Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přijde penzijní připojištění o část podpory?

aktualizováno 
Penzijní připojištění je podporováno ze strany státu příspěvkem a daňovými úlevami. Nejde až o příliš štědrou podporu? Chystá se zrušení státního příspěvku? Pokud jde o státní příspěvek, jeho výše, klady i problémy jsou již dostatečně známy. Ptejme se nyní, jak je to s daňovými úlevami?

Jejich první efekt je už evidentní: Přestože i dříve se počet účastníků a jejich průměrné příspěvky zvyšovaly, za čtyři roky od zavedení daňových úlev se počet účastníků zvýšil o více než půl milionu. Nově zavedená motivace pro účastníka platit příspěvek vyšší než 500 Kč měsíčně, a tak na úlevy získat nárok, se spolu s vlivem plateb od zaměstnavatelů projevila v žádoucím zrychlení růstu průměrné úložky.

Pozoruhodné jsou odhadované údaje o dopadech daňových úlev jak na státní rozpočet, tak – zrcadlově – na peněženky účastníků, resp. do finanční bilance přispívajících firem v posledních čtyřech letech (údaje za rok 2003 jsou předběžné). Jestli v roce 2003 účastníci zaplatili odhadem cca 11,5 mld. Kč na příspěvcích, téměř 3 mld. Kč bylo vyčleněno na státní příspěvek, tak spolu s připočtením odhadu výše daňových úlev se již dostáváme na cca 4,6 mld. Kč ročního objemu státní podpory.

Penzijní připojištění ve víru změn.
Do starobní penze nejdříve v 60 letech. Více ZDE.

Nebude asi sporu o tom, že míra státní podpory (v roce 2003 činí 28,8 % z brutto přírůstku aktiv bez započtení výnosů dosažených penzijními fondy) je již asi na hranici, kam ještě stát může penzijní připojištění systematicky nenávratně dotovat. Zasedání OECD v Paříži, konané v březnu 2004, dospělo ke stejným závěrům. Když porovnalo součet meziročních přírůstků státních příspěvků (v letech 1999 až 2003 dosáhly 2,628 mld. Kč) a rozsah daňových úlev v letech 2000 až 2003 (cca 5,2 mld. Kč) a vztáhlo to k přírůstku zdrojů v oněch letech (21,363 mld. Kč), dospělo ke koeficientu 2,726.

Jinými slovy – každá nová tisícikoruna státní podpory přinesla v tomto období o 2 726 korun vyšší úspory v penzijním připojištění. Srovnatelný produkt – stavební spoření, mělo státní podporu absolutně nesrovnatelně vyšší, než penzijní připojištění, v roce 2003 skoro pětinásobnou, a to při více než dvojnásobném počtu příjemců, ale relativně ani ne poloviční – maximálně 12,3 % p.a., a ta po novele klesne asi na polovinu, takže o štědrosti státu vůči účastníkům penzijního připojištění není důvod pochybovat. Je to tím spíše napadnutelné v situaci, kdy značná část peněz z penzijního připojištění je předčasně, tj. dříve než odcházejí do starobního důchodu, odčerpávána účastníky, kteří uzavírali smlouvy na základě původního značně benevolentního zákona.

I když se v rámci reformy veřejných financí hledá prostor pro úspory prakticky ve všech výdajových kapitolách, tak až dosud bylo penzijní připojištění – na rozdíl třeba od stavebního spoření – necháváno stranou. Sílí však shoda přinejmenším na dvou závěrech, jak tuto situaci v příštích letech řešit, byť k finálnímu rozhodnutí je ještě daleko:

  • bude nutné podrobit analýze smysluplnost přiznávání státního příspěvku i penzistům, tj. lidem, kteří už z věkových důvodů přestali pracovat a jsou příjemci starobního důchodu. Proč by měl mít i penzista státní podporu při spoření si ze svého „dnešního“ starobního důchodu na „zítřejší“ starobní důchod? To, co šlo jakž takž akceptovat při zavádění systému před deseti lety, kdy v důsledku dvouciferné inflace padala reálná kupní síla starobních důchodů hluboko pod úroveň z roku 1989 a státní příspěvek přiznávaný i osobám starším 60 let, resp. starobním penzistům byl vnímán jako nepřímá forma kompenzace dopadů inflace, je již těžko obhajitelné nyní. I zde však platí zákaz retroaktivity;
  • SPOČÍTEJTE SI:

     Naspoříte více s penzijním fondem, stavební spořitelnou nebo podílovým fondem?

    když asi není důvod (ani vůle) absolutní objemy státní podpory snižovat, lze nejspíš očekávat snahu srovnat podmínky při získání podpory u alternativních forem jednotlivých produktů, přinejmenším u důchodového životního pojištění, ale možná i u některých bankovních produktů. Nutno však vnímat argument o neefektivnosti systému, ve kterém je až příliš mnoho alternativních produktů se společným jmenovatelem „spoření na stáří“. Důvod je prostý: každý takový subsystém má vedle toho společného i svá specifika a je tudíž poměrně složitý na pochopení pro běžného spotřebitele. Měřeno penězi to znamená, že je náročný na náklady na reklamu podmiňující dobré přijetí ve veřejnosti, a vedle toho tu jsou relativně vysoké náklady na administrativní obsluhu ve finančních institucích (kde jsou nadprůměrně vysoké platy) a nelze přehlédnout ani náklady na jeho bezpečnost, resp. na výkon státního dozoru.

Opakujeme – také na tyto otázky bude nutné odpovědět v souvislosti s pracemi na další etapě penzijní reformy.

Ukázky z knihy
Jaroslava Šulce: Penzijní připojištění


Úryvek je z knihy "Penzijní připojištění
(2. aktualizované a rozšířené vydání)
"
vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Jak získat finanční zdroje EU
Naučte se investovat
Zákoník práce - úplné znění s výkladem

 

 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Když se sport stane neúmyslným viníkem. Situace, které stojí peníze

K nehodě dojde snadno. Stačí se vrhnout na sport a aktivity, na které je čas jen o dovolené či o víkendu. Škodu pak můžete způsobit nejen sobě, ale i jiným...  celý článek

Ilustrační snímek
Povinné ručení pro cyklisty neexistuje, škody vyřeší jiné pojistky

Když způsobí nehodu na silnici řidič auta, uhradí škody pojišťovna z jeho povinného ručení. Na cyklisty se ale nic takového nevztahuje. Přitom jsou cyklisté...  celý článek

Ilustrační snímek
Léčíte se? Komplikace na dovolené vám pojištění nezaplatí

Dovolená je zaplacená, rodina se těší, ale kromě balení a zařizování provozu opuštěné domácnosti je třeba dodělat spoustu věcí v práci. Dovolenou si člověk...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.