Kalkulačka

Kalkulačka | foto: Profimedia.cz

Příjmy a výdaje v pořádku: začátek úspěchu vašich financí

  • 10
Ivana (33) a Zdeněk (36) Novákovi bydlí v okresním městě v družstevním třípokojovém bytě. Mají syna Tomáše - 7 let. Rodina nemá žádné dluhy, ale na druhou stranu ani žádné úspory a zůstatek rodinného rozpočtu se na konci měsíce rovná nule. Zvláště Ivana si uvědomuje riziko této situace.

Požadavky a cíle

Dosáhnout na konci měsíce v rodinném rozpočtu kladného čísla. Zdeněk vydělává 17 000 Kč a Ivana 12 000 Kč čistého měsíčně. 1 000 Kč dostanou ve stravenkách.

Úvodní zamyšlení

Abychom mohli začít reálně přemýšlet o financích a jejich tocích, musíme provést následující tři kroky
1. Analýza příjmů a výdajů domácnosti
2. Evidence a kontrola
3. Ovládnutí finančních toků

Krok první - analýza příjmů a výdajů domácnosti

Cílem tohoto kroku je zjistit odkud peníze do rozpočtu přicházejí, o jaký typ peněz se jedná (jaká je míra jistoty, že budou i příští měsíc) a kam odchází – za co jsou vydávány.

Na začátku definujeme pojmy. Podívejme se nejprve na příjmy:

  • První, základní typ příjmů se generuje z práce (zaměstnání), patří sem také další příjmy od zaměstnavatele – např. stravenky, cestovné atd.
  • Druhým běžným typem jsou příjmy sociální (od státu) – přídavky na děti, rodičovský příspěvek, podpora v nezaměstnanosti.
  • Třetí typ jsou příjmy mimořádné – nepravidelné („dotace“ od rodičů, dospělých dětí, příjem z prodeje již nepotřebné věci)
  • Čtvrtým typem je příjem reziduální (pasivní) – sem patří příjmy z pronájmu, dividendy z akcií, příjmy z licencí, úroky z vkladů apod.

Zdeněk i Ivana patří do první kategorie - pracují v „normálním“ pracovním vztahu, mají pracovní smlouvu a dostávají peníze již zdaněné - čisté. Tyto peníze potom mohou vydat. Každý výdaj patří do jedné ze sedmi následujících základních kategorií.

1. ochrana - sem patří všechny typy pojištění – života, majetku, odpovědnosti, úrazu,denních dávek apod. Jsou placeny většinou z účtu nebo složenkami a většinou v delším časovém intervalu než je jeden měsíc. Proto do rozpočtu započítáme jen jejich měsíční podíl.

2. spoření - to jsou platby, které z rozpočtu odchází na stavební spoření, penzijní připojištění, do investiční fondů nebo termínovaných účtů. Opět jsou placeny z účtu nebo složenkami a je snadné je dohledat a rozpočítat na měsíce.

3. bydlení - sem patří všechny běžné platby, které se týkají bytu. Nájem, rezerva na opravy, energie, voda, popelnice, TV a rozhlas, telefon, internet, noviny, doplatky energií a vody, ...

4. dluhy - tato kategorie zahrnuje všechny půjčky – hypotéku, úvěr ze SS, leasing, spotřebitelský úvěr, půjčku od rodiny, půjčky z kreditních karet, ...

5. běžná spotřeba - sledování této kategorie bude pravděpodobně nejobtížnější. Je třeba, aby každý člen rodiny pečlivě a poctivě vyúčtoval všechna svá vydání. Ideální je, pokud si při každém otevření peněženky řeknete o účet. Klíčem k úspěchu je pravidelnost. Každý den večer pak stačí 5 až 10 minut k tomu, abyste denní výdaje zapsali. Účtenky vám výrazně pomohou vzpomenout si na všechna vydání.

Tuto kategorii dělím do následujících skupin:

  • děti – školné, stravné, kroužky, kapesné
  • zvířata – veterinární ošetření, jídlo
  • jídlo a hygiena – nákupy domů, prací a úklidové prostředky, jídlo v práci
  • přeprava – benzín, opravy, údržba auta, MHD
  • další služby – úklid, hlídání dětí
  • krása a zdraví – kosmetika, kadeřník, masáže, léky, doktoři
  • oblečení a obuv

6. vzdělání, luxus a zábava - sem patří výdaje na koníčky, sport, vzdělání a dovolené (tady je třeba udělat odhad všech výdajů za všechny dovolené a rozpočítat je na měsíce), život (restaurace, kultura, cigarety, výlety, dárky)

7. ostatní - výdaje, které se nepodařilo zařadit do předchozích kategorií. Doporučuji napsat si k nim stručnou poznámku.

