Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přesčasy: kde jsou meze „nucené práce“?

aktualizováno 
Se zaměstnavatelem máte smluvenou obvyklou pracovní dobu. Najednou vám nařizuje pracovat i mimo ni. Má na to právo? Ačkoliv se vám to nemusí právě zamlouvat, někdy se přesčasům nelze vyhnout.

Jana Macounová je staniční sestrou na interním oddělení. Péče o pacienty je jedním z oborů, ve kterém se pracovní úkoly nedají odkládat. Počet sester je navíc omezen mzdovými kvótami. „Hodně záleží na tom, kolik zaměstnankyň je právě v pracovní neschopnosti,“ vysvětluje Macounová. „Normálně mám šest sester na den. V nejhorší případě mohu práci pokrýt i čtyřmi sestrami, ale pokud je jich méně, je to malér.“ Právě v takovém případě je jediným východiskem nařízení přesčasové práce.

Ve výjimečných případech, jde-li o vážné provozní důvody, vám může zaměstnavatel nařídit práci nad rámec stanovené pracovní doby. Taková práce přesčas však nesmí být delší než osm hodin týdně a 150 hodin v roce. Pro případné další přesčasy už zaměstnavatel potřebuje váš souhlas. Ani v takovém případě však nemůžete pracovat v průměru déle než osm hodin týdně navíc.

Co za to?

Zaměstnanec nemůže být nucen k tomu, aby pomáhal zajišťovat zaměstnavatelovy mimořádné potřeby zdarma. Pokud nemáte v pracovní nebo kolektivní smlouvě rozsah přesčasů automaticky zahrnutý do výplaty, náleží vám za práci přesčas odpovídající protihodnota, třeba náhradní volno. V případě, že se s ním na náhradním volnu nedohodnete nebo pokud vám jej nedá do konce třetího měsíce od doby, kdy jste pracovali přesčas, máte nárok na zaplacení přesčasové práce stejně jako za běžnou dobu práce a navíc dostanete příplatek nejméně 25 procent průměrného výdělku.

Souhlas je nezbytný Velké problémy s prací přesčas mají lékaři; v denní práci i nočních službách jsou specialisté nezastupitelní. Jejich souhlas pracovat nad limit 150 přesčasových hodin ročně je tak často podmínkou hladkého fungování zdravotnického zařízení. Zejména během nočních služeb lékařů se může nastřádat i více přesčasů. Takové nelegálně odpracované hodiny pak pochopitelně není možné vykázat ani proplatit. Jde totiž o zřejmé porušení zákona, které zaměstnavatel nesmí vyžadovat, rovněž souhlas zaměstnance s protizákonným postupem pochopitelně není možný.

V praxi se také nezřídka stává, že zaměstnavatel má obtíže s placením přesčasů. Jsou pro něj značně nákladné, zároveň však má právě kvůli náročnému provozu problém poskytnout zaměstnanci náhradní volno.

Jen výjimečně Ostravský advokát Ladislav Záděra upozorňuje na to, že zákon za žádných okolností nepřipouští, aby zaměstnanec konal práci přesčas zdarma. „Zákoník práce vychází z předpokladu, že práce přesčas je něco, co by se mělo dít jen výjimečně. Když už, tak za limitujících podmínek a vždy za odměnu či náhradu, tedy peníze nebo náhradní volno,“ vysvětluje.

Nelze pracovat zadarmo

Žádná práce, tedy ani nutnost péče o pacienty není pro zaměstnavatele ospravedlněním pro porušování zákona při přesčasové práci.

„Pokud řešení v rámci platných předpisů vůbec existuje,“ zamýšlí se doktor Záděra, „pak snad v promyšlené organizaci práce. Do budoucna se obávám toho, že ani nový zákoník práce v tomto směru pro zaměstnavatele nic nového nepřináší,“ uzavírá.

Cizí země vás hned nepřivítá s otevřenou náručí. Práce v Německu? Vyplatí se? Čtěte ZDE.

 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Poldi Kladno
Vybudoval slavnou ocelárnu Poldi, úspěšný Karl však zůstal neznámý

Na konci 19. století ho znal snad každý ve střední Evropě. Karl Wittgenstein byl skvělý podnikatel a obchodník. Zároveň tvrdý šéf a otec, jehož život byl víc...  celý článek

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.