Bolest hlavy, kloubů a svalů, velká únava. Ohlásila se chřipka, co teď? Kromě úvah, jak ji léčit, by se měl člověk zamyslet také nad tím, jak „drahá“ pro něho bude: o kolik korun z výplaty přijde, když si nechá lékařem vystavit neschopenku, nebo si raději vezme dovolenou, jestli oželí finanční výhodu léku na předpis, či raději nakoupí v lékárně za své bez nebezpečí, že v čekárně před ordinací ke svým bacilům získá ještě nějaké od dalších nemocných.
Nejcitelnější úbytek na výplatní pásce pocítí lidé, kteří se rozhodnou čerpat nemocenskou. Od ledna jsou sice dávky nemocenské vyšší - maximální denní
O kolik se zmenší výplata během týdenní chřipky? čistá mzda ztráta 537 Kč 274 Kč 1004 Kč 462 Kč 2467 Kč 1629 Kč V prostředním sloupci uvažována nemoc od pondělí do pátku, v pravém od pondělí do neděle. Výpočty platí za předpokladu, že čtvrtletí má 92 kalendářních dnů a měsíc 22 pracovních dní a zaměstnanec uplatňuje odčitatelnou položku pouze na sebe.
částka, kterou lze od čtvrtého dne nemoci získat, je dnes 419 korun a za první tři dny 303 koruny, ale zejména lidé s vyšším platem na pracovní neschopnosti hodně tratí. S nejvyšší dávkou mohou počítat podle Lidmily Kalinové z České správy sociálního zabezpečení ti, jejichž měsíční příjem je vyšší než 21 tisíc korun hrubého. Maximálně od pojišťovny získají za měsíční pracovní neschopnost 12 641 korun, ať už je jejich příjem 30 tisíc nebo 100 tisíc korun.
4 702 Kč
9 320 Kč
18 540 Kč
Jak velká bude vlastně kvůli nemoci jejich finanční ztráta, záleží nejen na výši platu, ale také na délce nemoci. Nejvíc se tratí na krátké, třídenní nemoci, protože první tři dny je nemocenská nižší. Například u minimální mzdy 5700 hrubého je během prvních tří dnů nemocenská 93 korun, v dalších dnech pak 129 korun. Za týden pracovní neschopnosti tak zaměstnanec dostane maximálně 795 korun, jeho běžná mzda by byla o 274 korun vyšší. Ještě propastnější je rozdíl u hrubé mzdy 25 tisíc korun. Místo týdenní čisté mzdy 4214 korun by nemocný pobíral maximální nemocenskou 2585 korun. To za předpokladu, že lékař neschopenku ukončí až v neděli, nikoliv v pátek, protože do nemocenské se počítají kalendářní, a ne jen pracovní dny. Rozdíl v nemocenské může být za dva dny až 838 korun.
Proto se také lidé s nadprůměrnými výdělky k lékařům nehrnou. Běžné nachlazení i chřipku řeší za pochodu zvýšeným přísunem vitaminů a užíváním léků, které odstraní nepříjemné bolení hlavy či svalů. Pokud to nestačí, vyberou pár dní dovolené. Podle lékařů si však zahrávají se zdravím. Preparáty, jejichž výrobci v reklamách slibují okamžitou úlevu, tlumí razantně příznaky. Onemocnění probíhá dál, ale protože o něm člověk skoro neví, chová se jako zdravý, čímž svůj organismus velmi zatěžuje. Navíc tyto přípravky nepatří k nejlevnějším a za gram účinné látky v něm pacient zaplatí až několikanásobně více v porovnání s „obyčejnými“ levnějšími léky, jako je například acylpyrin či paralen.
Finančně poměrně bezbolestnou variantou řešení nemoci je dovolená. V takovém případě dostane nemocný za nepřítomnost v práci obvykle ještě vyšší mzdu, než je jeho běžný plat. Do mzdových náhrad za dovolenou se totiž počítají také odměny, prémie či třinácté platy.
„Nejlevnější“ chřipku mají lidé, jejichž zaměstnavatelé jim vedle mzdy nabízejí i výhodu několika volných dnů v roce, kdy mohou zůstat doma bez udání důvodu. Bez neschopenky a za plné peníze. „Tuto možnost na firmě velmi oceňuji. Když mi není dobře, tři dny zůstanu v posteli a většinou se z nemoci dostanu,“ říká manažerka Hana Axmannová. Podle zkušeností společnosti Procter and Gamble, která toleruje tři dny chřipky bez neschopenky nebo dovolené, její zaměstnanci lidé tuto výhodu nezneužívají.
Další položkou, se kterou musí člověk s chřipkou ve svém rozpočtu počítat, jsou
Jak se vypočítá nemocenská? Stanovuje se z takzvaného průměrného denního příjmu rozhodného období. To je zpravidla kalendářní čtvrtletí, které bezprostředně předchází období tří měsíců, během kterých člověk onemocněl. V prvních třech dnech pracovní neschopnosti činí nemocenská 50 procent průměrného denního příjmu a po zbývající dny 69 procent.
peníze vydané za léky. Nejméně zaplatí nemocný, který půjde do lékárny s receptem od lékaře. „Na každou nemoc existuje alespoň jeden lék plně hrazený pojišťovnou. Lékař s pacientem by se měl dohodnout, který přípravek mu předepíše. Je korektní, aby mu vysvětlil, že může mít lék, za který nedoplatí nic, nebo jiný, dražší, ale vylepšený například o vitaminy či jiné látky,“ upozorňuje Jiří Sutner ze Všeobecné zdravotní pojišťovny. Například za běžně předepisovaný Paralen 500 se doplácí padesát haléřů, lék Tussin na kašel hradí pojišťovna plně. Pokud by si je nemocný kupoval za své, bude ho to stát necelých třicet korun. Jestliže sáhne po některém dražším kombinovaném prostředku, který tlumí více obtíží najednou, bude si muset připravit několikanásobně víc. Například za balení modafenu zaplatí více než devadesát korun, dvanáct tablet coldrexu stojí téměř sedmdesát korun.
Jak poznat, který lék je na chřipku nejvhodnější? Podle Jiřího Sutnera je to velmi individuální, protože každému vyhovuje něco jiného. Člověk by si měl pamatovat, co mu pomohlo, či naopak nevyhovovalo při minulé chřipce, případně se poradit s lékařem nebo lékárníkem.
A když vás kontrola z pojišťovny nenajde doma...
Pokud kontrola nezastihne nemocného doma, aniž by k tomu měl důvod (vycházky, návštěva lékaře, rehabilitace a podobně), může okresní správa sociálního zabezpečení rozhodnout o snížení nemocenské. Ta se zmenší až o čtvrtinu v případě, kdy nemocný vyživuje například děti či manželku. Nemocný, který nikoho neživí, může přijít o celou nemocenskou, a to ode dne, kdy kontrola na porušení léčebného režimu přišla. „Vždy záleží na závažnosti - při prvním případu se celá nemocenská určitě neodebírá,“ uvádí Lidmila Kalinová z České správy sociálního zabezpečení. Kopii rozhodnutí o snížení či odebrání nemocenské dostává kromě zaměstnance i zaměstnavatel.
