědová, Vojtěch Adam, Zuzka Bebarová Rujbrová, Petr Braný, Alexander Černý, Jiří Dolejš, Vojtěch Filip, Miroslav Grebeníček, Milada Halíková, Pavel Hojda, Gabriela Hubáčková, Jan Klán, Kateřina Konečná, Vladimír Koníček, Pavel Kováčik, Ivana Levá, Soňa Marková, Květa Matušovská, Josef Nekl, Miroslav Opálka, Marie Rusová, Marta Semelová, Josef Šenfeld, Karel Šidlo a Miloslava Vostrá

Poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení

Tato novela má podle důvodové zprávy reagovat na zavedení tzv. evropského finančního nástroje JESSICA v České republice. JESSICA (Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas – společná evropská podpora udržitelných investic do městských oblastí) je způsob financování investic do rozvoje měst a sídleních celků z evropských prostředků. Jejím cílem je podporovat investice do městských oblastí a zvyšovat tak životní úroveň, ekonomický růst a zaměstnanost v Evropě.

Text návrhu změny zákona o Státním fondu rozvoje bydlení

Předmětem podpory v rámci projektu JESSICA mají být projekty uskutečňované ve veřejném zájmu v následujících oblastech:

  • rozvoj městské infrastruktury,
  • udržitelnost kulturních a architektonických památek,
  • sanace a dekontaminace bývalých průmyslových areálů,
  • výstavba kancelářských prostor pro malé a střední podniky pro podporu zaměstnanosti,
  • výstavba budov škol, ústavů a dalších veřejně prospěšných zařízení,
  • zvýšení energetické účinnosti objektů.

JESSICA je společným projektem Evropské komise, Evropské investiční banky  a Rozvojové banky Rady Evropy.

JESSICA funguje jako dotovaný systém využití návratných zdrojů, které jsou formou dlouhodobých úvěrů, půjček, záruk a investičního kapitálu poskytovány na investice do podporovaných oblastí.

Předkladateli zákona jsou tito poslanci:

Zdeňka Horníková (ODS), Lenka Andrýsová (VV), Václav Horáček (TOP 09-S), Stanislav Polčák (TOP09-S), Jiří Šulc (ODS), Otto Chaloupka (VV), Jan Babor (ČSSD), Jiří Petrů (ČSSD) a Milada Halíková (KSČM).

Poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech

Tento zákon chce zavést opětovně povinnost uvádět v občanském průkaze skutečnost, že:

a) daná osoba byla zbavení způsobilosti k právním úkonům rozhodnutím soudu nebo byl v této způsobilosti omezen a

b) dané osobě byl soudem uložen trest zákazu pobytu,

Podle důvodové zprávy se jedná o zásadní údaje týkající se nejen konkrétního občana, ale mající zásadní vliv na případný zásah do práv a svobod ostatních. Neuváděním těchto údajů je ohrožena právní jistota ostatních subjektů práva, zejména pak v oblasti soukromoprávních vztahů. Fakticky tak může dojít k uzavírání pracovních smluv a dohod o hmotné odpovědnosti, uzavírání smluv občanskoprávních nebo obchodně právních s občanem, který k tomu není právně způsobilý s fatálními důsledky pro obě strany. Může také docházet zcela záměrně k dosazování takových osob do funkcí ve statutárních orgánech obchodních společnost.

Předkladateli zákona jsou tito poslanci (všichni KSČM):

Vojtěch Filip, Stanislav Grospič, Marie Nedvědová, Miroslav Opálka a Vojtěch Adam

Poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

Tento návrh má podpořit matky – studentky (resp. ve většině bodů také otce - studenty) zvýhodněním jejich postavení v oblasti sociálních dávek a možností nárokového přerušení studia v souvislosti s jejich těhotenstvím, porodem či rodičovstvím.

Text návrhu novely zákona o vysokých školách

Principy navrhované novely jsou podle důvodové zprávy k návrhu zákona tyto:

a) stanovení obecné zákonné  povinnosti vysoké školy činit vhodná opatření pro studium rodičů dětí ve věku do 3 let,

b) zakotvení práva rodiče dítěte na přerušení studia po dobu, po niž by jinak trvala mateřská či rodičovská dovolená (tzv. uznaná doba rodičovství), a v případě přerušení zachování matce statusu soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání jako při studiu nepřerušeném, a

c) zohlednění uznané dobu rodičovství při stanovování poplatku za delší studium a posuzování maximální doby studia.

Předkladateli zákona jsou tito poslanci (oba TOP09-S):

Anna Putnová a Petr Gazdík

Poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních

Podstatou návrhu je snížení spotřební daně na pohonné hmoty. Důvodová zpráva k zákonu k tomu uvádí: Podle § 48 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění, činí daň z minerálních olejů u motorové nafty 10,95 Kč za litr, u benzínů s obsahem olova do 0,013 g/l činí tato daň 12,84 Kč za litr, a u benzínů s obsahem olova přes 0,013 g/l činí tato daň 13,71 Kč za litr. Nadto je na pohonné hmoty uvalena 20 % daň z přidané hodnoty. V důsledku kumulace vlivu růstu cen ropy na světových trzích a nárůstu spotřební daně v uplynulém období vzrostla v témže období cena motorové nafty i benzínu v České republice natolik, že spotřebitelé nakupují tyto komodity mimo území České republiky. V důsledku tohoto růstu došlo k poklesu prodeje motorové nafty i benzínu a tím ke snížení výběru spotřební daně. Stát kvůli tomuto zdražení vybral v posledním roce na spotřební dani z pohonných hmot méně finančních prostředků.

