Překlep, oops, a je to pryč
Jediný překlep na klávesnici umí způsobit paniku investorů po celém světě. Stačí prohodit miliony a miliardy a průšvih je na světě. Podobný problém může nastat, pokud se zamění počet prodávaných akcií s požadovanou cenou za akcii a pošle příkaz na burzu.
Takový byl i případ brokera japonské společnosti Mizuho Securities, který způsobil chaos na tokijské burze v roce 2005. Místo prodeje jedné akcie společnosti J-Com za 610 tisíc jenů se brokerovi podařilo nabídnout 610 tisíc akcií za jeden jen. Tento "nepatrný" překlep stál brokerskou společnost 27 miliard jenů, tedy v přepočtu asi 5,5 miliardy korun. Byl to nejdražší omyl v historii burz.
K uklidnění situace musel přispět tehdejší japonský premiér Džuničiro Koizumi, který osobně vystoupil s projevem k situaci na tokijské burze a zabránil výprodejům akcií na asijských trzích. Jedním z mála pozitiv na celé situaci zůstalo, že telekomunikační firma J-Com prudký výkyv svých akcií přestála téměř bez úhony a z finančních problémů se nakonec vyškrábala také Mizuho Securities. Dodnes však zůstává terčem vtípků nejednoho konkurenta.
Co se stalo? Nikdo neví...
Každou chvíli se na trzích objeví nenadálé propady či skoky vzhůru z neznámých důvodů, které se ne vždy povede detailně prozkoumat a určit jejich příčinu. Jeden z propadů se objevil letos 6. května na americkém akciovém indexu Dow Jones.
V době největšího poklesu ztrácel index více než 10 procent, což bylo v přepočtu přibližně 1 bilion dolarů (přibližně 5x HDP České republiky). Pikantní na celé skutečnosti je fakt, že událost nebyla dodnes spolehlivě vysvětlena a nikdo tak neví, co přesně se odehrálo. Kromě "tlustého prstu", jak se někdy v angličtině označují překlepy, se dává vina také elektronickému obchodování či útokům hackerů. Oficiální vysvětlení však dodnes nepřišlo a s velkou pravděpodobností tento propad zůstane v sekci odložené případy.
Když něco neexistuje, a přesto to musím koupit
Velice zajímavé pohyby na trzích také přináší tzv. "short squeeze". Tato situace nastává, když velký přebytek poptávky žene cenu akcie nebo jiného aktiva vzhůru kvůli nedostatečnému množství akcií na volném trhu. Zatímco za normální situace by si investor mohl obchod rozmyslet a vysokou cenu neplatit, tak během "short squeeze" musí obchodník spekulující na pokles do obchodu za každé situace. Obchodník je totiž v pozici, kdy si nejprve akcii vypůjčil, následně prodal a teď ji musí nakoupit zpět za účelem jejího vrácení.
Problém nastává v tom případě, když existuje více půjčených a následně prodaných akcií, než kolik se jich skutečně na volném trhu obchoduje. Investor se tak dostane do pořádné šlamastyky, ze které vede cesta pouze za cenu ohromných ztrát. O tom, jak vypadá pořádný "short squeeze", by mohli vyprávět akcionáři Volkswagenu v říjnu 2008. Investoři se dozvěděli, že na volném trhu se obchoduje pouze fragment předpokládaného množství akcií a všichni obchodníci spekulující na pokles zažili horké chvilky při snaze dostat se z pozice (viz graf).
Graf se zvětší po kliknutí.
Tak tady to máte, paní domácí....
Jednou z nejstarších historek, kterou komoditní brokeři straší své zákazníky, je fyzická dodávka nakoupené komodity na domácí adresu. V první polovině minulého století, kdy ještě nebyly spekulace tak rozšířené, měl tento příběh skutečně reálný základ.
Složit jeden kontrakt na uhlí z rotterdamské burzy (12 tisíc tun) do sklepa mohlo dát i v případě dostatku skladovacích prostor docela fušku. Ani kontrakty na 5 000 bušlů pšenice nebo 112 tisíc liber cukru, s kterými se dodnes v Americe obchoduje, nejsou zrovna skladné.
Dnes už naštěstí podobná nebezpečí nehrozí. Spekulace se staly pevnou součástí finančního světa. Jsou jeho kořením a životem, a pokud obchodník nedisponuje desítkami či stovkami komoditních kontraktů, nikdo nepředpokládá dodávku až do domu.
Makléřův relax
Na počátku roku žil téměř celý svět příběhem bankéře australské investiční banky Macquarie, který si za kolegou vystupujícím v přímém televizním přenosu prohlížel lechtivé fotografie modelky Mirandy Kerr. Toto faux pas by ho dozajista stálo místo, kdyby se klip z tohoto přenosu nestal hitem internetu.
Desetitisíce lidí celého světa vystoupily na jeho obranu a podepisovaly petice. Několik stovek se jich dokonce sešlo přímo před sídlem banky v Sydney. Jejich jasný požadavek zněl na udržení pracovního místa bankéře, který se stal obětí šprýmu kolegů. Jak se totiž ukázalo, inkriminované fotky mu přišly e-mailem v neoznačeném souboru. Po jeho otevření se ihned začaly zobrazovat fotografie dnes už světově známé modelky.
Celý příběh dopadl nakonec šťastně, protože bankéř si své pracovní místo udržel. Nikdo však dodnes nepochybuje o tom, že se tak stalo pouze díky mezinárodnímu ohlasu na tento úsměvný incident.
