Termín, kdy u nás dojde k přijetí jednotné evropské měny, závisí na splnění takzvaných maastrichtských kritérií. Tato kritéria se týkají stability měny, cenové hladiny a nízkého podílu veřejného dluhu na hrubém domácím produktu.
Česká ekonomika v současné době nemá problémy se stabilitou měny nebo cenové hladiny, avšak trápí ji mnohem chroničtější problém než předchozí dva. Jde o všem českým občanům dobře známý deficit veřejných financí. Ten se vzhledem k velké neochotě politických stran k razantním reformám bude odstraňovat velmi pomalu a dlouho.
Estonsko je připraveno, ČR asi jako poslední
Investoři ve svých úvahách poměrně často dělají zcela zásadní chybu. Jakou? Jak poznat opravdu dobrou investici?
Nemůžete v práci odtrhnout od ucha sluchátko služebního telefonu, protože řešíte nějaké soukromé věci? Co vám hrozí?
Chystáte se opékat špekáčky? Pak vězte, že stále nejsou takové, jaké bychom je chtěli mít. Jak poznat oprvdu dobrý buřt?
Právě z tohoto důvodu je Česká Republika považována mezi nováčky EU za jednoho z posledních kandidátů na euro. Na straně druhé v tom není sama a podobné problémy provází i ostatní kandidáty na euro. Některé země nesplňují dokonce více kritérií (kromě schodku veřejných financí je trápí také inflace či volatilita směnného kurzu), avšak právě deficit veřejných financí je nejobtížněji odstranitelným problémem. Právě z tohoto důvodu se předpokládá, že v České Republice přijmeme euro nejdříve v roce 2009 nebo 2010. Pozdní přijetí eura má spíše negativní dopad na podnikovou sféru a pravděpodobně negativně ovlivní hospodářský růst v ČR. Na občany má pouze zprostředkovaný efekt a spíše jej nijak nepocítí. Máme před sebou pět, šest či více let před vlastním přijetím eura. Co můžeme udělat, abychom minimalizovali dopad eura na osobní finance?
Euro zatím všude přineslo zdražování, ČR nebude výjimkou
Pokud se zeptáte kohokoli ze současné eurozóny, pak na euro žádnou velkou chválu neuslyšíte. V podstatě v každé zemi došlo při přechodu na jednotnou evropskou měnu ke zdražení. Nejvíce postiženy byly zejména položky v nižších nominálních hodnotách, jejichž ceny obchodníci unisono zaokrouhlovali na celá čísla – výlučně ovšem nahoru. Podobný efekt, byť v relativně nižší míře, se týkal i nominálně dražších věcí.
 |
|
Zlevní v rámci EU výběry z bankomatů? Čtěte ZDE. |
Zcela určitě nedojde k úplnému vyrovnání a všude v Evropě nebudou stát jednotlivé druhy zboží stejně. Není tomu tak ani dnes při porovnání členských zemí Evropské unie a za srovnatelný nákup musíme vynaložit více v Německu než kupříkladu v Portugalsku. Na druhé straně dnes za plný nákupní koš vydáme v Portugalsku více peněz než u nás. Tyto rozdíly se v souvislosti s hospodářskou integrací do EU a následným přijetím eura budou smazávat. Jak byste se měl v takovém prostředí chovat vy jako běžný spotřebitel?
Méně úspor, více úvěrů
V očekávání zvyšujících se cen není v žádném případě dobré držet vysoký podíl osobních úspor v depozitních produktech. Zejména potom těch, které jsou denominovány v české měně. Při očekávání růstu cenové hladiny budou ovšem takto uložené úspory pouze prodělávat. Naopak současná situace nahrává těm, kteří se rozhodnou dnešní úspory utratit ve formě movitých či nemovitých statků a zejména těm, kteří se kvůli pořízení těchto statků dokonce zadluží. Vyplatí se nyní sáhnout nejen po půjčce krátkodobějšího charakteru (splatnost čtyři či pět let – pravděpodobně před přijetím eura), nýbrž i po půjčce vysloveně dlouhodobé, jako je hypotéka.
S přijetím eura a prohlubováním vzájemné obchodní výměny a pracovní síly se zeměmi eurozóny budou totiž také růst mzdy, a tudíž bude splácení „delších“ půjček jednodušší. Jde v podstatě o podobný efekt, který má inflace na postavení věřitele a dlužníka. Zatímco dlužníkovi rostoucí cenová hladina hraje do karet, tak věřitel chudne.
Důchodci si příchodem eura také nepolepší
 |
Jaké chyby vám banky rozhodně neodpustí? |
Co si myslíte o přijetí eura v České republice? Budeme si moci za svoje výplaty v eurech koupit více zboží a služeb anebo budeme reálně chudší? Těšíme se na vaše názory.
