Zdanit musíte i přivýdělky z pronájmu či z prodeje nemovitosti.

Zdanit musíte i přivýdělky z pronájmu či z prodeje nemovitosti. | foto: Profimedia.cz

Přehledně: Jak do daňového formuláře přiznat přivýdělky

  • 43
Když si zaměstnanec během roku přivydělá šest tisíc korun a víc, musí podat daňové přiznání. Čtěte, jaké další příjmy může člověk ke své stálé práci mít, aniž si přitom musí vyřizovat živnostenský list.
Přivýdělek:
Pronájem

Pokud pronajímáte byt, dům, zahradu, sklep, dílnu... prostě nemovitost. Stejně tak, když pronajímáte nějakou movitou věc pravidelně. Je přitom jedno, zda je to auto, které pronajímáte stále stejnému člověku, či sbíjecí kladivo, jež si u vás za peníze půjčují různí sousedé.

Vyplňujete:

Příloha číslo 2, příjmy podle § 9

Příjmy jsou všechny peníze, které za pronájem dostanete. Výdaje můžete uplatnit buď jejich výčtem (v tom případě o nich musíte mít doklady), nebo paušálně. Pak evidujete jen příjmy, od nich odečtete 30 procent.

Pozor, jako příjem uvádíte vše, co vám nájemník dá. Takže když inkasujete zálohy na elektřinu, je to příjem, i když je hned pošlete dál energetické společnosti. Při vyčíslení výdajů to není problém, pokud však uplatňujte paušál, mohli byste na tom prodělat.

Interaktivní daňový formulář najdete zde

daň z příjmů fyzických osob v Excelu i formuláře pro OSVČ

O tom, jak správně napsat nájemní smlouvu, abyste mohli uplatnit druhý, výhodnější model, je lepší se poradit s daňovým poradcem.

Příklad č. 1: Nájemce platí deset tisíc měsíčně, v tom je zahrnuta platba za elektřinu a dodávku tepla čtyři tisíce korun. Pronajímateli tak zbývá šest tisíc korun.

Roční příjem pronajímatele: 120 000 korun
30 procent: 36 000 korun
Ke zdanění: 84 000 korun
Daň: 12 600 korun

Příklad č. 2: Nájemce platí šest tisíc měsíčně, zvlášť pak sám za sebe posílá platbu za elektřinu a dodávku tepla čtyři tisíce korun.

Roční příjem pronajímatele: 72 000 korun
30 procent: 21 600 korun
Ke zdanění: 50 400 korun
Daň: 7 560 korun

Pokud pronajmete nějakou movitou věc (auto, křovinořez, lešení, kameru, loď...) pouze jednorázově, nepatří příjem do této kategorie, ale uvedete ho do ostatních příjmů podle § 10.

Přivýdělek:
Dohoda o provedení práce

Pokud jdete takzvaně na brigádu, nejčastěji pracujete na dohodu o provedení práce. Jedinou její podmínkou je, že pro jednoho zaměstnavatele nebudete pracovat více než 300 hodin během kalendářního roku (limit 300 hodin platí od roku 2012, do té doby bylo 150 hodin).

Vyplňujete:

strana 2 základního daňového formuláře, příjmy podle § 6

Když jste někde jinde zaměstnaní na hlavní pracovní poměr, máte nejspíš u zaměstnavatele podepsané takzvané prohlášení k dani, díky kterému vám v práci strhávají zálohy na daň ponížené o slevy na dani.

To však můžete mít jen u jednoho zaměstnavatele – u toho, kde pracujete na DPP, ho proto mít nebudete. Pak nastávají tři možnosti:

  • Na DPP si vyděláte méně než pět tisíc korun za měsíc. Zaměstnavatel automaticky strhne 15procentní srážkovou daň a vy se již o nic nemusíte starat. 
  • Na DPP si vyděláte víc než pět tisíc korun za měsíc. Zaměstnavatel strhne 15procentní daň, ale je to daň zálohová. Vy podáte daňové přiznání a uplatníte slevy a odčitatelné položky. 
  • Na DPP si vyděláte přes deset tisíc korun měsíčně. O daních platí to samé, co v předchozím případě, ale z příjmu budete hradit i sociální a zdravotní pojištění. O jeho odvod se postará zaměstnavatel, u něhož si přivyděláváte.
Přivýdělek:
Dohoda o pracovní činnosti

Druhá obvyklá forma brigády, lidově zvaná "vedlejšák". V podstatě klasická pracovní smlouva omezená vykonáváním pracovní činnosti po dobu dvaceti hodin za týden, takže maximálně "poloviční úvazek".

