Jak započítávat překážky v práci, říká paragraf 4 vyhlášky č. l96/l989 Sb. Podle něj se překážky v práci na straně zaměstnance při uplatnění pracovní doby posuzují jako výkon práce pouze v rozsahu, v němž nezbytně zasáhly do základní pracovní doby. V rozsahu, v němž zasáhly do volitelné pracovní doby, se posuzují jako omluvené, nikoliv však jako výkon práce a neposkytuje se za ně náhrada mzdy.
A však pokud právní předpis u překážek v práci na straně zaměstnance stanoví přesnou délku nezbytně nutné doby, po kterou přísluší zaměstnanci pracovní volno, posuzuje se jako výkon práce celá tato doba. Z těchto ustanovení lze tedy dovodit, že návštěva zdravotnického zařízení, kterou zaměstnanec uskuteční z důvodu nezbytného ošetření, které není možné realizovat mimo rámec pracovní doby, se bude posuzovat jako výkon práce pouze v tom rozsahu, v jakém bude zasahovat do základní pracovní doby.
Naproti tomu například odběr krve u dárce, kdy vzniká nárok na pracovní volno v rozsahu 24 hodin od doby nástupu cesty k odběru, se bude započítávat jako výkon práce průměrná délka celé pracovní směny, protože v tomto případě je stanoven přesný rozsah délky překážky v práci. Podobně tomu bude například při úmrtí blízkého rodinného příslušníka. Na pohřeb sourozence nebo některého z rodičů, vzniká zaměstnanci nárok na volno v rozsahu celé směny.
Do odpracované doby se započte průměrná délka pracovní směny, ale půjde-li o pohřeb některého z prarodičů, kdy vzniká nárok pouze na volno k účasti na pohřbu na nezbytně nutnou dobu, bude se započítávat do odpracované doby pouze ta část volna, která připadla do základní pracovní doby, a doba, která připadla do volitelné pracovní doby, se bude posuzovat jako omluvená a neposkytne se za ni náhrada mzdy, ani se nezapočítá do odpracované doby. Proto zaměstnanci, kteří se domáhají započtení celé směny do odpracované doby při návštěvě lékaře, nemají pravdu.
A však pokud právní předpis u překážek v práci na straně zaměstnance stanoví přesnou délku nezbytně nutné doby, po kterou přísluší zaměstnanci pracovní volno, posuzuje se jako výkon práce celá tato doba. Z těchto ustanovení lze tedy dovodit, že návštěva zdravotnického zařízení, kterou zaměstnanec uskuteční z důvodu nezbytného ošetření, které není možné realizovat mimo rámec pracovní doby, se bude posuzovat jako výkon práce pouze v tom rozsahu, v jakém bude zasahovat do základní pracovní doby.
Naproti tomu například odběr krve u dárce, kdy vzniká nárok na pracovní volno v rozsahu 24 hodin od doby nástupu cesty k odběru, se bude započítávat jako výkon práce průměrná délka celé pracovní směny, protože v tomto případě je stanoven přesný rozsah délky překážky v práci. Podobně tomu bude například při úmrtí blízkého rodinného příslušníka. Na pohřeb sourozence nebo některého z rodičů, vzniká zaměstnanci nárok na volno v rozsahu celé směny.
Do odpracované doby se započte průměrná délka pracovní směny, ale půjde-li o pohřeb některého z prarodičů, kdy vzniká nárok pouze na volno k účasti na pohřbu na nezbytně nutnou dobu, bude se započítávat do odpracované doby pouze ta část volna, která připadla do základní pracovní doby, a doba, která připadla do volitelné pracovní doby, se bude posuzovat jako omluvená a neposkytne se za ni náhrada mzdy, ani se nezapočítá do odpracované doby. Proto zaměstnanci, kteří se domáhají započtení celé směny do odpracované doby při návštěvě lékaře, nemají pravdu.