Ivana neví přesně, kolik vydají za jednotlivé položky v každé kategorii. Proto začínáme jejich odhadem, chcete-li inventurou. Zdeněk i Ivana sepsali a zařadili všechny výdaje, na které si vzpomněli.  

Krok druhý – Evidence

Podstatou tohoto kroku je získat přehled o rodinných penězích a určit, kolik peněz po skončení měsíce zůstane. Forma a způsob evidence příjmů a výdajů záleží na každé rodině – Ivana zvolila jednoduchou tabulku v Excelu a PRAVIDELNĚ každý den zapisovala jednotlivé výdaje.

Po třech měsících rodina získala základní údaje k porovnání odhadů, které provedla na začátku. Objevily se následující mezery: v rodině fungovaly 2 běžné účty (pozůstatek z doby před manželstvím), Ivana měla mobilní telefon na kartu a telefonovala relativně hodně - měsíčně dobíjela 2x za 400 Kč, nákupy jídla pro rodinu probíhaly chaoticky, v podstatě denně, v malých obchůdcích  na sídlišti. (Zrušení běžného účtu přineslo 150 Kč měsíčně, pečlivý výběr operátora a změna karty na paušál znamenalo plus 200 Kč měsíčně a nastavení pravidelných týdenních nákupů ve vhodně zvoleném supermarketu podle předem stanoveného seznamu činilo, pro Ivanu překvapivou, úsporu 15 % ceny při stejném množství a složení potravin).
Cílem druhého kroku bylo udělat v příjmech a výdajích pořádek a zavést do rodinných financí řád a kontrolu.

Naším hlavním cílem je dosáhnout správným nastavením a kontrolou na konci měsíce kladného zůstatku. Tento kladný zůstatek nazývám přebytek. Je to odměna, kterou rodina Novákových získá za to, že se naučila mít své peníze pod kontrolou. Jak na to?

Krok třetí – Ovládnutí toků

Princip i postup je velmi jednoduchý. Z rozpočtu vidíme, kolik peněz se pravidelně odčítá na stálé platby. Jsou to platby z účtu nebo složenkami, které se v určitém časovém období stále opakují – nazvěme je stálé platby. Mohou být měsíční a nebo za delší období (čtvrtletní, pololetní, roční). Typickou měsíční platbou je splátka hypotéky, nájem za byt, záloha na energie, platba za telefon nebo za mateřskou školku. U těchto plateb můžeme velmi dobře odhadnout jejich výši. Víme tedy, kolik peněz na ně musíme odložit stranou.

Dále musíme určit měsíční částku výdajů na běžnou spotřebu. Ale protože máme vyplněný rozpočet za předchozí měsíce, není pro nás problém tuto sumu jednoduše průměrem stanovit. Zbývají platby placené za delší časové období, např. 1x ročně placené povinné ručení za auto, platba za dovolenou, za opravu auta, roční kupón na MHD apod.

Nyní je třeba připravit plán. Ivana vezme částku výdajů určených na běžnou spotřebu a sníží ji pro začátek o 10 %. Z rozpočtu vidí, že běžná spotřeba za celou rodinu se v průměru pohybuje okolo 15 000 Kč. Odečte 10 %, tj. 1 500 Kč a dál počítá s částkou 13 500 Kč. Potom vezme příjem celkem a odečte měsíční stálé platby a dále odečte sníženou částku na běžnou spotřebu.

Celkový příjem rodiny Novákových je 30 000 Kč čistého, stálé měsíční platby jsou 9 000 Kč a snížená běžná spotřeba je 13 500 Kč. Rozdíl činí 7 500 Kč. Toto je velmi důležitá částka - obsahuje část plateb placených za delší časové období a 10-ti procentní rezervu z běžných výdajů. Nyní přichází rozhodující krok – tuto částku (7 500 Kč) je třeba IHNED po příchodu příjmu odeslat jako PRVNÍ z účtu pryč. Následně se odečtou stálé měsíční platby a zbudou pouze peníze na běžnou spotřebu.

Dlouhodobé zkušenosti ukazují, že utrácíme jen tolik peněz, na kolik vidíme a takto snížený rozpočet většinou ani nepocítíme, protože jsme na tuto situaci zvyklí. Na konci měsíce máme na účtu úplně stejnou nulu jako ve všech předchozích obdobích.
Je zde ale jeden velký rozdíl v podobě 7 500 Kč odložených na začátku měsíce. Po dvou měsících je tato částka již 15 000 Kč a pomalu začíná fungovat jako malý polštářek rezervy.

Závěr

Na závěr chci zdůraznit, že nejde o to, aby Ivana a Zdeněk hladověli, nestarali se o své zdraví, zakázali synovi kroužky nebo si nedopřáli dovolenou. Jde o to, aby si uvědomili každé otevření peněženky a odpověděli si na otázku - je to tak nutné koupit právě teď?