Jejich první efekt je už evidentní: Přestože i dříve se počet účastníků a jejich průměrné příspěvky zvyšovaly, za čtyři roky od zavedení daňových úlev se počet účastníků zvýšil o více než půl milionu. Nově zavedená motivace pro účastníka platit příspěvek vyšší než 500 Kč měsíčně, a tak na úlevy získat nárok, se spolu s vlivem plateb od zaměstnavatelů projevila v žádoucím zrychlení růstu průměrné úložky.
Pozoruhodné jsou odhadované údaje o dopadech daňových úlev jak na státní rozpočet, tak – zrcadlově – na peněženky účastníků, resp. do finanční bilance přispívajících firem v posledních čtyřech letech (údaje za rok 2003 jsou předběžné). Jestli v roce 2003 účastníci zaplatili odhadem cca 11,5 mld. Kč na příspěvcích, téměř 3 mld. Kč bylo vyčleněno na státní příspěvek, tak spolu s připočtením odhadu výše daňových úlev se již dostáváme na cca 4,6 mld. Kč ročního objemu státní podpory.
 |
Penzijní připojištění ve víru změn. |
Jinými slovy – každá nová tisícikoruna státní podpory přinesla v tomto období o 2 726 korun vyšší úspory v penzijním připojištění. Srovnatelný produkt – stavební spoření, mělo státní podporu absolutně nesrovnatelně vyšší, než penzijní připojištění, v roce 2003 skoro pětinásobnou, a to při více než dvojnásobném počtu příjemců, ale relativně ani ne poloviční – maximálně 12,3 % p.a., a ta po novele klesne asi na polovinu, takže o štědrosti státu vůči účastníkům penzijního připojištění není důvod pochybovat. Je to tím spíše napadnutelné v situaci, kdy značná část peněz z penzijního připojištění je předčasně, tj. dříve než odcházejí do starobního důchodu, odčerpávána účastníky, kteří uzavírali smlouvy na základě původního značně benevolentního zákona.
I když se v rámci reformy veřejných financí hledá prostor pro úspory prakticky ve všech výdajových kapitolách, tak až dosud bylo penzijní připojištění – na rozdíl třeba od stavebního spoření – necháváno stranou. Sílí však shoda přinejmenším na dvou závěrech, jak tuto situaci v příštích letech řešit, byť k finálnímu rozhodnutí je ještě daleko:
-
bude nutné podrobit analýze smysluplnost přiznávání státního příspěvku i penzistům, tj. lidem, kteří už z věkových důvodů přestali pracovat a jsou příjemci starobního důchodu. Proč by měl mít i penzista státní podporu při spoření si ze svého „dnešního“ starobního důchodu na „zítřejší“ starobní důchod? To, co šlo jakž takž akceptovat při zavádění systému před deseti lety, kdy v důsledku dvouciferné inflace padala reálná kupní síla starobních důchodů hluboko pod úroveň z roku 1989 a státní příspěvek přiznávaný i osobám starším 60 let, resp. starobním penzistům byl vnímán jako nepřímá forma kompenzace dopadů inflace, je již těžko obhajitelné nyní. I zde však platí zákaz retroaktivity;
-
když asi není důvod (ani vůle) absolutní objemy státní podpory snižovat, lze nejspíš očekávat snahu srovnat podmínky při získání podpory u alternativních forem jednotlivých produktů, přinejmenším u důchodového životního pojištění, ale možná i u některých bankovních produktů. Nutno však vnímat argument o neefektivnosti systému, ve kterém je až příliš mnoho alternativních produktů se společným jmenovatelem „spoření na stáří“. Důvod je prostý: každý takový subsystém má vedle toho společného i svá specifika a je tudíž poměrně složitý na pochopení pro běžného spotřebitele. Měřeno penězi to znamená, že je náročný na náklady na reklamu podmiňující dobré přijetí ve veřejnosti, a vedle toho tu jsou relativně vysoké náklady na administrativní obsluhu ve finančních institucích (kde jsou nadprůměrně vysoké platy) a nelze přehlédnout ani náklady na jeho bezpečnost, resp. na výkon státního dozoru.
SPOČÍTEJTE SI: Naspoříte více s penzijním fondem, stavební spořitelnou nebo podílovým fondem?
Opakujeme – také na tyto otázky bude nutné odpovědět v souvislosti s pracemi na další etapě penzijní reformy.
|
Ukázky z knihy |
(2. aktualizované a rozšířené vydání)" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Jak získat finanční zdroje EU
Naučte se investovat
Zákoník práce - úplné znění s výkladem
