Strategie úspěchu podnikatele Hrdličky je jednoduchá – je levnější než konkurence. Účtuje 17 korun za kilometr, ostatní nejčastěji 28 korun, někdy dokonce i třikrát více.
Krátkou dobu pracoval Jiří Hrdlička jako řidič taxíku u soukromé dispečerské firmy a už šel za šéfem s nápady, jak chod firmy vylepšit. Neuspěl, a tak se rozhodl, že to zkusí sám. Na rozjezd podnikání si půjčil peníze, které splácí dodnes.
Hned od začátku jezdil za lepší ceny než ostatní taxíky, a tak si získal první zákazníky. Pokud si ho zákazník objednal telefonicky, cena byla ještě nižší. Ostatní taxislužby si účtovaly stejnou sazbu při zakázce na ulici i přes telefon. Klienti Speed Cars na slevu slyšeli a řekli to dál.
Když zájem zákazníků sám nezvládl, přizval si kamaráda. Záhy přibylo třetí i čtvrté auto a kvůli komunikaci se zákazníky i mezi auty bylo nutné mobil nahradit vysílačkou. Ve chvíli, kdy Hrdlička svým řidičům rozdal vysílačky, si od nich také poprvé začal brát peníze – bylo to 30 korun z každé zakázky. Nikdy jim neúčtoval žádný měsíční paušál jako jiné dispečinky. Tento systém u Speed Cars funguje dodnes. Čím víc zákazníků řidič přepraví, tím méně za zakázku zaplatí, průměrně je to 20 korun.
Nonstop provoz se vyplatil
Až do března 2006 auta Speed Cars jezdila jen v noci, dispečink fungoval od šesti večer do šesti do rána. V dubnu loňského roku přešel na nonstop provoz a stálí zákazníci začali taxíky využívat celodenně. Počet zakázek znovu razantně vzrostl. Nejspíš i proto, že Hrdlička každému zákazníkovi, který někdy využil služeb Speed Cars, poslal informaci o nonstop provozu esemeskou. Rozeslal jich šest tisíc.
KAREL ŠTĚDRÝCelodenní provoz přinesl firmě úspěch: ztrátové podnikání se přehouplo do plusu. V současnosti auta Speed Cars jezdí po celé České republice a společnost zajišťuje nejen taxislužbu, ale i odvoz aut svých zákazníků. Přestože jezdí za 17 korun na kilometr (běžná sazba v Praze je 28 korun), konkurence ho zatím ignoruje. Spousta lidí ho varovala, že mu to neprojde, ale žádný nátlak nezažil.
Za volant sedne, jen když jde na výzvědy
Podnikatelskou krizi Hrdlička zažil loni, kdy ho rostoucí počet zákazníků vyhnal z taxíku na dispečink. Sám jezdit nestíhal, neměl peníze na to, aby rozvoj firmy dotoval z vlastních peněz, jako to dělal na začátku podnikání. S podporou rodiny a tehdejší partnerky krizi zvládl, přibral další auta a začal zase vydělávat. Do konce roku chce rozšířit park o dalších 40 vozů.
Dnes za volant taxíku sedá, jen když je práce víc než řidičů. Vypomůže a zároveň také anonymně vyzpovídá klienty, aby zjistil, jak jsou s jeho službami spokojení. Klienty, kteří na taxi čekali déle, než se mu zdá přijatelné, sveze zadarmo. Od začátku podnikání jezdí pro stálé zákazníky levněji, dnes jim nabízí speciální zákaznické karty. Získají s nimi nejen slevu na taxi, ale také u obchodních partnerů.
Začátky podnikání
Jiří Hrdlička maturoval na střední elektrotechnické škole, ale oboru se nikdy nevěnoval. Bavilo ho řízení aut, tak začal jezdit po Praze v roce 2000 jako kurýr, později jako taxikář. V roce 2005 začínal sám s jedním autem, dnes pro něj jezdí přes 130 aut a loni společnost Speed Cars přepravila 170 tisíc zákazníků. Za dva roky se Hrdličkovi podařilo vybudovat firmu, která je podle počtu aut čtvrtou nebo pátou největší společností na českém trhu.
VYHRAJTE 100 TISÍCCo považujete za svůj největší podnikatelský úspěch?
Těší mě, když naše auta potkávám na ulici, když vidím auto s mým logem na křižovatce. Je také příjemné, když se s někým náhodně bavím a on řekne, že jezdí se společností Speed Cars.
Co vás na vaší práci nejvíc baví?
To, že funguje jinak, než tvrdí ostatní taxislužby. Podle nich nejde jezdit za méně než 50 korun na kilometr. Myslím si, že si řidiči můžou slušně vydělat, i když jezdí za 17 korun na kilometr. Chci, aby se u nás řidiči měli dobře. Čím víc zakázek vezmou, tím víc si vydělají a my jsme schopní jim zprostředkovat dostatek klientů. Snažím se řidiče motivovat k tomu, aby co nejvíc zákazníků brali přes náš dispečink. Nepotřebujeme řidiče, kteří svezou dva klienty za večer.
Vaše rada začínajícím podnikatelům?
Určitě bych jim poradil, aby se podnikání nebáli. Stačí chtít a vydržet, tak mohou překonat případné překážky. Důležitá je také podpora rodiny a blízkých.
Kdy vám vydělané peníze udělaly největší radost?
Ještě jsem neměl čas si je užít, na dovolenou jsem se nedostal, ale můžu si dopřát daleko větší osobní pohodlí než dřív. Mám radost, že můžu někomu pomoct, půjčit. Je fajn, že peníze jsou.