Vyplňujete:

strana 2 základního daňového formuláře, příjmy podle § 6

O prohlášení k dani z příjmů platí to samé, co u dohody o provedení práce – můžete ho mít podepsané jen u jednoho zaměstnavatele a nejspíš to bude ten, kdo je pro vás "hlavní". 

  • Na DPČ si vyděláte méně než pět tisíc korun za měsíc. Zaměstnavatel automaticky strhne 15procentní srážkovou daň a vy se již o nic nemusíte starat.
  • Na DPČ si vyděláte více než pět tisíc korun za měsíc. Zaměstnavatel strhne 15procentní daň, ale je to daň zálohová. Vy podáte daňové přiznání a uvedete příjmy z obou souběžných zaměstnání – hlavního i vedlejšího.

Sociální a zdravotní pojištění: Platí se až z odměny od 2 500 korun za měsíc, o jeho odvod se postará zaměstnavatel.

Přivýdělek:
Honoráře

Jestliže vám jeden plátce v měsíci vyplatí sedm tisíc korun a méně, rovnou strhne 15procentní srážkovou daň. Vy se nemusíte o nic starat, ale ani neuplatníte žádnou slevu. 

Vyplňujete:

Příloha č. 1, příjmy podle § 7

Když vám jeden plátce pošle v daném měsíci víc než sedm tisíc korun, příjmy uvedete v daňovém přiznání, odečtete od nich výdaje a můžete uplatnit slevu na dani.

Pozor, z honorářů platíte sociální a zdravotní pojištění, tak jako podnikatelé. Zdravotní pojištění přitom platíte z každého příjmu, sociální jako takzvaná OSVČ vedlejší, jen když celkové příjmy z honorářů přesáhnou sedm tisíc korun.

Přivýdělek:
Ostatní příjmy

Do této kategorie spadají příjmy, které jsou spíš ojedinělé. Patří sem například příležitostná činnost – dříve se tomu říkalo melouch.

Vyplňujete:

Příloha č. 2, příjmy podle § 10

Jste třeba profesí obkladač – zaměstnanec. A soused vás požádá, zda byste mu o víkendech nepoložili dlažbu do kuchyně a předsíně. Za práci inkasujete víc než šest tisíc korun a hned máte příležitostný příjem.

Když takhle vypomůžete během roku více sousedům, měli byste si už však vyřídit živnostenský list.

Kromě příležitostných příjmů sem patří například: 

  • prodej nemovitostí (netýká se těch, které vlastníte déle než pět let nebo v nich bydlíte alespoň dva roky a nemáte je v obchodním majetku firmy, případně peníze do roka investujete do bydlení),
  • prodej některých movitých věcí (třeba auta v osobním vlastnictví, které prodáte do roku od koupě),
  • prodej cenných papírů (které vlastníte kratší dobu než šest měsíců), příjmy z převodu družstevního podílu a podobně,
  • dodanění dříve uplatněných nezdanitelných částek, třeba u životního pojištění, které jste předčasně vypověděli.

Proti příjmům, které v této kategorii máte, můžete v daňovém přiznání uplatnit skutečné výdaje. Je jasné, že pak musíte příjmy i výdaje evidovat. Pouze pokud vaše příjmy (podle § 10) spadají do kategorie zemědělská výroba, můžete uplatnit výdaje paušální, a to ve výši 80 procent.

Sociální a zdravotní pojištění: z těchto příjmů se ani jeden typ pojištění neplatí.