Jan Roháč a Martin Jůza rozhýbali v Česku nevšední podnikatelský nápad, který sklidil u čtenářů iDNES.cz obrovský ohlas.

Jan Roháč a Martin Jůza rozhýbali v Česku nevšední podnikatelský nápad, který sklidil u čtenářů iDNES.cz obrovský ohlas. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Ohlédnutí za podnikatelskými příběhy, které vás letos nadchly

  • 1
Během roku jsme vám představovali zajímavé podnikatele a příběhy, které stály za povšimnutí. Mnohé byly inspirativní a vyvolaly obrovský čtenářský ohlas i bouřlivé diskuse. Ti, o kterých jsme napsali, zažívali vaši podporu a mnohým jste drželi a držíte pěsti.

Kam se některé příběhy a podnikatelské projekty posunuly? Jaké sklidily reakce a co jim dalo, že jsme o nich napsali? Přinášíme ohlédnutí za příběhy, které vás nenechaly chladnými.

Příběh dvou mladých mužů a Ironing Ladies

Dva mladí muži Jan Roháč a Martin Jůza rozhýbali v Česku nevšední podnikatelský nápad. Nazvali ho Ironing Ladies čili Paní na žehlení. Stali se v Česku průkopníky něčeho, co má smysl.

Projekt Ironing Ladies vymysleli a odstartovali v prosinci 2013 dva mladí muži...

Rozhodli se dát práci ženám, které mají nelehký osud, protože vychovávají postižené děti, jsou invalidní a získat práci je pro ně velmi těžké. Dali jim do ruky žehličku a na sebe naložili vše ostatní – začali přesvědčovat zákazníky, aby si u jejich Ironing Ladies nechali vyprat a vyžehlit prádlo.

Vsadili přitom na kvalitu, protože jak sami říkají: „Bez kvality to nejde, byla by to jednorázová charita. Kdyby nebylo prádlo perfektně vyprané a vyžehlené, zákazník by se už nikdy nevrátil.“

Jejich podnikatelský nápad sklidil obrovský ohlas. „Až tak, že jsme museli stopnout objednávkový formulář, protože jsme prudce rostoucí objem objednávek nebyli schopni kapacitně zvládnout. I po zdražení nám objem objednávek neklesl, ale postupně přibývá, byť pomalejším tempem. Momentálně se také orientujeme na korporátní sféru. Fungujeme v ČSOB a KPMG, kde vybíráme prádlo od zaměstnanců. Časem chceme samozřejmě oslovit další korporace. Reálně uvažujeme také o restauračních zařízeních, pro které je důležitá především kvalitní péče o prádlo spíše než nízká cena. Takže jedeme, rosteme a snad to bude pokračovat ještě rychlejším tempem,“ napsali do redakce iDNES.cz mladí podnikatelé.

Příběh Českokrumlovského karamelu od Vaška

Irena a Václav Kalkušovi objevili při hledání, jak žít zdravěji, starý recept na výrobu karamelu. Dočetli se, že cukr ve formě karamelu je pro lidský organismus přijatelnější než klasický řepný cukr. A tak zkusili karamel vyrobit. Přes všechny peripetie, spálené hrnce i ruce vypilovali proces výroby k dokonalosti. Přátelům a jejich známým chutnal karamel tak, že je vyhecovali, aby zkusili podnikat.

Výrobu tekutého karamalu pilovali Kalkušovi delší dobu.

Zkusili to a jejich rodinná firma začala mít úspěch. Jejich karamel se stal regionálním výrobkem Šumavy a dostal název Českokrumlovský karamel od Vaška. To proto, že proces karamelizace vyladil právě Václav. Ale to nebyl zdaleka jediný úspěch. Po zveřejnění jejich rodinného příběhu se strhla vlna zájmu, začali je oslovovat malé obchůdky a lidé z celé republiky. „Za poslední rok a půl jsme si prožili, nejen pracovně, ale i osobně, velkou chumelenici, jak říká Cimrman,“ napsala do redakce Irena Kalkušová.

Po získání certifikátu Šumava originální produkt a výhře v soutěži Rozjezdy roku, získali Kalkušovi za svůj karamel další ocenění: Chutná hezky – Jihočesky, Regionální potravina a Česká chuťovka. „Je to krásné při vstupu na trh s novým produktem získat v prvním roce působení pět takovýchto cen a spoustu příznivců,“ říká paní Irena.

Dnes mají Irena a Václav vlastní karamelovnu a oba v rodinné firmě pracují na plný úvazek. „V současné době dodáváme náš karamel do 40 obchůdků a čtyř kaváren. Rozjednány jsou zakázky od malovýrobců potravin. Kuchaři jsou rádi, že mají konečně kvalitní produkt namísto cukrových sirupů a různých chemicky vyráběných chuťových náhražek. Jsme rádi, že některým našim zákazníkům připomínáme jejich dětství, kdy jim babičky či prababičky sladily právě karamelem a že navazujeme na naše tradice. Je to ale stále mravenčí práce – seznamování lidí se staronovým produktem,“ píše Irena.

