Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přestávka v práci může být problém

  11:00aktualizováno  11:00
Pokud má člověk po celou pracovní dobu podávat nejvyšší možný výkon, musí si alespoň trochu odpočinout a zákon mu to umožňuje. Ale ne vždy a ne všude je na oddech čas nebo prostor.

Nárok na půlhodinovou přestávku má nejpozději po čtyřech a půl hodinách nepřetržité práce každý zaměstnanec. Někdy je to však problém. Co když třeba ve velíně ostrahy budovy pracuje jen jeden zaměstnanec? Jako další příklad lze uvést zdravotnictví. Kolikrát chod oddělení zabezpečuje jedna zdravotní sestra a jeden lékař, stejně jako jedna osádka vozu Rychlé záchranné služby zajišťuje neodkladnou zdravotní péči v určené oblasti. Co dělat?

Když na přestávku není čas

"Není hospodárné, aby zaměstnavatel povolával do práce další zaměstnance jen kvůli přestávce v práci, když jinak může celou směnu zastat jeden pracovník nebo jedna osádka," říká právník Vratislav Tomek. "V těchto případech je již na začátku pracovní směny zřejmé, že zaměstnanec nebude moci přestávku čerpat." Někdy se překážky objeví v průběhu směny. To je případ komplikované operace, při níž

Co dělat, když zaměstnavatel určí dobu přestávky na oběd na 15 min?! 

nelze zajistit vystřídání lékařů a sálových sester. Rovněž pracovníci údržby musí zajistit naléhavou havarijní opravu, aby nevznikla ještě větší škoda. V těchto situacích není možnost vystřídání zaměstnanců jen proto, aby mohli čerpat půlhodinovou přestávku. "Zaměstnavatel je ale povinen zajistit pro zaměstnance přiměřenou dobu na jídlo a oddech i v rámci provozu, který nemůže být přerušen. Například formou konzumace jídla na pracovišti, nebo za podmínky, že stravování nemusí být kvůli neodkladné práci dokončeno," dodává Tomek.

Bezpečnostní přestávka má přednost

Vedle přestávek v práci upravuje zákoník práce ještě bezpečnostní přestávky. Obecně se tak má při jednotvárné činnosti, která jednostranně zatěžuje organismus, předcházet poškození zdraví zaměstnanců a úrazům. Praxe je daleko složitější, na různé činnosti navazují další předpisy, které přestávku upravují. Zaměstnavatelé 

Co je dobré vědět o přestávkách?

* Půlhodinová přestávka na jídlo a oddech je neplacená a nezapočítává se do pracovní doby. Zaměstnanec má na ni nárok nejpozději po čtyřech a půl hodiny nepřetržité práce.

* Pokud musí zaměstnanci jíst, aniž mohou přerušit práci, jde i v této době o výkon práce. Započítá se tedy jako odpracovaná (placená) doba.

* Bezpečnostní přestávky jsou započítávány do výkonu práce a náleží za ně mzda, respektive plat.

* Přestávka na kojení se započítává do pracovní doby a poskytuje se za ni náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
často využívají neznalosti pracovníků i v případě čerpání přestávek. Spor se svým zaměstnavatelem vedl řidič autobusu, který odmítl být z obavy z postihu jmenován. "Čerpal jsem na stanovené trase přestávku na jídlo. Zaměstnavatel měl za to, že když se takto najím a zároveň si odpočinu, nemám už na bezpečnostní přestávku nárok. Takže mi tuto přestávku neplatil," říká. V tomto případě je však třeba vycházet z toho, že bezpečnostní přestávka má přednost. "Pokud se sloučí bezpečnostní přestávka s přestávkou na jídlo a oddech, což právní předpis umožňuje, pak je tato sloučená přestávka placená," shrnuje právník Tomek.

Nevyužívaná přestávka na kojení

Matce, která ještě kojí dítě, je zaměstnavatel povinen poskytnout přestávku v práci a přestávku ke kojení. Pro drtivou většinu zaměstnavatelů je však neúnosné vytvářet na pracovišti zvláštní prostory pro kojící matky. "Pro nás jako zaměstnavatele by s přestávkami a místem pro kojící matky problém nebyl. Nevěděli bychom ale, kam umístit dítě tak, aby nerušilo ostatní pracující," přiznává Romana Oberfalcerová za společnost BertelsmannSpringer. Ve firmě Via Perfecta v současnosti pracují tři matky, které kojí. "Je to přirozená záležitost a záleží na ženě, aby zvolila formu, která neublíží dítěti ani nevytvoří na pracovišti atmosféru, že se kolem ní a dítěte musí chodit po špičkách," říká spolumajitelka společnosti Lucie Pilipová. Podle ní záleží na individuální dohodě se zaměstnavatelem. Její zaměstnankyně upřednostňují, pokud to jde, práci doma, nebo za dítětem kvůli kojení dojíždějí. "Není ale problém, když si pracovnice vezme dítě do kanceláře, aby ho v klidu nakojila," dodává Pilipová, která má tři dětí. Matce, která pracuje běžnou týdenní pracovní dobu (40 hodin), přísluší nárok na dvě půlhodinové přestávky pro kojení dítěte ve věku do jednoho roku, v dalších třech měsících pak na jednu půlhodinovou přestávku za směnu. Pokud žena pracuje na částečný úvazek, ale alespoň polovinu plného úvazku, má nárok na jednu půlhodinovou přestávku na kojení dítěte do jednoho roku věku.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vojtěch Lanna mladší
Syn pracovitého pantáty, který peníze z rodinných firem dával do umění

Vojtěch Lanna mladší byl synem takzvaného vltavského admirála. A byť byl jeho otec mimořádně schopný podnikatel, rozhodně nestál v jeho stínu. Rodinné firmy...  celý článek

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Ilustrační snímek
Budget, draft, deal. Výrazy, bez kterých se v práci neobejdete

V českém pracovním prostředí se stále častěji zabydlují nové výrazy přejaté z angličtiny. „Přílišné používání těchto nových anglických výrazů působí někdy až...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?
Sobotka: Minimální mzda bude od ledna 12.200 korun. Co na to ekonomové a firmy?

Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 1200 korun na 12.200 korun, tedy o 11 procent. Rozhodl o tom dnes kabinet. N... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.