Přinesou nám nové zákony a daně vyšší zisky?

Investování v podílových fondech si získává čím dál větší oblibu u domácích střadatelů. Úspory drobných investorů ve fondech rostou jak u domácích, tak i zahraničních fondů. Nicméně oblast kolektivního investování v současnosti prochází řadou změn. Ne vždy však změny vedou k lepšímu.

Pro investory jsou nejdůležitější např. nové investiční možnosti fondů nebo daně spojené s investováním do fondů. Nová směrnice Evropské unie patrně postihne i Lucembursko, které platí za daňově optimální zemi pro zakládání fondů.

Změny v oblasti kolektivního investování, které vidíme v České republice lze rozdělit na tři části. První jsou změny vyvolané nedokonalou úpravou investičních a podílových fondů v zákoně vzniklým v době kupónové privatizace. Sem můžeme zařadit novely zákona o investičních společnostech a investičních fondech, které řeší přeměny investičních fondů na fondy podílové a vypořádání závazků z těchto operací. Změnám u investičních fondů jsme se podrobně věnovali v samostatném komentáři: 

Konec investičních fondů
Kolik zůstalo v ČR investičních fondů z kupónové privatiace? Skončila již definitivně éra tunelování fondů? Jaké aktuální změny se týkají této oblasti?

Druhým okruhem změn je kompletně nový zákon o kolektivním investování, který právě čeká v Parlamentu na schválení, a jenž by měl platit od vstupu České republiky do Evropské unie. Jednu z nejdůležitějších novinek je definování tzv. UCITS fondů, které se v našem zákoně budou nazývat „standardní fondy“. Ty na rozdíl od „fondů speciálních“ budou disponovat tzv. evropským pasem, který umožňuje bez administrativních nároků distribuci fondu i v ostatních zemích EU (tzv. evropský pas). Nový zákon o kolektivním investování, přinese nové investiční možnosti pro investování prostřednictvím fondů – více např. v těchto článcích: Vláda rozšířila fondům možnosti investování; Investice jen pro bohaté.

Nový zákon o kolektivním investování již v sobě implementuje novou direktivu Evropské unie týkající UCITS fondů, tzv. UCITS III. Direktivu z ledna roku 2002 jako první do svého právního řádu včlenilo Lucembursko, kde příslušný zákon vstupuje v platnost 13. února 2004. Hlavní změny jsou např. v dalším odstranění bariér pro volný pohyb kapitálu, jednodušším fungování evropských pasů, možnosti vydávat zjednodušený statut, aj.; nicméně jinak jsou změny spíše technického rázu.

Poslední oblastí změn, která má značný význam na výnos investic do fondů jsou změny daňové a některé další úpravy omezující např. výplatu výnosů fondů. K poslednímu jmenovanému patří zrušení možnosti dividendových fondů vyplácet dividendy vícekrát do roka. Tato změna nepostihla nyní domácí fondy nikterak zásadně, neboť v současnosti nejsou u nás výnosové fondy příliš rozšířené - existuje jich pouze několik, většina je určena firemním klientům, či speciální fondy určené pro nadace. Nicméně podle Martina Hanzlíka, generálního manažera Unie investičních společností, se tím do budoucna bere fondům jedna z možností, jak vyplatit podílníkům výnos, což povede k dominanci fondů růstového typu.

Nejen že zákonodárci nevzali v úvahu alternativní možnost vyplácení výnosů, ale nově přidali do zákona i sporné ustanovení omezující výplatu výnosů až po schválení účetní závěrky podílového fondu valnou hromadou investiční společnosti. Schválení valnou hromadou přináší řadu komplikací. Výnos, který má být vyplacen investorům (podle statutu fondu) lze určit takřka okamžitě po sestavení účetní závěrky, naproti tomu čekání na schválení valnou hromadou může trvat měsíce. Patrně nelze čekat, že akcionáři investiční společnosti budou svolávat samostatnou valnou hromadu na schválení účetní závěrky fondů pro výplatu výnosů. Důležitější však je, jak uvádí Hanzlík, že valné hromadě investiční společnosti toto ani věcně nepřísluší - neboť nejde o majetek akcionářů.

Razantní pokles investic u fondů pro korporátní investory od října loňského roku nebyl zapříčiněn zrušením výhodného týdenního vyplácení dividend zdaňovaných srážkovou 15% daní. (Viz případ  největšího fondu určeného institucionálním a korporátním investorům: ČSOB Výnosový se z více jak 9 mld. Kč pod správou propadl na „pouhé“ dvě miliardy korun; ČSOB Výnosový již změnil výplatu dividend z týdenní

Jaké změny přinesla
DAŇOVÁ REFORMA? Kdeušetříte na daních? Více v této příloze.

četnosti na roční.) Větší dopad měla novela zákona o dani z přidané hodnoty, která prakticky zamezovala investovat relativně vysoké finanční prostředky do tohoto typu fondů - více např. v těchto komentářích: Kde se fondům ztrácejí peníze; Černý týden pro peníze ve fondech?

Domácí investory patrně nejvíce potěšila změna daně z příjmů pro podílové fondy. Daň, která znevýhodňovala investování prostřednictvím fondů oproti přímému investování do akcií, dluhopisů a dalších investičních instrumentů, nyní poklesla z 15 % na 5 %. Domácí fondy by tak měly být více konkurenceschopné v porovnání např. s fondy v zemích EU. Snížení daně totiž znamená téměř okamžitý nárůst výnosů fondů – vzhledem ke snížení přibližně v poměru jedna ku jedné. Fondy totiž započítávají daně do aktuálních cen podílových listů, což znamená okamžitý nárůst výnosů.

Spolu s kvalitativními změnami bude snížení daní působit ve prospěch domácích investičních společností a fondů. Pomoci domácím fondům by mohla i nová směrnice Evropské unie, která se snaží odstranit odlišné zdanění příjmů úrokového charakteru v jednotlivých členských státech. Především Lucembursko, kvůli nízkým daním vyhledávané místo pro zakládání fondů, by mohlo být postiženo nejvíce, neboť pravděpodobně bude muset zavést daň na tyto výnosy. Výše této daně by mohla dosahovat 15 – 35 %. Více o nové evropské směrnici, poskytování informací o investorech a srážkové dani na úrokové výnosy v Lucembursku si budete moci přečíst v příštím komentáři.

Věříte podílovým fondům? Jakou část svých úspor investujete prostřednictvím fondů? Dáváte přednost domácím nebo zahraničním společnostem?