Prestiž vystudované univerzity výši platu v Česku neovlivní

Výše nástupního platu i jeho dalšího růstu zatím záleží hlavně na tom, jaký obor vystudujete a jaké máte schopnosti, nikoli na tom, jakou konkrétní školu. „Nemyslím, že by firmy v Česku kladly důraz na prestiž absolvované školy. Ačkoliv lépe vnímané jsou podle mé zkušenosti pražská VŠE a Univerzita Karlova, v technických oborech velmi dobře hodnocená i v zahraničí. V požadavcích na nové zaměstnance však žádné preference požadované školy nezaznamenáváme,“ říká obchodní ředitelka poradenské společnosti Axios, Adéla Humlová.

V zahraničí se odpovídající vzdělání nesmírně cení. „Existuje tam několik renomovaných vzdělávacích institucí od předškolního věku až po univerzitu. Má-li člověk v dospělosti správné vzdělání, vše se mu načítá a zvyšuje se jeho hodnota na trhu práce včetně možnosti získání prestižního pracovního místa,“ míní ředitelka personální firmy Mercury Group, Alice Hamidová. Prestiž školy má například v Americe velký vliv na částku, která se objeví na pracovní smlouvě. „Platí to zejména u právních a ekonomických oborů, samy univerzity vydávají žebříčky nástupních platů svých absolventů,“ vysvětluje Jakub Tesař z Fulbrightovy nadace.

V Česku záleží na oboru studia

Topten nejvyšších hodinových výdělků
1. Vedoucí velké zpracovatelské organizace	591
2. Ředitel a prezident velké organizace	569
3. Vedoucí provozu v pojišťovnictví, bankovnictví	452
4. Obchodní náměstek (ředitel)	423
5. Ekonomický náměstek	412
6. Vedoucí pracovník ve službách	399
7. Vedoucí provozního útvaru banky, pojišťovna	383
8. Výrobní, technický náměstek výrobní organizace	374
9. Vedoucí odbytu, průzkumu trhu	303
10. Vedoucí pracovník personálního útvaru	277
Žebříček nejméně hodnocených profesí
1. Uvaděčka v kině nebo divadle	42
2. Uklízeč v různých zařízeních	43 až 51
3. Pomocník v domácnosti	45
4. Metař	47
5. Pomocný dělník v zemědělství	49
6. Hlídač	50
7. Pokojská	51
8. Pomocník v obchodním provozu	52
9. Popelář	52
10. Pomocný montér	53
Pramen: Trexima Pozn: hodinové mzdy v podnikatelské sféře za 3. čtvrtletí 2002

Obor studia hodně ovlivní jak výši platu, tak i možnost najít práci. Mezi vysokoškoláky, kteří těžko shánějí zaměstnání, patří ekonomové a pedagogové, často i právníci. Problémy nemají technicky vzdělaní vysokoškoláci. Na druhou stranu absolventi ekonomických směrů mohou počítat v průměru s vyšším nástupním platem než technici, vyjma oborů IT a dalších nedostatkových absolventů. Podle Studie odměňování 2002 společnosti Kienbaum rostly například v prvním čtvrtletí roku 2002 nejrychleji platy v pojišťovnictví a bankovnictví, podprůměrně v obuvnictví a oděvním průmyslu.

Lépe než průměr jsou podle průzkumu společnosti Hay group oceňováni absolventi s vysokým potenciálem, což znamená s takovými kvalitami, osobními či profesními, které by jim měly umožnit rychlejší kariérový postup, a takzvané „perly trhu“, tedy vysokoškoláci, jichž je na současném trhu nedostatek. Ti mohou počítat s 25-47procentním navýšením platu oproti běžným absolventům.

Zatímco v západní Evropě se ke mzdě připlácí například i za další rozšíření kvalifikace třeba získáním titulu M.B.A (rozšíření kvalifikace v ekonomii), v Česku jen ojediněle. „Jde zatím hlavně o doplnění chybějících ekonomických znalostí a o prestiž, ale že by někde přihlédli k titulu M.B.A a díky němu absolventovi studia zvedli plat, o tom jsem zatím neslyšela,“ říká personalistka Iva Moravcová. Podle Jakuba Tesaře z Fulbrightovy nadace je to v USA jinak. „Titul M.B.A hraje v nástupních platech velkou roli,“ tvrdí.