Text návrhu zákona o změně zákona o spotřebních daních

Navrhuje se proto snížení spotřební daně z motorové nafty o 2,50 Kč za litr. Současně se navrhuje snížení spotřební daně z benzínu s obsahem olova do 0,013 g/l a spotřební daně z benzínu s obsahem olova přesahujícím 0,013g/l o 1,50 Kč za litr.

Předkladateli zákona jsou tito poslanci (všichni ČSSD):

Milan Urban, Milada Emmerová, Josef Smýkal, Jan Látka, Jaroslav Krákora, Alfréd Michalík, Cyril Zapletal, Adam Rykala, Václav Klučka, Ladislav Velebný, Jan Hamáček, Ladislav Šincl, Jan Chvojka, Dana Váhalová, Roman Váňa, Břetislav Petr, Miroslav Váňa, Pavel Ploc, Roman Sklenák, Václav Zemek, Jiří Petrů, Pavel Holík, Ivan Ohlídal,Václav Votava, Josef Tancoš, Hana Orgoníková, Petr Hulinský, Jaroslav Vandas, Stanislav Huml, Antonín Seďa, František Bublan, Miroslava Strnadlová, Karel Černý, František Novosad, Pavel Antonín, Jiří Krátký, Jan Babor, Jiří Zemánek,Vítězslav Jandák , Jaroslav Foldyna, Josef Novotný a Miroslav Svoboda

Poslanecký návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

Podstatou je omezení práva prezidenta republiky udělovat milost tím, že veškerá tato rozhodnutí budou muset být tzv. kontrasignována předsedou vlády.

Text návrhu novely Ústavy

Důvodová zpráva k tomu uvádí: "Podle platného znění ustanovení čl. 62 písm. g) Ústavy České republiky prezident republiky odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem (agraciace), nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice), a zahlazuje odsouzení (rehabilitace). Pro platnost těchto rozhodnutí prezidenta republiky nevyžaduje platné znění Ústavy ČR spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Prezident tedy tato rozhodnutí vydává zcela dle své vlastní úvahy.Novelou Ústavy ČR provedenou ústavním zákonem č. 71/2012 Sb. dojde s účinností od 1. října 2012 k přesunutí práva udělovat abolici do výčtu těch rozhodnutí prezidenta republiky, která ke své platnosti vyžadují kontrasignaci předsedy vlády či jím pověřeného člena vlády. Právo milosti, které se dosud spravovalo jednotným režimem, tak bude zčásti vykonáváno s kontrasignací člena vlády (abolice), zčásti bez ní (agraciace a rehabilitace). Hlavním cílem předložené novely Ústavy ČR je zavedení jednotného režimu pro udělování všech druhů milostí. Tato ústavní změna sjednotí režim pro udělování milostí tak, že k nim bude vždy vyžadován spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády (místopředsedy vlády či ministra). Současně se touto změnou výrazně sníží korupční potenciál, který v sobě obsahuje platná ústavní úprava, zejména pokud jde o praxi odpouštění a zmírňování trestů."

Předkladateli zákona jsou tito poslanci (všichni ČSSD):

Lubomír Zaorálek, Stanislav Křeček, Bohuslav Sobotka, Stanislav Huml, Jeroným Tejc, Jan Látka, Jaroslav Krákora, Hana Orgoníková, Jan Hamáček, Václav Votava, Cyril Zapletal, Milada Emmerová, Josef Smýkal, Josef Novotný, Václav Klučka, Jaroslav Vandas, Roman Váňa, Antonín Seďa, Pavel Holík, Miroslava Strnadlová, David Rath, Jiří Krátký, Pavel Ploc, Jiří Zemánek, Ladislav Šincl, František Novosad, Dana Váhalová, Jan Chvojka, Břetislav Petr, Miroslav Váňa, Václav Zemek, Roman Sklenák, Ladislav Velebný, Jiří Petrů, Adam Rykala, Ivan Ohlídal, Alfréd Michalík, Jiří Koskuba, Vítězslav Jandák, Josef Tancoš, Jan Babor, Jaroslav Foldyna, František Bublan, Miroslav Svoboda, Karel Černý, Vladimíra Lesenská a Pavel Antonín



Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hypotéky dál zdražují. Objemy atakují hranici 21 miliard korun

V květnu úrokové sazby u hypoték pokračovaly v růstu. I když průměrná sazba mírně vzrostla, a to na 2,03 procenta, o hypotéky je stále zájem. Dokonce větší než...  celý článek

Ilustrační snímek
Spočítáno: dofinancovat hypotéku úvěrem je řešením, ale dražším

Od dubna musely banky výrazněji omezit poskytování hypoték nad 80 procent hodnoty nemovitosti. Kdo nemá dostatek hotovosti, hypotéku nezíská. I teď však...  celý článek

Ilustrační snímek
Úrokové sazby hypoték letí vzhůru, hypotéky zdražují

Růst úrokových sazeb u hypotečních úvěrů se potvrzuje. Průměrná úroková sazba v březnu vystoupala na 1,95 procenta. Navíc si ČNB připravuje půdu pro další...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!
4 scénáře amerického útoku na KLDR: Vedly by k totální zkáze!

Vztahy mezi KLDR a USA se za poslední týden vyostřily víc, než za několik let. Zdá se, že válka mezi zeměmi je na spadn... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.