Příběh Tung Nguyena, který bourá předsudky

Tung Nguyen patří mezi první vietnamské děti, které zde vyrůstaly. Teď jako jeden z prvních bourá bariéry i v podnikání. Podniká v oboru ryze českém. Má dvě prodejny s masem a uzeninami a dodává maso do restaurací a školních jídelen.

„Naše firma prodá měsíčně zhruba dvacet tun masa a masných výrobků. Vietnamci...

V otevřeném rozhovoru přiznal, že začátky nebyly vůbec jednoduché. „V životě by mě nenapadlo, že se budu setkávat s předsudky. Vyrůstal jsem tady, mám zde spoustu přátel, mám české občanství a cítím se jako Čech,“ říká Tung Nguyen.

Zažil situace, kdy měl chuť masny zavřít, ale nevzdal to. „Všichni zaměstnanci vědí, že oproti ostatním řeznictvím jsou krok zpět, protože pracují u vietnamského majitele obchodu. Musejí pochopit, že je třeba dát do práce trochu víc, než je tomu jinde. A musíme umět udělat lepší či stejnou kvalitu za lepší cenu,“ poznamenává mladý muž.

Příběh Tung Nguyena a jeho odhodlání bořit bariéry a předsudky vyvolal mezi čtenáři iDNES.cz obrovskou diskusi. Bouřlivě se diskutovalo i na sociálních sítích – pozitivně i negativně. Těch pozitivních bylo však podstatně více. Rozhovor si přečetla rovněž spousta mladých Vietnamců. „Chtěl jsem i tak trochu dodat Vietnamcům sebevědomí, že v podnikání a v práci už není důležité, jestli jste Vietnamec nebo Čech. Když budeme dělat věci dobře a budeme naslouchat zákazníkům, budeme úspěšní bez rozdílu na národnost,“ napsal do redakce Tung Nguyen.

Jak dodává, ve svém pracovním životě se setkal s mnoha podnikateli, řediteli velkých a středních firem, kteří byli finančně velmi dobře zajištěni. „Bohužel ne každý dokázal ustát váhu peněz, ‚lepšího společenského postavení‘ a podlehli jakémusi pocitu arogance, dokazování si, že jsou víc než ostatní lidi. Proto bych každému, kdo začne s podnikáním, chtěl říct, že tak, jak je v byznysu důležitý úspěch, tak je důležité mít pokoru a respekt, a zachovávat si dobré lidské vlastnosti,“ poznamenává Tung Nguyen

Příběh Marie a jejího kroužkového nápadu

Marie Růžičková si jako 18letá přivydělávala na škole tím, že vedla zájmové kroužky pro děti. Pak dala dohromady pár schopných lidí a zkusila kroužky nabídnout v Praze i dalším školám. Zájem byl obrovský. Dnes je v tomto oboru expert.

"Školství je malý rybník, kde se všichni znají. Pokud bychom měli nějaký

Během patnácti let se jí podařilo vybudovat úspěšnou společnost a zájmové kroužky, které organizuje na základních a mateřských školách, navštěvují tisíce dětí. „Ozývají se nám lidé, kteří by to chtěli dělat taky. Kroužky jsou myšlenka, která stojí za rozšíření. Málokde jsou zájmové kroužky pro děti tak dostupné, jako jsme to zařídili v Praze,“ svěřila se letos v únoru čtenářům iDNES.cz Marie Růžičková a naznačila, že uvažuje předat své zkušenosti dalším lidem formou franšízy.

Odezva byla nevídaná, ozvalo se jí 150 zájemců o franšízu z celé České republiky a také ze Slovenska. A před Marií najednou stál náročný úkol – vybrat ty, kteří by pokračovali v její práci i v dalších regionech. „Prvním kolem výběrového řízení jich prošlo 80, po druhém kole zbylo 30, třetím prošlo 10 a po závěrečných pohovorech jsme partnerství uzavřeli s pěti zájemci. Bylo to náročné, ale musíme se pochválit – ti, se kterými jsme nakonec partnerství uzavřeli, jsou skvělí,“ napsala Marie Růžičková do redakce iDNES.cz.

Od září letošního roku tak fungují kroužky podle jejího konceptu v dalších pěti oblastech napříč Českou republikou a dokonce i v Bratislavě a okolí. „Zhruba 15 000 dětí tráví svůj volný čas smysluplně, zábavně a bezpečně,“ poznamenává Marie Růžičková, které se letos narodilo čtvrté dítě.