Přesčasy nyní není možné započítat do základní mzdy jako dosud a zaměstnavatel je musí účtovat zvlášť. Znamená to pro něj, že musí proplácet hodiny, které dříve nepočítal. Přesčasy může šéf přidělit jen se souhlasem zaměstnance a pouze z vážných provozních důvodů v délce maximálně osm hodin týdně a 150 hodin ročně v období nanejvýš 26 týdnů. Nezapočítávají se do toho ale hodiny, za které je pracovníkovi poskytnuto náhradní volno.
Změnily se i sazby za práci navíc. Za sobotu a neděli dostanou lidé padesát procent průměrného hodinového výdělku navíc a za přesčasovou práci ve všední den pětadvacet procent průměrného hodinového výdělku. Největší nespokojenost vyvolaly nové podmínky ve zdravotnictví. Lékařům zákoník navíc zrušil institut pracovní pohotovosti, čili možnost odpracovat kromě povolených 416 přesčasových hodin za rok dalších 400 hodin pohotovosti na pracovišti. Čekání na pacienta je už bráno jako práce přesčas. A nemocnice se tak s nimi nemůžou dohodnout na přesčasech odpracovaných nad rámec 416 hodin.
Lékaři mají dva pracovní poměry
Podle místopředsedy Lékařského odborového klubu lékaře Lukáše Veleva, však snížením počtu hodin na přesčasy, doktorům neubylo ohromné zátěže, jaké jsou na pracovištích vystaveni. „Lékaři odpracují ročně až tisíc hodin přesčas, takže to vždy bylo v rozporu se zákonem. A nezmění se to ani teď, protože je nutné zajistit fungování provozu nemocnic a pohotovostí,“ říká Velev. A jak to zaměstnavatelé v případě lékařů vyřešili? Pohybují se na hranici zákona. S doktory uzavřeli dohody o pracovní činnosti, čili jeden lékař má dva pracovní poměry.
„Bohužel za hodiny odpracované na dohodu nám nenáleží příplatek za práci přesčas, takže jsme na tom finančně hůře,“ dodává k tomu jeden z lékařů. Velev tvrdí, že tato situace je dlouhodobě neúnosná, a proto klub vyhlásil celorepublikovou kampaň za snížení zátěže lékařů přesčasovou prací na nutné minimum a odstranění ekonomické závislosti lékaře na přesčasové práci na webových stránkách www.unavenylekar.cz. „Lékař, který je ve službě od pátku do pondělí nepřetržitě a vyspí se dohromady pár hodin, se těžko bude moci více věnovat pacientům, konzultovat s ním léčebné postupy. Nemá na to čas. Do autobusu, za jehož volantem sedí řidič, který více než 24 hodin nespal, by se asi většina z nás zdráhala nastoupit,“ míní Velev.
Smlouvy jsou v rozporu s dobrými mravy
Brněnská advokátka Eva Grabarczyková však říká, že dohody o provedení práce, které s lékaři podepisují v nemocnicích třeba na různé administrativní činnosti, jsou v podstatě v rozporu s dobrými mravy a mohou být do budoucna problém. „Každému je jasné, že dotyčný lékař se nezabývá administrativou, ale na dohodu vykonává stejnou práci jako v pracovním poměru,“ konstatuje Grabarczyková. „A tím, že lékaři přicházejí o příplatek za práci přes čas, sice nemocnice ušetří, ale budou čelit nespokojeným zaměstnancům.“
Stejně jsou nyní nastaveny služby na pohotovostech, i zde jsou odměny nižší. „Pohotovosti, lékařská služba první pomoci, to vše leží na bedrech nemocnic, praktičtí a soukromí lékaři specialisté nejsou finančně motivováni k tomu, aby nám pomáhali a já se jim nedivím,“ vysvětluje Velev. „Soukromníka sloužit pohotovost za dvě stě šedesát korun na hodinu nedostanete zvlášť, když druhý den musí pokračovat ráno v práci, lékaři zaměstnaní v nemocnicích však musejí.“ Advokátka Grabarczyková však poznamenala, že se hledá řešení, jak zapeklitou situaci napravit. „Vím, že už se připravuje novelizace zákoníku práce,“ konstatuje.
Živnostníci zaměstnance odmění prémiemi
Podmínka, že pracovník musí pracovat přesčas maximálně osm hodin týdně a dohromady jen 150 hodin za rok, se zatím například ve směnných provozech či fabrikách nijak neprojevila. „Jestli to bude pro některé podniky znamenat komplikace se projeví až po čtyřech, pěti měsících od platnosti zákona,“ říká advokátka Grabarczyková. „Práci přesčas totiž mohou zaměstnavatelé lidem rozložit nerovnoměrně v průběhu roku, čili jestli limit brzo vyčerpají, můžou je to dostat do problémů.“ Podnikatel v obchodní sféře Radek Malič se trochu obává, že jeho zaměstnanci povolený limit na přesčasy brzo vyčerpají služebními cestami.
„Většinou jsou na cestách déle, než je jejich stanovená pracovní doba, no a pak už se jedná o práci přesčas. Zatím hledáme řešení, takže žádnou radu pro tyto situace nemám,“ uvádí Malič. Živnostníky a drobné podnikatele nové podmínky až tak netrápí. „Mám tři zaměstnance a když je velká zakázka, jsme tady od rána do večera. Přesčasy si nepíšeme, moji lidé vědí, že se jim to vrátí na prémiích,“ dodává majitel stolařské dílny Jiří.
Stejně se vyjadřuje i majitel menšího vydavatelství Rostislav. „Při uzávěrkách, zkrácených termínech prostě pracujeme tak dlouho, dokud není hotovo. Nehrajeme si ale na přesčasy. Zaměstnance za loajalitu k firmě odměním prémiemi a mimořádnými odměnami.“
