Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přijde či nepřijde státní pomoc Komerční bance?

  1:22aktualizováno  1:22
Hned několik zájemců bylo vybráno do dalšího kola privatizace KB. Potud žádné překvapení. Masivní výprodej a s ním spojený dramatický pokles kursu koncem minulého týdne však přinesl spekulace, že...
Hned několik zájemců bylo vybráno do dalšího kola privatizace KB. Potud žádné překvapení. Masivní výprodej a s ním spojený dramatický pokles kursu koncem minulého týdne však přinesl spekulace o tom, že z plánované pomoci státu při dalším očišťování problematických aktiv banky nebude nic.

Pojďme se nyní blíže podívat, jaká je pravděpodobnost, že si drobní akcionáři ponesou náklady na očištění banky sami. Na první pohled se to jeví jako téměř neskutečná varianta, zvláště kdybychom si všechno přehráli z pozice státu. Současná situace v bance je asi následující: z cca. 30 mld. Kč špatných úvěrů má banka vytvořeny opravné položky na zhruba 18 mld. Kč. Předpokládejme, že během due diligence dojde k tomu, že následkem přísnější reklasifikace úvěrů se dostaneme na zhruba 40 mld. Kč, z nichž sotva polovina je kryta opravnými položkami. Stát si řekne, že lepší je vydat záruky na těch nepokrytých dvacet miliard a inkasovat za prodej banky okamžitě 25-30 mld. Kč (odhad ceny za 60% podíl očištěné banky), které může ihned použít na fiskální účely a k tomu se začít holedbat, jak „výhodně“ tuto banku prodal.

Jenže je tady již zmiňovaný proces due diligence. Nikdo neví, jaké kostlivce se při něm podaří z účetních knih vytáhnout. Vedení banky sice prohlašuje, že případy typu B.C.L. se už nebudou opakovat, ale podobných ujištění se nám už dostávalo několikrát a jak dopadla, všichni víme. Navíc, i kdyby se nakrásně nepřišlo na žádný dramatický případ, mohou mít zájemci o koupi KB dosti tvrdé požadavky týkající se reklasifikace stávajících úvěrů, neboť dosavadní rozčlenění je podle vyjádření několika expertů příliš „měkké“ a plně nevystihuje současný stav v bance. A tak se může stát, že se plánované garance snadno přehoupnou přes kritickou mez (a prodej bude zcela zřetelně ztrátový). V tuto chvíli se začne lámat chleba a ke slovu přijdou potenciální kupci banky.

Budou mít dvě možnosti: buď tvrdošíjně trvat na tom, že banku bez přislíbení státních garancí nelze koupit a státu nebude zbývat nic jiného, než s velkým skřípěním zubů tyto garance poskytnout, anebo přijít s návrhem na symbolický odkup za „jednu korunu“ s tím, že po státu toho moc požadovat nebudou. Zdravý rozum říká, že tento postup postrádá logiku (neboť kdo by si kupoval banku, která je jako Pandořina skříňka, bez toho, aniž by si nepokoušel předtím sehnat účinný lék), ale to zapomínáme na cíle a strategie potenciálních kupců, jež budou bezpochyby ještě hrát významnou úlohu.

Ze současných zájemců se zdají býti nejvážnějšími dva: UniCredito Italiano a německá HypoVereinsbank spolu s Bank Austria-Creditanstalt (francouzské zájemce nelze podceňovat, ale jejich motivace zřejmě nebude až tak silná). Podíváme-li se podrobněji na tyto kandidáty, nelze si nepovšimnout, že především pro UniCredito je Komerční banka téměř životně důležitá. Od Polska přes Slovensko, Slovinsko a Chorvatsko je tento italský gigant vlastníkem klíčových bank a do jeho strategie by se nesmírně hodilo získat podíl i v KB a vytvořit tak silné středoevropské impérium.

Když se kácí les, lítají třísky a z tohoto pohledu se tak reálně působí i nepodložená informace o tom, že italská UniCredito by se spokojila s koupí (či darováním) banky i bez státem poskytnutých garancí. To by ovšem znamenalo, že náklady na její očištění by museli nést i ostatní akcionáři!! A právě tato možnost bude v nejbližší době hybnou silou při obchodování s akciemi KB. Vysoká volatilita akcií je tedy v nejbližších dnech téměř jistá. Trh se bude chytat každého stébla, každé spekulace ať na tu či onu stranu. Už nyní je ale jisté to, že všechny zraky se budou bez rozdílu upírat na to, jak v této věci rozhodne vláda. Její rozhodování však nebude jednoduché – tlaky na zastavení jakékoliv další pomoci bankám jsou silné, a brát si příklad z minulosti, kdy se poskytly garance novým vlastníkům ČSOB a České spořitelny je zavádějící (několik desítek miliard totiž už stát do Komerční banky dávno nalil).

Myslíte si, že stát nakonec Komerční bance opět pomůže? Anebo ponesou náklady na její očištění i současní minoritní akcionáři? Koupit či prodat?

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Mašát
NÁZOR: Kam zamíří sazby hypoték. Budeme platit 2,4 nebo 10 procent?

Ceny bytů rostou do nebe, sazby hypoték jsou stále nízké a úvěry si lidé berou jak housky na krámě. Nic ale netrvá věčně. Ceny nemovitostí se zaseknou nebo...  celý článek

Ilustrační snímek
Přichází renesance úvěrů ze stavebního spoření? Rozhodne o tom ČNB

Zdá se, že úvěry ze stavebního spoření jsou opět v kurzu. Naznačují to údaje o nově poskytnutých úvěrech i aktivity stavebních spořitelen přizpůsobit svoji...  celý článek

„Mnoho mladých lidí dnes utrácí hlava nehlava a nemá žádný finanční plán do...
Hypotéku a úvěr splácí déle a dráž. Paradox? Ne, je to výhoda, míní

Existují dva přístupy ke splácení hypotéky. Jedním z nich je splatit hypotéku co možná nejrychleji, druhým pak snížit měsíční splátky na minimum a s...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Odhalen největší finanční podvod na světě?
Odhalen největší finanční podvod na světě?

Jedna studie Fedu z roku 2009 tvrdila, že 60 % všech hypoték bylo provázáno se sazbou LIBOR. Před lety jsme zjistili, ž... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.