S infarktem z přepracování se lékaři setkávají i u třicetiletých lidí.

S infarktem z přepracování se lékaři setkávají i u třicetiletých lidí. | foto: Profimedia.cz

Příliš mnoho práce může zabíjet, kritických případů přibývá

  • 57
Jiří K. pracoval jako uznávaný manažer. Málem na každém kroku si stahoval z internetu zprávy, zodpovídal za miliardové obchody. Neodpočíval ani o víkendu. Jednoho dne se zhroutil a skončil na psychiatrii. Výjimka? Už ne.

"Vím o podobných případech. Obrovské nasazení trvá několik let a bývá kombinováno se snahou věnovat se maximálně i rodině," říká personální konzultant Tomáš Libert ze společnosti Force 1.

Může Čech dokonce zemřít jako japonský inženýr, který pracoval 80 hodin měsíčně přes čas a podlehl infarktu? Minulý týden jeho rodina vyhrála soud o odškodnění.

Infarkty jsou častým následkem přepracování i u nás. "Není výjimkou, že infarkty myokardu vidíme i u třicetiletých lidí," uvedl kardiolog Miloš Táborský z pražské Nemocnice Na Homolce. Stres způsobuje také deprese, vysoký tlak, problémy s páteří, rakovinu a další těžké choroby.

"V ordinacích máme podnikatele, kteří v posledních deseti letech pracovali téměř bez přestávky, bez dovolených, neodpočívali, museli ještě udělat tohle a tamto, přecházeli chřipky, a pak je ve třiceti či čtyřiceti letech dovedla roztroušená skleróza k tomu, že totálně přehodnotili svůj hodnotový žebříček," říká docentka Eva Havrdová, lékařka z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

I kdyby se závažné nemoci přepracovaným lidem vyhnuly, riskují alkoholismus a další závislosti. "Těch, kteří to přehánějí s prací, je mezi závislými většina," uvedl primář Karel Nešpor z Psychiatrické léčebny v Bohnicích.

RIZIKOVÉ PROFESE
 Jak se řídí provoz metra  Lékaři. Ilustrační foto.

DISPEČER
Operátoři, jejichž selhání
ohrožuje životy. Například
letoví dispečeři

LÉKAŘ-OPERATÉR
Pracuje s vědomím,
že vteřiny a milimetry
rozhodují o životě a smrti
 Soutěž hasičských záchranářů  Vesnice na jihu Moravy jsou zahlceny kamiony. Starovičky
ZÁCHRANÁŘ
Hasiče, zdravotníky či
policisty stresuje časté
setkávání s lidskými
tragédiemi
ŘIDIČ
Jejich práce vyžaduje
dlouhé hodiny soustředění
a předvídavosti
 Václav Moravec  Restaurace, číšník
MODERÁTOR
Vědomí, že tisíce diváků
vidí každou chybičku,
způsobuje obrovský tlak
ČÍŠNÍK, SERVÍRKA
Jsou neustále pod
časovým tlakem
a musí vyjít se zákazníky

Čechům nehrozí smrt z přepracování, které se v Japonsku říká "karoši". "Naše pracovní vypětí je jiné. Někteří Japonci mají až 6 000 hodin přesčasů ročně, to by u nás nebylo možné," míní brněnská psycholožka práce Zdeňka Židková.

Extrémní je případ z východočeské dopravní firmy, jejíž tři pracovníci požadují uznání 1 313 až 1 591 hodin přesčasů za rok. Zákon povoluje nejvýše 150 hodin, jen výjimečně je dovoleno 416 hodin. Při pětitýdenní dovolené museli tito lidé pracovat bez víkendů čtrnáct hodin denně.

Za práci smrt?
Pracovní zátěž může přivodit smrt nepřímo. Při vyšetřování nedávného smrtelného úrazu ve slévárně zjistili inspektoři, že nešťastník odpracoval za osm měsíců 500 hodin přesčasů. "Máme za to, že úraz byl způsoben především únavou zaměstnance," uvedl Josef Čechman z jihomoravské inspekce práce.

Čtěte, jak inženýra z Japonska zabila práce.

Na rozdíl od rodiny Japonce, která získá odškodné, by pozůstalí u nás za "karoši" nedostali nic. "Srdeční selhání není mezi chorobami z povolání," vysvětluje psycholožka práce Zdeňka Židková.

Češi pracují nad rámec běžné pracovní doby celkem ochotně. Když dostanou pětadvacetiprocentní příplatek ke mzdě nebo náhradní volno, nestěžují si. Stovky stížností však dostávají inspektoráty práce od řidičů, pracovníků bezpečnostních agentur, ubytovacích a stravovacích zařízení.

Lidem vadí, že nedostávají za přesčasy odpovídající odměnu. "Chtějí si vydělat, a proto se přesčasové práci nebrání, pokud je zaplacena," uvedl inspektor práce Josef Čechman.

,