Přicházejí měsíce hubené na práci

  • 51
Průzkumy dokazují, že práci obtížněji hledají například lidé starší nebo s nízkým vzděláním, ženy po mateřské dovolené či zdravotně postižení. Někdy však mají potíže i vysokoškoláci, což nebývá běžné. Záleží totiž na nabídce práce v regionu, kde člověk žije. Nebo na tom, jestli ji hledá v březnu, či prosinci a zda dost usilovně.

Statisticky vzato se s nezaměstnaností potýkají ženy jakéhokoli věku či vzdělání více než muži. V říjnu tvořily 51,7 procenta z celkového počtu nezaměstnaných. Lidé se změněnou pracovní schopností zabrali 13,4 procenta ze stejného počtu. Absolventi, jejichž minusem je chybějící praxe, tvořili 11,6 procenta z téhož. "Na trhu práce samozřejmě existují skupiny osob, které se těžko umisťují. To je realita platná v každém státě a v každém společenském systému," říká Jan Marek, ředitel Úřadu práce ve Vyškově, kde je jedna z nejslabších nabídek volných míst. "Pominu-li však všechna objektivní omezení, pak pokud člověk něco umí, je schopný a přizpůsobivý, je ochoten za prací jít a někdy omezit své představy, tak si práci s největší pravděpodobností najde," dodává.

Kde končí nespravedlnost a začíná vlastní vina

Pokud lidé s neovlivnitelným handicapem, jako je věk, pohlaví či tělesné postižení, žijí navíc v místě s minimální pracovní nabídkou a autobus od nich jezdí jen dvakrát za den, součet jejich nevýhod se zvyšuje. Mohou přibýt i další: starost o malé děti, péče o nemocného příbuzného, problémy rodiče-samoživitele, příslušnost k etnické menšině, propuštění po výkonu trestu..."Čím menší jsou vyhlídky na práci, tím větší pocit nespravedlnosti v člověku narůstá. Těžko se pak v některých případech

Ztrátu práce nese každý jinak...Je to selhání, prohra nebo nová šance? 

dokazuje, co je ještě nespravedlnost a co už je vlastní vina," říká Bohumíra Jozífková ze společnosti Dema, zabývající se veřejným míněním. Konkrétně hovoří o výsledcích z průzkumu Žena na trhu práce. Zjistilo se, že řada dotazovaných je nespokojena s pomocí úřadu práce. "Jenže ony považují za pomoc pouze to, když jim úřad práce sežene místo, s nímž jsou stoprocentně spokojené a nemusí se kvůli němu ničemu novému učit," dodává Jozífková.
Poptávka v místě bydliště často neodpovídá tomu, co může člověk nabídnout. V některých regionech se proto snáze než učitelé, lékaři či programátoři uplatní šičky, truhláři, kuchaři nebo kovodělníci. Práce jako šitá na míru blízko domu, kde člověk žije, je naprostá vzácnost. Je nutné za prací dojíždět nebo se přestěhovat. I když to není jednoduché a trh s byty situaci vůbec neusnadňuje.

Největší šance: jaro a podzim

Vliv kalendářního měsíce na šanci nalézt práci mohou potvrdit úřady práce i personální agentury v souvislosti s životem firem. Například pro studenta je nejlepší hledat práci hned po ukončení školy. Začne-li v září, půjde to hůře. Zaměstnavatelé si už v červnu vybrali z těch snaživějších. Nejhubenější měsíce na pracovní nabídky jsou prosinec, leden a částečně únor. "Toto období žehná snad pouze manažerům z vyšších pozic, protože obvykle končí manažerské smlouvy. A také účetním, protože v lednu firmy uzavírají účetnictví," popisuje zkušenosti agentur personalistka Alena Chlumská. Před koncem roku se lze ještě uchytit spíše jako brigádník třeba v supermarketu kvůli zvládnutí nákupních horeček před Vánocemi.
Březen, duben a květen jsou první trojicí měsíců, během nichž se práce hledá nejlépe. Firmy totiž dokončily vyúčtování za loňský rok a obrátily na čistý list. Podobná šance potom přijde ještě v září, říjnu a listopadu. Červen bývá ve znamení stagnace, červenec a srpen jsou poznamenány dovolenými. Vždy chybí někdo, kdo může o zřízení nového pracovního místa rozhodnout či někoho konkrétního vybrat. Tehdy mají nárazovou šanci opět spíše brigádníci.

Jak to vidí úřady práce?

* Mnoho lidí, zvláště z řad nekvalifikovaných, si příliš zvyklo na pomoc státu. Není zde dostatečný tlak na to, aby se snažili si práci najít. Navíc si někteří stejně výrazně nepolepší, ani kdyby pracovali. A tak nepracují nebo si přivydělávají načerno. Je však potřeba počítat s tím, že tlak na přizpůsobivost a mobilitu bude v budoucnu větší a větší.
Roman Navrátil, mluvčí Úřadu práce v Olomouci

* Lidé nejsou stále ještě dostatečně přizpůsobiví a ochotní se za prací i stěhovat, byť z důvodu omezeného trhu s byty. Někomu se dokonce nechce ani dojíždět. Ale ani zaměstnavatelé zatím nevycházejí vstříc například zdravotně handicapovaným nebo ženám s malými dětmi, které by uvítaly práci na zkrácený úvazek.
Ivana Drmolová, mluvčí Úřadu práce Brno-město

* V Česku je stále velmi nízká přizpůsobivost pracovní síly, malá ochota se rekvalifikovat či jinak se přeorientovat na podmínky trhu práce. S tím souvisí také připravenost absolventů škol a učebních oborů - stále jsou zájemci o studium i přes doporučení úřadu práce upřednostňovány atraktivní obory před skutečně perspektivními.
Jan Marek, ředitel Úřadu práce ve Vyškově (švih)

Na koho se spoléháme při hledání?

                                   Základní   Střední         Střední    Vysokoškolské
                                   vzdělání   bez maturity s maturitou

(hodnoty v tisících)

Úřady práce                        87,7       173,2             88,8              11,1
Inzeráty                              73,7       169,2             91,1              10,7
Prostřednictvím známých    75,3       168,5             88,2               11,1
Návštěvami firem                49,2       127,1             72,5                9,3
Účast

na poh., testech        10,5        35,6              39,0                6,8